Ve vyšším riziku komplikací při nákaze nemocí Covid-19 jsou senioři, chronicky nemocní a lidé s oslabenou imunitou. To potvrzují i čísla ze zemí, ve kterých má Covid-19 své oběti. Na druhou stranu statistiky již nepotvrzují některé ze zpráv, z nichž vyplývá, že by se ohrožené skupiny měly bát dětí a mládeže.
Na zvýšené riziko nákazy u chronicky nemocných lidí a zejména pak seniorů upozorňuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Senioři by se podle jeho slov měli vyhýbat kontaktu s lidmi a měli by omezit i vycházení ven. Ostatní členové rodiny by k nim určitě neměli chodit v případě, že pobývali v rizikové oblasti.
„Chtěl bych skutečně poprosit seniory, aby pokud možno nikam nevycházeli, zejména do míst, která jsou zaplněná lidmi, kde je to riziko nákazy větší. Pokud to není nezbytné, tak aby zůstávali doma, nechodili nikam na veřejnost,“ uvedl ministr.
Důvod je, že statistiky ze zemí postižených koronavirem SARS-CoV-19 potvrzují, že nejvíce obětí má nákaza mezi osobami starších 70 let a se zdravotními komplikacemi. I to je důvod, proč ministerstvo už zakázalo návštěvy v domovech pro seniory a podobných zařízeních sociálních služeb.
Dětí a mládeže se není třeba bát
Na druhé straně statistiky nepotvrzují některé zprávy v médiích, že skupina dětí a mládeže patří k významným přenašečům Covid-19. Podle ministra je v Česku prozatím evidován pouze jeden případ, kdy se seniorka nakazila od své vnučky, která ovšem, to je třeba zdůraznit, byla s rodiči lyžovat v Itálii.
Své k obavám seniorů z dětí a mládeže říká i náměstek ministra vakcinolog Roman Prymula: „Na rozdíl od chřipky, kde se podílejí na přenosu malé děti dominantní měrou, tak u tohoto nového typu koronaviru to tak není.“
Podle něj navíc platí, že u dětí a mládeže se nemoc Covid-19 projevuje velmi mírně. Vyjadřuje se i k tomu, zda například mají prarodiče nyní hlídat děti, které zůstaly po uzavření škol doma.
„My to vůbec nezakazujeme. Když je rodina, kde jsou děti i senioři, tak jsou děti pro ně malým rizikem a není důvod tomuto kontaktu bránit, ale pokud se lidé vrátí z rizikové oblasti, tak by s nimi v kontaktu těch čtrnáct dní opravdu být neměli,“ upřesnil.
Zároveň upozornil, že se postupně daří o nové nemoci zjišťovat podrobnější informace. Například se doposud nepotvrdil přenos nákazy z matky na nenarozený plod, ale ukázala se možnost přenosu na dítě po porodu.
V ohrožení jsou diabetici
Podle lékařů by z hlediska onemocnění Covid-19 měli být obezřetní zejména lidé s nějakou chronickou nemocí. To potvrdila i Světová zdravotnická organizace [WHO]. Ta ve své zprávě uvedla, že riziko úmrtí nakažených koronavirem SARS-CoV-2 způsobující nemoc Covid-19 závisí nejenom na věku nakaženého, ale i jeho aktuálním zdravotním stavu.
„Úmrtnost na nemoc Covid-19 je podle našich zjištění nejvyšší u pacientů, kteří trpí srdečně-cévními onemocněními, a to až ve 13,2 procenta případů. Dále pak u pacientů s diabetem a to v 9,2 procenta,“ uvedli zástupci WHO.
V tomto případě jde přitom o velice nebezpečnou kombinaci. Jsou to právě diabetici, kteří zároveň i trpí srdečně-cévními onemocněními.
„Kardiovaskulární komplikace se u diabetiků vyskytují až třikrát častěji než u nediabetiků, což vede k výraznému zkrácení délky jejich života i k jeho velmi zhoršené kvalitě,“ potvrzuje diabetolog Martin Haluzík z IKEM.
Příčinou komplikací bývá urychlená ateroskleróza velkých cév [kardiovaskulární komplikace], která vede ke zvýšenému riziku srdečního infarktu, mozkové mrtvice a ischemické choroby dolních končetin. Anebo poškození malých cév, což způsobuje například k poškození zraku [diabetická retinopatie], ledvin [diabetická nefropatie] či nervů [diabetická neuropatie].
„V léčbě cukrovky je proto důležité zaměřit se nejen na hladinu cukru v krvi, ale také na snížení rizika souvisejících zdravotních komplikací, jako jsou právě srdečně-cévní onemocnění,“ upozorňuje Martin Haluzík.
Zvládnutá cukrovka
Martin Haluzík zároveň dodává, že při dobré kompenzaci diabetu a nepřítomnosti komplikací je přitom průběh infekčních onemocnění srovnatelný s nediabetiky.
„Důležité je proto u nemocných i v tuto chvíli dbát na dodržování léčby, správného stravování a snižování hmotnosti. Pokud je cukrovka 2. typu dobře léčena, mohou pacienti dosahovat hodnot zdravého člověka a dochází celkově ke snížení rizika komplikací,“ upozorňuje.
Dodejme, že cukrovka [diabetes] 2. typu jenom v Česku trápí více jak milion osob a počty nemocných následkem nezdravého životního stylu každoročně rostou. S tím se zvyšují i počty pacientů s kardiovaskulárními chorobami. Při současném trendu by v roce 2040 měl být v Česku každý devátý člověk diabetik 2. typu. To odpovídá zhruba 12 procentům z celé populace.
–VRN–
