Všeobecná fakultní nemocnice [VFN] v Praze dnes [3.4.] potvrdila 18 pacientů s koronavirem. U dalších 31 pacientů s příznaky nemoci se čeká na výsledky. Nemocí byly infikovány i desítky jejích zaměstnanců. VFN i nadále pracuje na nových metodách léčby nemoci Covid-19.
Ve Všeobecné fakultní nemocnici je v současnosti hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče osmnáct pacientů s onemocněním Covid-19. Zdravotní stav šesti z nich vyžaduje umělou plicní ventilaci. Dalších 31 pacientů je v podezření na přítomnost nákazy Covid-19.
„V tuto chvíli uvolňujeme kapacity na čtyřech klinikách pro pacienty s nemocí Covid-19 a postupně jim chceme vyčlenit celý pavilon A6. Jsme přesvědčeni, že přestože počet pozitivních pacientů narůstá, naše nemocnice to zvládne,“ uvedl David Feltl.
Ředitel VFN ocenil dále to, že v současnosti může navíc nemocnice díky spolupráci s 1. LF UK na nákazu koronavirem testovat i zaměstnance a pacienty, které VFN přijme na lůžko.
„Zatím jsme schopni provoz pokrýt. Jak to bude dál, nedokážu odhadnout. V tuto chvíli s mírným optimismem říkám, že zatím zvládáme,“ řekl ředitel VFN David Feltl.
Současně vyjádřil obavy z toho, aby se v nemocnici v budoucnu nedostali na hranu omezování péče o infarkty, rakoviny a mrtvice.
„Zatím se to ale neděje,“ ubezpečil.
Lékaři ve VFN léčili remdesivirem
Lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice jako vůbec první v Česku dostali pro léčbu pacienta s těžkým průběhem nemoci Covid-19 lék americké firmy Gilead remdesivir. Ten nemocnému muži podávali nitrožilně po dobu deseti dnů.
Léčebnou terapii experimentálním lékem remdesivir ukončili ve čtvrtek [2.4.] a podle vyjádření vedoucího lékaře intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny [KARIM] VFN a 1. LF UK Martina Balíka se zdravotní stav pacienta zlepšuje.
„Poslední dávku remdesiviru jsme pacientovi podali prostřednictvím infuze ve čtvrtek. Jeho stav se za poslední dny zlepšil. Je již při vědomí a v pokročilém odvykání od umělé plicní ventilace, začíná komunikovat. Je ve fázi rehabilitace a na cestě k uzdravení.“
Upozornil ale i na to, že vzhledem k tomu, že se jedná o experimentální lék a stav pacienta se začínal lepšit ještě před jeho prvním podáním, nemůžou lékaři s jistotou tvrdit, že mu právě remdesivir zachránil život. Jde spíše o komplexní uzdravení.
Naději na úspěšnou léčbu pacientů s Covid-19 dávají i léčivé přípravky, které obsahují hydroxychlorochin. Ten podali lékaři z Ústřední vojenské nemocnice [ÚVN] v Praze vybraným pacientům s Covid-19 a někteří z nich už jsou v domácí péči. Oficiální vyhodnocení výsledků podané terapie se očekává v nejbližších týdnech.
Připravuje se metodika na léčbu plazmou
Podle Martina Balíka by lékaři v Česku mohli k léčbě nemoci Covid-19 brzy začít používat i krevní plazmu od uzdravených osob. Jde o léčebný postup, při kterém je plazma pacientů, kteří prodělali onemocnění Covid-19 a jejichž plazma obsahuje dostatečné množství protilátek proti SARS-CoV-2, užita pro nemocné pacienty s Covid-19. Podobný přístup se zkoušel i při použití konvalescentní plazmy u onemocnění způsobeného virem Ebola. V Číně byla podána konvalescentní plazma 245 pacientům s onemocněním Covid-19 a u 91 z nich došlo ke zlepšení stavu. Martin Balík upřesnil, že nyní ve VFN pracují na metodice léčby. Hotovou by ji mohli mít během několika dnů. Dále dodal, že ne každá plazma vyléčené osoby je k léčbě vhodná.
Není nutná registrace SÚKLem
Dobrá zpráva je, že konvalescentní plazma je transfuzní přípravek. A transfuzní přípravky dle zákona o léčivech nepodléhají registraci Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Seznam transfuzních přípravků je uveden ve vyhlášce č. 143/2008 Sb., o krvi [příloha 4].
„Pokud má být použit transfuzní přípravek neuvedený v této vyhlášce, zařízení transfuzní služby tuto skutečnost oznámí SÚKL. SÚKL v tomto případě transfuzní přípravek neschvaluje, je pouze příjemcem takového oznámení,“ uvedl SÚKL ve své zprávě.
Výroba konvalescentní plazmy bude dle požadavků zákona o léčivech a vyhlášky o krvi. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o nový transfuzní přípravek, SÚKL přesto považuje za vhodné, aby vznikl společný metodický pokyn pro zařízení transfuzní služby. Další variantou je doplnění takového přípravku do vyhlášky o krvi.
„Ani jedna z těchto variant není v kompetenci SÚKL, jakkoliv jsme zapojeni do probíhající odborné diskuze o tomto transfuzním přípravku,“ upřesnil SÚKL.
–VRN–
