Distribuci ochranných prostředků proti koronaviru i měsíc po výskytu prvních případů nákazy v Česku doprovázely spory ve vládě a kritika kabinetu ze strany opozice či samospráv. První nakažení byli v ČR 1. března. Ještě 27. března ale nemocnice uváděly, že mají zásoby ochranných prostředků jen na několik dní.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb sdělila, že 90 procent zařízení nemá žádné respirátory nejvyšší třídy FFP3, které jsou schopné zachytit viry.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] obvinil nemocnice ze selhání, protože se nezásobily předem. Premiér Andrej Babiš [ANO] ale 3. března řekl, že nákupy pomůcek by mělo centrálně řídit Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Od 6. března bylo možné prodávat ochranné pomůcky už jen státu.
Ministr Adam Vojtěch nařídil 26. února nemocnicím, aby se předzásobily ochrannými prostředky na měsíce dopředu. Na trhu ale podle vyjádření jednotlivých nemocnic pomůcek tolik nebylo a některé z nich navíc ani nemají tolik místa na skladování.
Správa státních hmotných rezerv [SSHR] rozjednala původně hned po objevení prvních nakažených v Česku nákup 200 000 respirátorů FFP3. Šéf SSHR Pavel Švagr však 6. března na Twitteru uvedl, že nákup musel zrušit.
„Na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu si respirátory nakoupí centrálně ministerstvo zdravotnictví,“ uvedl.
Ministr zdravotnictví následně obviňoval nemocnice, že si za nedostatek pomůcek mohou samy, protože dostaly pokyn k předzásobení.
„Pokud to někteří [ředitelé nemocnic, pozn.red.] neudělali, tak je to zkrátka jejich selhání a my to musíme řešit,“ prohlásil 17. března v České televizi.
Kdo a co nakupuje
Na schůzi Senátu 18. 3. ministr Adam Vojtěch uvedl navzdory předchozímu rozhodnutí o centrálním nákupu pomůcek přes jeho úřad, že „ministerstvo zdravotnictví není standardně nákupčím jakéhokoliv zdravotnického materiálu“ a pomůcky měly koupit nemocnice.
I minulý týden některé nemocnice, včetně větších zařízení, uváděly, že mají zásoby ochranných prostředků jen na dny provozu. [Na nedostatek ochranných pomůcek ještě včera upozorňovala ve svém prohlášení Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN], pozn. red.]
„Denně s naléhavostí zasíláme na ministerstvo požadavek na doplnění respirátorů FFP3 a doufáme, že po přislíbené dodávce respirátorů FFP3 dojde ke stabilizaci,“ uvedla například 27. března mluvčí Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jitka Zinke.
Premiér Babiš se 17. března sice omluvil za nedostatek ochranných prostředků, ale zároveň tvrdil, že neví, proč bylo ve státních rezervách před epidemií roušek a respirátorů málo.
„Nikdo nemohl předpokládat, že státní hmotné rezervy měly 10 000 roušek, že jich bude potřeba miliony. […] Omlouváme se, proč tam někdo nedal [roušek] dva miliony, ale to je snad zbytečné,“ prohlásil.
Každý na sebe
Podle předsedy správy rezerv Pavla Švagra si jednotlivá ministerstva každé dva roky aktualizují krizové plány. Třeba ministerstvo zdravotnictví plán pro případ pandemie. Ministerstvo vede více než dva roky za hnutí ANO Adam Vojtěch.
Ministr Vojtěch na konci února sliboval na Twitteru, že stát zajistí ochranné pomůcky i pro praktické lékaře. Náměstek ministra Adama Vojtěcha Roman Prymula, který donedávna vedl ústřední krizový štáb, však 24. března řekl, že pomůcky kraje nerozdělily tak, jak se původně naplánovalo. Ochranný materiál tak na praktiky nezbyl. Kraje ale poukazovaly na to, že dostaly méně materiálu, než kolik měly slíbeno. Praktici si stěžovali na chaotickou distribuci, nedostatek materiálu a někteří z nich proto své ordinace dokonce zavřeli.
Před minulým víkendem si na distribuci ochranných pomůcek stěžovali kraje i provozovatelé sociálních služeb. Hejtmani v pátek 27. března požadovali, aby zásobování a distribuci mělo na starosti pouze Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR]. Premiér v reakci na to sdělil, že žádosti krajů o centralizaci nákupů nerozumí. V sobotu 28. 3. se pak ministr vnitra Jan Hamáček [ČSSD] dostal do rozepře na Twitteru s Adamem Vojtěchem. Ten uvedl, že zásobování krajů je věcí vnitra, ale že mu jeho úřad rád pomůže. Jan Hamáček uvedl, že rozdělení distribuce na dva systémy – přes ministerstva vnitra i zdravotnictví – je absurdní.
Distribuce a veřejnost
Pro běžnou veřejnost nejsou ochranné pomůcky v zemi téměř k sehnání. Od 19. března platí v Česku povinnost nosit na veřejnosti respirátor, roušku či třeba šálu. Vláda tehdy také uložila ministerstvu vnitra distribuci ochranných prostředků občanům přes Českou poštu nebo samosprávy.
Den poté ale Roman Prymula apeloval na občany, aby používali textilní roušky, protože zásobování jednorázovými rouškami by bylo komplikované. Uváděl tehdy, že stát se bude snažit textilní roušky pro obyvatele získat. Většinou si však lidé šijí roušky sami. Vláda kvůli tomu, aby si lidé mohli roušky šít, už 16. března vyňala obchody s látkami a textilní galanterií ze zákazu prodeje.
Ochranné pomůcky za pět miliard korun
Na začátku března, kdy epidemie koronaviru v republice začínala, Česko poslalo pět tun pomoci – mimo jiné více než 780 000 párů rukavic, 43 000 roušek a respirátorů či 6 800 ochranných oděvů – do Číny. Tam se nákaza koronavirem objevila už koncem loňského roku. Materiál darovaly některé české samosprávy, firmy či kancelář prezidenta. Zástupci Číny se také podle médií pokoušeli v ČR v lednu a únoru nakoupit zdravotnický materiál pro boj s koronavirem. České úřady to ale médiím odmítly potvrdit.
Česko následně z Číny začalo nakupovat ochranné prostředky za miliardy korun. Do Prahy dorazil 18. března letoun s rychlotesty na koronavirus z Číny a pak další letouny s miliony roušek a respirátorů. Do pondělí 30. března Ministerstvo financí ČR [MF ČR] uvolnilo na nákup pomůcek asi pět miliard.
Jan Hamáček řekl 29. března serveru Seznam Zprávy, že týdenní spotřeba ochranných pomůcek v Česku je asi tři miliony respirátorů, 20 milionů roušek a statisíce dalších prostředků. Vnitro podle aktuálních informací distribuovalo 3,4 milionu respirátorů a 12,9 milionu roušek a ministerstvo zdravotnictví 1,2 milionu respirátorů a 4,1 milionu roušek.
–ČTK–
