Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] se počet nakažených osob nemocí Covid-19 během následujícího týdne zdvojnásobí. Na konci dubna jich pak bude až 15 tisíc. V následujících dnech a týdnech se tedy ukáže, zda je, nebo není Česko na nárůst pacientů s Covid-19 připravené.
Bezmála 1 780 osob se během 26 dní v Česku infikovalo nemocí Covid-19. K dnešnímu dni pak bylo otestováno zhruba 26 700 osob.
„Je zbytečné se honit za každým pozitivním případem. Počet nakažených dále nevyhnutelně poroste. Je zbytečné hledat na té křivce nějaké oploštění během dvanácti hodin. V této populaci tu v tuto chvíli běhá nějaký počet jedinců, kteří jsou infikovaní a zatím nejsou diagnostikovaní,“ říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
O úspěchu vládou zavedených opatření podle něj vypoví především to, jak se v následujících dnech a týdnech podaří uchránit ohrožené skupiny obyvatel. To znamená seniory, chronicky nemocné pacienty [diabetes, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění] a osoby s oslabenou imunitou.
„Podíl seniorů mezi nakaženou skupinou je asi 17 procent, daří se je tedy zřejmě přijatými opatřeními chránit. Španělsko má tento podíl ve výši cca 50 procent,“ dodal.
Dalším podstatným předpokladem ke zvládnutí situace bude podle něj to, aby nenastal tlak na akutní lůžkovou péči v zemi.
Lůžka v nemocnicích jsou teď prioritou
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] je mapování kapacit lůžek pro nemocné s Covid-19 spolu s navyšováním testování nyní absolutní prioritou.
„My musíme nyní adaptovat [na vývoj epidemie Covid-19, pozn. red], to je to nejdůležitější, naše nemocnice. Celý ten klinický systém. […] To se týká kapacit jednotek intenzivní péče, plicní ventilace, speciální přístroje ECMO,“ vysvětluje ministr.
V současné době je hospitalizovaných zhruba deset až jedenáct procent ze všech infikovaných osob. Z nich cca pětina vyžaduje intenzivní péči. Zajímavá jsou také data o počtu nakažení od nakažené osoby. Jeden infikovaný u nás v době kolem 12. března nakazil podle odhadů 2,64 osoby. Po přijatých restrikcích číslo podle dat z ÚZIS klesá, k 16. březnu to bylo 1,9 a za další týden by to mohlo být 1,2.
„Cílem je číslo jedna, které znamená, že epidemie zpomaluje,“ upřesňuje Ladislav Dušek.
Lůžková kapacita v nemocničních zařízeních by měla podle odborníků případný nápor pacientů s Covid-19 zvládnout. Navíc podle posledních statistik 25 procent lidí, kteří došli s Covid-19 do nemocnice, bylo propuštěno do domácí léčby.
Pacientů s Covid-19 v nemocnicích přibyde
Lůžka pro pacienty s nemocí Covid-19 musí podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. A musí pro ně mít také vyhrazený personál. Již před několika dny vláda vyhradila pro pacienty s Covid-19 čtyři nemocnice. V Praze jde o Nemocnici na Homolce a Fakultní nemocnici v Motole, v Brně pak Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích. Nemocnice mají společně připravit 90 lůžek, z nichž 30 má být s plicní ventilací.
„Musíme se adekvátně nachystat na vývoj pandemie tak, abychom oddálili ten moment, kdy systém eventuálně nebude stačit na nárůst pacientů s Covid-19,“ tvrdí předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
V Česku je celkem 136 odděleních ARO a spolu s lůžky na JIP mají skoro 4 500 lůžek. Podle dat z minulého týdne jich je volných 1 679, to znamená 63% vytíženost. Lůžek s umělou plicní ventilací je u nás celkem 2 080. Nezapočítávají se ale na odděleních dětské intenzivní péče a neonatologiích. Aktuální využití plicních ventilátorů je někde kolem 40 procent. Dostupných je celkem 72 přístrojů na mimotělní oběh [umožňuje náhradu plic].
Zkrácená karanténa pro zdravotníky
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly MZ ČR se počítá při případném budoucím nedostatku zdravotníků nutných pro zajištění péče o pacienty s Covid-19 se zkrácením karantény. A to na deset dní.
„Pokud bude personál na nějakém oddělení, kteří pečují o kriticky nemocné jedince a nebude tam záložní kapacita, tak je logické, že by karanténa, která by byla nasazena v plné míře, ohrozila zdraví těchto pacientů,“ vysvětlil Roman Prymula.
Upřesnil, že zkrácení karantény u zdravotníků by nastalo v situaci, kdy kapacita bude naplněna na podstatně více procent, než je v tuto chvíli.
„Existující kapacity jsou asi 3 120 lůžek intenzivní péče. Pokud asi deset procent nakažených potřebuje hospitalizaci, museli bychom mít kolem 33 tisíců pacientů, abychom museli uvažovat o tom, že by systém mohl být ohrožen,“ vysvětlil Vladimír Černý.
ÚZIS monitoruje vše
Aktuální obsazenost lůžek akutní péče v nemocničních zařízeních podrobně monitoruje informační systém ÚZIS. Ten sbírá data ze všech laboratoří, krajských hygienických stanic i jednotlivých nemocnic.
„Modul monitoruje každou jednotlivou hospitalizaci každý jednotlivý den, každou jednotlivou změnu. Pomůže to monitorovat kapacity, systém bude v nemocniční části schopný reagovat v hodinách,“ říká Ladislav Dušek.
Monitoring ÚZISu pečlivě zaznamenává zdravotní stav nakažených pacientů i jejich případný pobyt na jednotce intenzivní péče. Do jednoho týdne by měl ÚZIS spustit dispečink akutní lůžkové péče. Díky němu bude možné přesně sledovat aktuální personální, lůžkové i přístrojové kapacity jednotlivých zařízeních v zemi.
„Už při odebrání vzorku, před výsledkem testu, budeme vědět, že někde máme potenciálně nemocného seniora, který možná bude potřebovat intenzivní péči. Lékařům by to mohlo umožnit být krok před nemocí,“ uzavírá Ladislav Dušek.
–VRN/ČTK–
