Zdravotnictví v ČR se soustředí na zvládnutí nemoci covid-19. Kvůli zrušení plánované a preventivní péče mu ale hrozí nárůst pacientů se zhoršenou základní diagnózou. V tomto týdnu by proto mělo dojít k uvolnění zdravotnictví nejen pro akutní péči, ale i tu plánovanou. Kapacitu na to systém dle odborníků má.
„Musíme nastartovat elektivní volitelnou operativu. Ta se téměř zastavila. Zdravotnictví jede na 50 procent. Dominuje tu naprosto koronavairus, ale my tu máme celou řadu jiných onemocnění. A pokud necháme ten systém takto zastavený, budeme záhy čelit jiným onemocněním a problémům,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce [OVM] na České televizi [ČT] náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.
Dodal, že jde především o oblast onkologie, kardiologie, péče o děti, ale i psychiatrii, kde se problém může projevit i v navýšeném počtu sebevražd či pokusů o ně. I proto je podle Romana Prymuly nutné uvolňovat plošná preventivní opatření pro covid-19 a nahradit je cílenými opatřeními. A uvolňování by se mělo týkat i praktických lékařů, specialistů i stomatologů.
„Péči chceme vrátit zpátky,“ potvrdil Roman Prymula.
Podle něj, je možné část kapacity ve zdravotnictví v ČR uvolnit a vrátit zpátky na volitelné akutní zákroky. V případě potřeby, kdy by například významně stouply čísla nakažených s covid-19 by se pak tyto uvolněné kapacity ve zdravotnických zařízeních opět vrátily zpátky.
„To jsme schopni udělat během zhruba osmi dnů,“ uvedl.
Zdravotnictví v ČR se musí vrátit k plánované péči
S jeho slovy na ČT vyslovil souhlas i vedoucí lékař intenzivní péče KARIM VFN a 1. LF UK Martin Balík. Ten apeloval, aby bylo možné opět vykonávat mimo akutní i plánovanou zdravotnickou péči. Toto považuje za správný krok.
„Očekáváme pozvolný nárůst pacientů s koronavirem, který stagnuje a my máme kapacitní rezervu napříč nemocnicemi. Ale máme obavy, že tady zanedbáváme onkologické programy, adekvátně neléčíme nemoci vyžadující imunosupresi, že zanedbáváme kardiovaskulární programy,“ řekl.
Dle jeho názoru i přes aktuální kapacitní rezervy zdravotnictví jsou zanedbáváni pacienti, kteří musí být léčení. Upozornil na riziko, že tato situace se Česku může vrátit zanedbanými diagnózami plus koronavirus. Tomu je podle něj nutné předejít. Zvlášť, když k tomu nemocnice mají personální kapacity.
„Jsme schopni pokrýt veškerou akutní péči, včetně koronaviru,“ upřesnil za svou VFN.
Podle jeho názoru jdou s „vlnou koronaviru“ ruku v ruce pacienti, kteří jsou koronavirus negativní, ale mají zanedbanou svoji základní diagnózu. Případně se stanou kvůli svému zhoršenému zdravotnímu stavu na koronavirus pozitivní.
„Máme mnoho polymorbidních pacientů, které můžeme zařadit mezi rizikové skupiny. Jsou to třeba kardiovaskulární pacienti, diabetici, onkologičtí pacienti. Ty jsou koronavirus pozitivní a jde často o závažná onemocnění a procházejí hospitalizací bez známek koronavirové infekce. Jsou pak propuštěni z nemocnice s koronavirovou infekcí,“ uvedl Martin Balík.
Dodal, že samozřejmě není možné vždy říci, že každý kardiak je automaticky cílem pro koronavirovou infekci a těžké respirační onemocnění.
Uvolňování preventivních opatření
OVM neřešily pouze aktuální kritickou situaci v českém zdravotnictví, ale řešily i otázku postupného uvolňování preventivních opatření proti covid-19. Dotkly se i vybavení země ochrannými zdravotnickými pomůckami, za které podle Romana Prymuly stát již zaplatil cca dvanáct miliard korun. Jen pro představu, to je téměř polovina schodku státního rozpočtu za celý loňský rok ve výši 28,5 miliardy korun.
Co se týče zvládání infekce covid-19, Roman Prymula uvedl, že v současné době se u nás nákaza koronavirem potvrdí zhruba mezi 250 až 300 novými případy denně. Systém zdravotnictví je podle něj schopen zvládat až tisíc případů denně. To je ale hraniční číslo.
„V takovém případě by však už bylo nutné se připravovat i na horší scénáře. […] Pokud se dostaneme nad číslo 400 začneme brzdit a máme ještě rezervu. To je důvod, proč můžeme opatření uvolňovat a dávat místo nich chytrou karanténu,“ upřesnil Roman Prymula.
Zdůraznil, že i když vláda začne postupně uvolňovat přijatá opatření tak to neznamená, že virus zmizí. To znamená především nutnost dále dodržovat preventivní opatření – udržovat dostatečnou vzdálenost, nosit roušky a dodržovat hygienu.
„Pokud toto budeme porušovat, tak my nebudeme mít co rozvolňovat,“ uvedl.
Promoření a rizikové skupiny
Podle Romana Prymuly by k uvolňování přijatých opatření a návratu k běžnému životu v zemi mělo docházet v určitých blocích. To proto, aby bylo možné sledovat vývoj a dopad daného uvolnění na epidemiologický stav v zemi.
„My chceme zavádět opatření v blocích po 14 dnech, abychom mohli vyhodnotit, jak se to podaří či ne. A pokud dojde k nárůstu nakažených tak to zastavíme. V tomto režimu chceme pokračovat,“ popsal princip rozvolňování restrikcí Roman Prymula.
Navíc dodal, že jde o opatření, která nemají vliv na zvýšené riziko zdravotnictví. Například vpuštění posledních ročníků na školách, aby dokončily diplomové práce a podobně.
Martin Balík v této souvislosti upozornil na to, že při řešení rozvolňování vládou přijatých opatřeních se často diskutuje o ochraně rizikových skupin, které nákaza koronavirem ohrožuje na životě. Problém však je, že okruh těchto rizikových nebo ohrožených skupin není přesně vymezen. A konkrétně je označit, není úplně jednoduché. Proto podle Martina Balíka může vymezení ohrožených skupin trvat několik měsíců a bude to poměrně složité sledování. Podle něj je navíc otázka, zda si toto [vymezení ohrožených skupiny] vůbec může český zdravotní systém dovolit. Odborníci se ale přesto shodují na tom, že skupina lidí, kteří mohou být koronavirem více ohroženi a jsou proto rizikoví může dosáhnout počtu až 1,5 milionu osob. Proto je třeba podle Romana Prymuly preventivní opatření postupně rozvolňovat, a to za doprovodu i chytré karantény.
Veronika Táchová
