Senát včera [16. 4.] zamítl pro nadbytečnost vládní návrh zákona, podle kterého by v nemocnicích mohli pracovat kvůli koronavirové krizi lékaři ze zemí mimo Evropskou unii i bez předepsaných aprobačních zkoušek. Vládní návrh reagoval na mimořádná opatření kvůli covid-19. Dotýkal se i sociálních pracovníků.
Lékaři z takzvaných třetích zemí by podle Senátem zamítnutého návrhu mohli pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu vyhlášeného kvůli koronavirové krizi a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na šest měsíců od jeho konce. Obdobná pravidla by platila i pro nelékařské zdravotnické pracovníky a sociální pracovníky.
Zpravodajka Alena Dernerová z klubu Starostů uvedla, že zákon nemá smysl, když by cizí lékaři museli pracovat pod vedením lékaře s odborností. Dva lékaři by tak podle ní dělali jednu činnost. Dernerová také varovala před poklesem úrovně medicíny.
Naopak ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] zdůraznil, že změna by pomohla zajistit dostatek zdravotnických pracovníků, pokud by se někteří z nich ocitli v karanténě. Zákon podle něho vznikl z podnětu Nemocnice na Bulovce, jednalo by se podle ministra o výjimečné řešení.
Kde je zakopán pes
Podle odborníků však není problém v poklesu úrovně medicíny, ale v ne zcela domyšleném systému aprobačních zkoušek pro mimounijní pracovníky. Například neurolog skládá aprobační zkoušku z vnitřního lékařství, chirurgie, pediatrie a gynekologie a porodnictví.
„Nejčastějším důvodem pro neuznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání potom je vysoká náročnost aprobačních zkoušek, které například u lékařů skládají všichni uchazeči z předem stanovených lékařských oborů, které však nemusejí odpovídat původní odbornosti uchazeče,“ stojí v návrhu zákona.
Problémy obdobného druhu jsou přitom i u zdravotních sester, nelékařských či sociálních pracovníků.
„Když chcete třeba sanitáře ze zahraničí, tak ho nedostanete, protože v ČR nedostane povolení. A to proto, že nemá takzvaně na sanitáře vzdělání, i když by to byl ve své domovské zemi třeba primář,“ vysvětlil pro Zdravezpravy.cz Martin Stolín, jednatel společnosti AV Institut, která se specializuje na nábor pracovníků do zdravotnictví a sociálních služeb z Ukrajiny a Běloruska.
Problém je podle něj v tom, že takový člověk, sanitář, aby u nás mohl pracovat, musí nejdříve absolvovat kurz sanitáře, pak dostane pracovní povolení.
„Tím chci říci, že by bylo na místě, když by uchazeč o zaměstnání ze zahraničí u nás mohl nastoupit na místo sanitáře a třeba do půl roku si musel udělat kurz sanitáře. Ne obráceně. Nejdříve kurz, pak pracovní povolení,“ upřesňuje.
Návrh se vrátí do Sněmovny
O předloze bude znovu rozhodovat Sněmovna, v níž by se pro odvrácení senátního veta muselo najít nejméně 101 poslaneckých hlasů. Výbor pro zdravotnictví PSP ČR 7.4. vládní návrh Zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly odborné vzdělání v jiném než členském státě EU na svém neveřejném 59. zasedaní podpořil. To pro Zdravezpravy.cz potvrdil tajemník výboru Martin Blažek. Zákon reaguje na mimořádná opatření kvůli covid-19.
Návrh zákona byl připraven Ministerstvem zahraničí ČR a projednán s některými poskytovateli zdravotních služeb. A to s těmi, kterých se nejvíce dotýká. Návrh představuje časově omezené legislativní opatření přijaté pouze na dobu trvání nouzového stavu. A to po dobu nejvýše šesti kalendářních měsíců bezprostředně následujících po skončení tohoto nouzového stavu.
V návrhu zákona se mimo jiné uvádí: „Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem zdravotnických pracovníků. Tento nedostatek se ještě více ukazuje v době aktuální pandemie onemocnění covid-19. To znamená, kdy své povolání nemůže z důvodu umístění do karantény vykonávat část zdravotnických pracovníků. A kdy jsou poskytovatelé zdravotních služeb zahlceni enormním počtem akutních pacientů.“
–ČTK/RED–
