České děti postrádají přirozený pohyb a tloustnou. Podle lékařů by jim, aby netloustly, postačilo 60 minut aktivního pohybu denně. To však splní málokteré z českých dětí. Stále více z nich se navíc i omlouvá z tělocviku ve škole.
Děti a dospívající mládež ve věku 5 až 17 let by měly mít minimálně hodinu fyzické aktivity denně. Alespoň tak to doporučuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. Podle jejího doporučení by mělo jít o sportovní aktivitu od střední intenzity výše. Jako je například plavání, jízda na kole, běh či jízda na kolečkových bruslích. Tolik ideální stav.
Aktuální výsledky studie Univerzity Palackého v Olomouci ale ukázaly, že české děti intenzivní a pravidelný pohyb nemají. Do každoroční studie se letos zapojilo 13 tisíc školáků z celkem 230 českých škol ve 14 krajích.
Jedním z nových zjištění je, že každé páté dítě v Česku má určité omezení v hodinách tělesné výchovy ve škole. Úplně je z hodin tělocviku omluveno pět procent školou povinných dětí. Nějaké omezení v hodinách tělocviku dále má až třináct procent českých žáků. Počet žáků s nějakým omezením v hodinách tělesné výchovy roste s přibývajícím věkem. Například u 11letých má něčím limitovanou účast na tělocviku každý čtvrtý žák.
Důležité je zázemí v rodině
Studie ukázala, že hodinu aktivního pohybu denně splňuje pouze necelá pětina českých školáků ve věku 11 až 15 let. Doporučenou normu splňuje 22 procent chlapců a pouze 15 procent dívek.
„Pohyb se vytrácí z běžného života dětí. Chybí neorganizované hraní venku nebo aktivní doprava do školy či do kroužků. Nemalá část dětí je uvolněna z hodin tělocviku,“ komentuje výsledky studie její hlavní řešitel Michal Kalman.
Dodává, že s přibývajícím věkem fyzicky aktivních dětí v Česku ubývá. Zatímco jednu hodinu denně aktivně sportuje zhruba 22 procent jedenáctiletých, patnáctiletých už jenom 14 procent. Na druhé straně minimálně pětkrát do týdne sportuje zhruba polovina dospívajících chlapců a zhruba 40 procent dívek.
Důležité je i socioekonomického zázemí rodiny. Děti z domácností s nižšími příjmy se hýbou méně než jejich vrstevníci z domácnosti s vyššími příjmy.
České děti a sportovní kroužky
Další zajímavý výstup studie je, že splnit doporučenou normu hodinu aktivního pohybu denně dětem nepomůže na 100 procent ani jejich účast v kroužcích či sportovních klubech. Téměř polovina takto sportovně aktivních dětí totiž není v běžném životě dostatečně aktivní ani pět dní v týdnu.
„Ve dnech, kdy mají děti trénink nebo zápas, mají sice pohybu dostatek, ale v ostatních dnech už tomu tak není,“ říká Michal Kalman.
Podle něj jsou však šance těchto dětí na splnění doporučení až trojnásobně vyšší než u dětí, které sportovní kroužky nenavštěvují vůbec.
Organizovanému sportu se u nás věnují zhruba dvě třetiny dospívajících dětí. O něco více je navštěvují chlapci [72 %] než dívky [61 %]. A stejně jako ubývá fyzicky aktivních dětí s přibývajícím věkem, tak stejný trend sledují i trenéři ve sportovních oddílech. Zatímco v pátých třídách jsou zapojeny bezmála tři čtvrtiny dětí, tak v devátých třídách už něco málo přes polovinu dětí. Sportovní kroužky pak navštěvují podstatně častěji děti z finančně lépe situovaných rodin.
Nadváha a obezita u dětí je problém
Nedostatek pohybu a sportu je podle odborníků jednou z příčin narůstajícího počtu dětí a dospívajících s nadváhou a i obezitou. Dnes už více jak pětina dětí a mládeže ve věkové skupině od 11 do 15 let trápí nadváha nebo dokonce obezita. 15 procent dospívajících v této věkové skupině má nadváhu a zhruba šest procent je obézních. A navíc meziroční srovnání ukazují, že počty těchto dětí každoročně rostou.
S obezitou či příliš vysokou hmotností přitom velice úzce souvisí zdravotní komplikace, které jsou především pro obézní část populace nevyhnutelná. Jde o diabetes 2.typu, kardiovaskulární nemoci, bolesti kloubů, zad. Obézní lidé také častěji onemocní některými zhoubnými nádory. Pravidelný pohyb společně se zdravou vyváženou stravou je tou nejlepší prevencí před nárůstem váhy a vzniku zdravotních komplikací.
–VRN–
