Světová zdravotnická organizace [WHO] zveřejnila první závěry studií o nemoci Covid-19 z Číny a Itálie. Hlavní zjištění ze studie v Číně zní: Zhruba 75 procent původně asymptomatických [bezpříznakových] případů progreduje do klinického onemocnění. To znamená, že skutečná bezpříznaková infekce je spíše vzácná a lékaři ji odhadují ve zhruba jednom až tří procent případů.
Lidé se viru označovaného jako SARS-CoV-2 způsobující akutní respirační onemocnění Covid-19 oprávněně obávají. Neexistuje proti němu žádná specifická léčba ani není vyvinutá žádná prokazatelně účinná vakcína. A to, že obavy jsou na místě potvrzují i aktuální čísla. Nemocí Covid-19 se do dnešního dne [20.3.] po celém světě nakazilo více jak 242 tisíc osob, z toho více než 102 tisíc v Evropě a VB. Z nich na následky nemoci Covid-19 doposud zemřelo přes 9 800 osob, z toho minimálně 4 800 osob v Evropě, včetně Velké Británie. V Česku je k dnešnímu dni [21.3.] potvrzeno zatím 995 nákaz. A zatímco Čína má vrchol epidemie za sebou, Evropa před ním, jak potvrdila i Světová zdravotnická organizace [WHO], právě stojí.
„Evropa se nyní místo Číny stala epicentrem pandemie koronaviru. […] Každý den je hlášeno více případů, než tomu bylo za vrcholu epidemie v Číně,“ uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Podle jeho slov je nutné nakažené vyhledávat, izolovat a zároveň držet v karanténě ty, s nimiž se infikovaní dostali do kontaktu. Cílem je, aby se nemocí nakazilo co nejméně osob.
Covid-19: Hlavní příznaky nemoci
Spíše méně častými příznaky byly průjem ve zhruba čtyřech procentech případů a zvracení v pěti procentech. Asi 80 procent pacientů s nemocí Covid-19 v Číně mělo mírné až střední onemocnění, a to včetně případů bez pneumonie a s pneumonií. Bezmála 14 procent případů mělo závažné onemocnění a šest procent bylo kritických, u pacientů s Covid-19 došlo k respiračnímu selhání, septickému šoku či vícečetným orgánovým selhání.
Příznaky laboratorně potvrzené nemoci Covid-19 u pacientů [Zdroj: SZÚ]:
- Horečka [88 %]
- Suchý kašel [68 %]
- Únava [38 %]
- Produkce sputa [33 %]
- Dušnost [19 %]
- Bolest v krku [14 %]
- Bolesti hlavy [14 %]
- Myalgii nebo artralgii [15 %]
Základní informace o Covid-19
Současné odhady naznačují průměrnou inkubační dobu nemoci Covid-19 od pěti do šesti dnů, a to v rozmezí od jednoho do 14 dnů. Aktuální studie o Covid-19 ale potvrzují, že je na místě zvážit inkubační dobu v minimální délce 14 dnů.
Podle údajů ze Státního zdravotního ústavu bývá virus ve vzorcích z dýchacích cest nalezen jeden až dva dny před prvními příznaky onemocnění. U středně závažných průběhů onemocnění pak přetrvával sedm až dvanáct dní. U závažných případů dokonce až dva týdny.
Ve stolici byla virová RNA potvrzena od pátého dne po nástupu příznaků. U středně závažných případů přetrvávala ve stolici čtyři až pět týdnů. Virus byl detekován také v krvi, slinách a moči. Dlouhodobá přítomnost virové RNA byla potvrzena i ve vzorcích z nosohltanu. A to až 37 dnů u dospělých pacientů, a ve stolici u dětských pacientů, déle než jeden měsíc po infekci. Pozor, přítomnost virové RNA ale neznamená, že je pacient infekční.
Studie o Covid-19 u bezpříznakových jedinců
Za zmínku stojí i to, že koronavirus byl zjištěn i u asymptomatických [bezpříznakových] osob. V případě epidemie na výletní lodi, kde byla většina cestujících a personálu testována bez ohledu na příznaky, bylo v době laboratorního potvrzení 51 procent případů asymptomatických. V Itálii bylo 44 procent laboratorně potvrzených případů asymptomatických, v Japonsku bylo 0,06 procenta hlášených případů asymptomatických. Je však nutno dodat, že tyto výsledky odrážejí spíše laboratorní testovací algoritmy než skutečné odhady bezpříznakových infekcí.
Jaké jsou rizikové skupiny
Do skupiny osob s prokazatelně vyšším rizikem komplikací při nákaze koronavirem a u nichž byl v Číně častěji hlášen závažný průběh nemoci nebo smrt patří osoby starší 60 let. Zejména pak muži, osoby s chronickým onemocněním [cukrovka, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační onemocnění, nádorová onemocnění]. Dále bylo prokázáno, že vyšší citlivost na SARS-CoV-2 v plicních tkáních narůstá s věkem a také užíváním tabáku. To znamená, že kuřáci jsou také ve vyšším riziku komplikací při nákaze nemoci Covid-19.
Naopak těhotné ženy mají při nákaze infekcí Covid-19 podobné projevy jako dospělé infikované ženy s tímto onemocněním. Nejsou prozatím žádné důkazy o závažných nežádoucích účincích u novorozenců v důsledku mateřské nemoci Covid-19. Virus nebyl nalezen v mateřském mléce.
Dostupné údaje dále ukazují, že nemoc Covid-19 je stejně pravděpodobná u dětí jako u dospělých. Nutno však dodat, že u dětí mívá mírnější klinické projevy. Zhruba 2,4 procenta z celkového počtu infikovaných osob v Číně byly pacienti mladší 19 let. A u zhruba 2,5 procenta z nich se vyvinula závažná forma nemoci Covid-19, u 0,2 procenta pak kritická forma nemoci.
Kde se vzal Covid-19
Koncem loňského roku 2019 byl v jedenáctimilionovém čínském městě Wu-chan u tří pacientů s pneumonií laboratorně potvrzen nový koronavirus SARS-CoV-2. Čínské úřady během několika dnů potvrdily, že ohniskem nákazy je tamní tržiště s živočichy jako jsou hadi, netopýři, svišti, jezevci a další. Trh byl okamžitě uzavřen a dezinfikován. Mezitím se však neznámý koronavirus rychle rozšířil po celém městě Wu-chan, zasáhl celou provinci Chupej a pronikl do ostatních čínských provincií. Přenos viru z člověka na člověka však úřady dlouho dementovaly [Více zde]. Dnes neznámou formu zápalu plic, tři měsíce od prvních potvrzených nákaz, zná celý svět.
Příjemci a dárci orgánů k transplantaci
Dodejme, že dárci orgánů, u nichž je riziko, že by mohli být nakaženi infekcí Covid-19 například kvůli pobytu v rizikových oblastech či z důvodu kontaktu s nemocným, musí být před odběrem orgánu na přítomnost koronaviru testováni. Druhou možností je pak jejich vyloučení z dárcovství, a to na dobu 14 dnů od vystavení se riziku. Po 14 dnech od vyléčení nebo negativním výsledku testování mohou být opět zařazeni na seznam dárců orgánů k transplantaci.
–VRN–
