Poruchy funkce štítné žlázy postihují bezmála 20 procent žen po 50. roce života. Příznaky onemocnění nejsou zcela jednoznačné. Proto se na onemocnění u pacientů nepřichází vždy včas. Poruchy funkce štítné žlázy jsou přitom dnes dobře léčitelné a léčba kvalitu života pacienta nijak nesnižuje.
Štítnou žlázu tvoří dva laloky, které jsou umístěny podél hrtanu a horní částí průdušnice. Funkční jednotkou jsou takzvané folikuly, malé zavřené váčky. Váčky jsou tvořené stěnou epitelových buněk a výplní zvanou koloid, ve které jsou obsaženy hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin. Ve žláze je přítomen ještě třetí hormon zvaný kalcitonin, který se nachází v intersticiálním vazivu mezi folikuly.
„Mezi základní činnosti hormonů štítné žlázy patří zvyšování metabolické aktivity buněk, ovlivnění metabolismu sacharidů zvýšením vstřebávání glukózy ze střeva a využitím glukózy ve svalech, vliv na metabolismus tuků i bílkovin, vliv na oběhovou soustavu, centrální nervovou soustavu, u které pak ovlivňují i její vývoj,“ vysvětluje endokrinoložka a internistka z kliniky Canadian Medical Karolína Drbalová.
Nejčastějším onemocněním štítné žlázy jsou změny v její struktuře a funkci. Ty způsobují buď nedostatečnou, nebo naopak nadměrnou produkci hormonů v těle nemocného.
Dalším typem onemocnění štítné žlázy jsou cysty nezhoubného charakteru, solidní uzlové změny [nezhoubné i zhoubné] a strukturální změny při autoimunitních procesech. Zvětšená štítná žláza se bez ohledu na příčinu nazývá struma.
Nadměrná vs. nedostatečná činnost štítné žlázy
Při nadměrné činnosti štítné žlázy dochází k produkci většího množství tyreoidálních hormonů a žláza zároveň vykazuje zvýšenou reakci periferních tkání. Pacienti s nadměrnou činností štítné žlázy mohou být více podráždění, nervózní, nesoustředění a trpí nespavostí.
„Pacienty trápí bušení srdce, více se potí a netolerují teplo. Příznakem onemocnění štítné žlázy může být i jemný třes rukou, průjmy a při dlouhodobém trvání i osteoporóza,“ popisuje Karolína Drbalová.
Při nedostatečné produkci hormonů štítné žlázy je nemocný malátný, unavený, trpí zácpou, je zimomřivý. Nedostatek hormonů štítné žlázy v těle nemocného může mít i za následek, že upadá do depresivních stavů. Mezi další příznaky onemocnění štítné žlázy jsou bolesti svalů, kloubů, vysušená kůže či otoky.
„Snížená produkce hormonů štítné žlázy má vícero důvodů. Mezi ty nejčastější patří dědičnost, autoimunitní procesy, pooperační stavy, ozařování krku nebo ji mohou způsobit i některé léky,“ vysvětluje Karolína Drbalová.
Podle ní za nedostatek hormonů štítné žlázy v minulosti u pacientů mohla i absence jódu v těle pacienta. To už je dnes spíše výjimka, protože kuchyňská sůl je jodovaná.
Poruchy funkce štítné žlázy ovlivňují vývoj dětí
Příznaky poruchy štítné žlázy u dětí jsou stejné jako u dospělého pacienta. Navíc se však u dětí nedostatek hormonů může projevit zpomaleným fyzickým i mentálním vývojem, nedostatečným růstem, nesoustředěností. Rodiče by měli při zjištění takovýchto symptomů navštívit dětského lékaře. Ten je pak odkáže na specializované pracoviště. Při pravidelných kontrolách vyšetřuje pediatr pohmatem i velikost štítné žlázy. Struma bývá často prvním příznakem při nedostatečné i nadměrné funkci.
Při hypofunkci štítné žlázy [snížená činnost] nemusí pacient dodržovat žádnou dietu, jídelníček již rozvinutou nedostatečnou produkci hormonů štítné žlázy zásadně neovlivní. Při hyperfunkci štítné žlázy [zvýšená činnost] je vhodné dodržet dostatečný přísun vápníku a vitamínu D. Nadměrná produkce hormonů štítné žlázy zvyšuje metabolismus kostí a může vést z dlouhodobého hlediska k osteoporóze, hlavně u postmenopauzálních žen.
„Nevhodná jsou jídla s velkým obsahem jódu, hlavně mořské ryby a řasy, omezena by měla být vyšetření, při kterých se používá jodová kontrastní látka [CT, koronarografie – vyšetření věnčitých tepen srdce],“ tvrdí Karolína Drbalová.
Správná činnost štítné žlázy je podle ní velmi důležitá i v těhotenství. Hormony štítné žlázy se totiž podílí na vývoji nervové soustavy dítěte v děloze.
„Nejpodstatnější období je první trimestr těhotenství, kdy ještě dítě nemá vlastní štítnou žlázu a je závislé na hormonech matky. V dalších měsících gravidity je správná činnost štítné žlázy nutná i pro kvalitu placenty,“ upozorňuje.
Dodává, že snížená činnost štítné žlázy může dokonce vyvolat potrat či předčasný porod.
Vyšetření štítné žlázy
Pomocí laboratorního vyšetření lékař stanoví hladinu hormonů a protilátek proti štítné žláze v krvi. Lékaři přistupují v první fáze spíše k medikamentózní léčbě, méně často pak k chirurgickému zákroku. Pacienti jsou vyšetřováni klinicky, jsou jim provedeny krevní testy, ultrasonografická vyšetření, nebo i punkce a cytologické vyšetření ložiska přítomného ve žláze. Zda pacient trpí poruchou funkce činnosti štítné žlázy stanoví lékař krevními testy, kde zjišťuje hladinu hormonů TSH, volného T4 a volného T3.
–RED–
