Před 30 lety známý britský lékař a epidemiolog Michael Marmot prokázal souvislost mezi sociálními podmínkami a dobrou fyzickou a duševní kondicí populace i délkou života. Nepřišel s ničím novým, ale znovu upozornil na to, že sociální nerovnosti ve velkém měřítku stojí za předčasnými úmrtími lidí.
V srpnu 2008 vydal výbor Světové zdravotnické organizace [WHO] zabývající se sociálními determinantami zdraví zprávu, která vybízela k vyrovnání rozdílů v oblasti zdraví. Je však těžké hodnotit, do jaké míry se to podařilo. Pod vlivem této zprávy se zrodilo mnoho výborů v Evropě, Americe i Středomoří. Téma nyní znovu otevřel v rozhovoru s Michaelem Marmotem italský deník Corriere della Sera. Dodejme, že Michael Marmot nyní působí jako předseda Komise pro sociální aspekty zdraví Světové zdravotnické organizace [WHO].
„Vše, co se týká nerovnosti v otázce zdraví, lze změnit. Je nezbytné vytvořit podmínky pro ty, kteří nemohou naplno žít,“ říká v rozhovoru Michael Marmot.
Jmenuje i takzvané sociální determinanty zdraví. Podle něj jsou to společenské a ekonomické okolnosti ovlivňující zdraví, jako je vzdělání či společenské postavení. A s tím spojená kvalita života obecně, konkrétně pak výživy a prvků zdravého životního stylu.
„Například vzdělání ovlivňuje zdravotní stav dvěma způsoby. Především pomáhá lidem rozvíjet schopnosti, které jsou důležité pro každý aspekt jejich života. Ať už jde o přemáhání překážek nebo plánování vlastní budoucnosti,“ vysvětluje Michael Marmot.
Michael Marmot: Problém se vzděláním je věčný
Pokud Michael Marmot zmiňuje vzdělání jako klíčové pro zdraví, je třeba říci, že podle sociologických studií, což platí i pro Česko, nejsou nastaveny podmínky tak, aby vzdělání bylo automaticky dostupné všem. Potvrzují to výsledky šetření, které poukazují na to, že děti, jejichž rodiče mají jen základní vzdělání, těžko dosahují na střední vzdělání. Děti z rodin, kde mají rodiče střední vzdělání, zase obtížněji dosahují na vysokoškolské vzdělání. Z uvedeného vyplývá, že určující je jako v mnoha jiných ohledech rodina. A ta je určující i pro budoucí pracovní uplatnění lidí. A to opět souvisí se zdravím.
„Vzdělání poskytuje lepší pracovní příležitosti, vyšší příjem a lepší životní podmínky, které jsou pro zdraví důležité. To vše pomáhá zvládat stres. Naopak špatná práce nebo nezaměstnanost stres prohlubuje,“ tvrdí Michael Marmot.
Dodává, že nezaměstnanost pak znamená ztrátu všech pozitivních aspektů, které práce nabízí. Jako je například smysl života, osobnostní rozvoj, sociální vztahy a postavení. To vše je pro zdraví důležité.
„Když nemáte peníze, abyste nakrmili své děti, nemůžete se cítit zdravě. To může zdraví nepochybně ohrozit,“ upřesňuje Marmot.
Z hlediska psychosociálního je důležité mít kontrolu nad svým životem. Důkazy o tom, že chybějící kontrola souvisí se špatným zdravím, poskytuje epidemiologie, psychobiologie i studie na zvířatech. Pokud jde o politiku, je třeba mít možnost situaci ovlivňovat. Pak je pravděpodobnější, že výsledky budou pro zdraví pozitivní.
Bohatí vs. chudí
Deník se zabývá i přístupem ke zdravotní péči jako takové. Odkazuje přitom na práci týmu Michaela Marmota, který nedávno publikoval zprávu o situaci ve Velké Británii. Tam nerovnost přístupu ke zdravotní péči obyvatel vzrostla a v nejchudších krajích země poklesla délka života. To však není zdaleka věc jen Británie. To velice zřetelně v nedávném rozhovoru pro Zdravezpravy.cz vysvětlil zakládající partner a hlavní analytik slovenského Středoevropského institutu pro zdravotní politiku [HPI] Tomáš Szalay.
„Například čekací doby na prvovyšetření mohou v závislosti na regionu a specializaci dosahovat až šesti měsíců. Což mimo jiné představuje riziko pozdního záchytu nemoci a následně vyšších nákladů na zdravotní péči při horší prognóze pacienta. Zároveň je to také voda na mlýn různých soukromých center, které kasírují ty, kteří nechtějí čekat. Včasnou dostupnost zdravotní péče si tak dokáží zajistit jen ti solventní,“ uvedl.
A co se týče Česka, asi nikoho nepřekvapí, že rychlejší přístup ke kvalitnější zdravotní péči mají lidé movití než lidé s podprůměrnými příjmy. Dokumentovat to lze třeba doplatky za nadstandardní stomatologickou péči, ale i třeba zdravotním stavem občanů ČR v sociálně vyloučených lokalitách.
„Rozesety jsou prakticky po celé republice a zdaleka je neurčuje pouze jejich etnické složení. Je to otázka sociálního postavení lidí v těchto lokalitách. Jedná se o lidi, kteří žijí v chudobě. Často v azylových domech. A těchto lidí není rozhodně málo,“ uvedl nedávno pro Zdravezpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podle něj další problém spojený se sociálně vyloučenými lokalitami je nižší střední délka života jejich obyvatel.
„Z průzkumů a studií víme, že lidé z těchto lokalit se dožívají celkově v průměru o zhruba deset let méně než zbytek populace. A to samozřejmě o něčem svědčí. Minimálně to potvrzuje, že chudoba a sociální vyloučení má přímý dopad na zdraví,“ dodal.
Lepší se kvalita informací
Dobrá zpráva je, že v poslední době se podle italského deníku velmi zlepšila dostupnost kvalitních informací o zdraví. Byť se mnoho lékařů potýká s fenoménem, že si dnes každý druhý pacient, co si něco vyhledává na internetu, myslí, že je „chytřejší než lékař“. Na druhou stranu podle Michaela Marmota, co se týče vyhlazení sociálních rozdílů a souvisejících dopadů na zdraví, společnost pokračuje kupředu spíše pomaleji než rychle. Dokládá to i na výsledku svého výzkumu v Británii, kde se dle jeho názoru nerovnost v oblasti zdraví zvýšila, stejně jako se snížila střední délka života v nejvíce znevýhodněných částech země.
–ČTK/DNA–
