Dětský lékař se v Česku stává často nedostupný. Zhruba třetina praktických lékařů pro děti a dorost plánuje kvůli vysokému věku ukončit svou praxi do pěti let. Většina z nich za sebe nemá náhradu. Rodiče především dospívajících dětí tak řeší, kdy mohou přejít k praktickému lékaři pro dospělé. Nutno upozornit, že uspěchaný přechod nemusí být vždy ideální.
„Jsou lokality, kde jsou dětští lékaři nad 60 a 65 let, kteří dříve či později skončí. Naše průzkumy jsou alarmující. Do pěti let má skončit až třetina dětských praktiků. To je pro představu cca 700 lékařů. A to je obrovské číslo,“ uvedla v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR [SPLDD ČR] Ilona Hülleová.
Nedostatek dětských lékařů potvrzuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Podle něj je tento problém jednou z největších hrozeb z hlediska dostupnosti zdravotní péče u nás.
„Z hlediska věku jsou dětští lékaři vůbec nejstarší odborností ze všech. I zde se mnoho lidí ptá, co se tady dělalo posledních 20 let. Proč tu máme věkový průměr 57 let. To je další dlouhodobé zanedbání. Systémová chyba. Nikdo na tom nepracoval,“ řekl v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz ministr Adam Vojtěch [za ANO].
Ilona Hülleová dodává, že například pro její rodiče je nepředstavitelné, že by chodili s dítětem k dospělému lékaři. Naopak pro dnešní rodiče to je a do budoucna i bude docela běžná realita. Zdravezpravy.cz informují o tom, za jakých podmínek lze přejít od dětského lékaře k lékaři pro dospělé. Jakkoli to není ideální.
Dětský lékař skončil, kdy je možný přestup k dospělému
Pevný termín, který by upravoval přechod pojištěnce od lékaře pro děti a dorost k praktickému lékaři pro dospělé, není legislativně vymezen. V praxi k přeregistraci nejčastěji dochází ve věku kolem osmnácti let. Praktický lékař pro dospělé může zaregistrovat dětské pacienty nejdříve dosažením věku 14 let.
Praktický lékař pro děti a dorost je ve své péči může mít zase maximálně do 19 let [pak jsou automaticky vyřazeni]. V praxi to znamená, že zákonný zástupce nebo plnoletý pojištěnec může o registraci požádat mezi 14 a 19 rokem věku. A to nejdříve v měsíci, ve kterém dítě dosáhne věku 14 let.
„V praxi k tomu dochází zatím spíše výjimečně. Ale je také fakt, že pokud je to přání pacienta nebo rodiny pacienta, tak už dnes mají praktičtí lékaři pro dospělé v evidenci i pacienty mladší 19 let. To je ta doba, dokdy může zůstat u praktického lékaře pro děti a dorost,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Dodává, že jsou i země, kde to docela normálně funguje, že se o pacienty starají praktičtí lékaři pro dospělé. Při léčbě u normálně zdravého pacienta, výjimkou jsou pacienti se speciálními nemocemi, podle něj žádné riziko nehrozí.
„Nemyslím si, že by bylo dobře, aby se systematicky přecházelo od 14 let k praktickému lékaři pro dospělé, ale tam kde to jinak nejde, se mi zdá, že je to v pořádku. Zvlášť, když v podstatě nemáme za dané situace jinou možnost,“ hodnotí situaci.
Lékař pro dospělé není povinen dítě přijmout
To, že je praktický lékař pro dospělé oprávněn registrovat pojištěnce do své péče již po dosažení věku 14 let, ovšem neznamená, že je povinen to udělat. Péče o děti a dorost má totiž svá specifika. Vyhláška o preventivních prohlídkách podrobně specifikuje obsah preventivních prohlídek u praktického lékaře pro děti a dorost. A to až do 19 let věku.
Vyhláška o preventivních prohlídkách i určuje samostatně obsah preventivních prohlídek v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. A samostatně ho určuje v oboru všeobecné praktické lékařství. To znamená, že preventivní prohlídky u dětí od tří let ve dvouletých intervalech, nejsou stejné jako preventivní prohlídky u dospělých pojištěnců. Shodují se pouze dvouleté intervaly. Podle Petra Šonky ale jsou praktičtí lékaři pro dospělé schopni zvládat standardní zdravotní péči o pacienta od jeho 14 let.
„Praktický lékař pro dospělé je schopen se postarat o pacienta od 14 let. Jestli je to systémově dobře, tak to dobře není. U nás máme systém nastavený tak, že se do dorostového věku stará praktický lékař pro děti a dorost, ale toto je řešení v nouzové situaci,“ upřesňuje.
Dodává, že toto nouzové řešení je přitom rozhodně lepší, než když by náctiletý pacient neměl vůbec žádného lékaře. Podle něj při registraci nového pacienta spíše záleží na kapacitě daného praktického lékaře.
Dětský lékař a praktik pro dospělé: V čem se liší prohlídky
Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro děti a dorost zahrnuje specifické výkony. Jako je například v 15 a 17 letech posouzení růstu dítěte podle růstových grafů pro odhalení případné podvýživy, nadváhy nebo obezity. Liší se v kontrole případně chybějících očkování. Dále v přístupu ke kompletnímu fyzickému vyšetření včetně prohlídky kůže a sekundárních pohlavních znaků. Jinak se vyšetřuje zrak, sluch, řeč a hlas, dutina ústní, stav chrupu, jinak se přistupuje k doporučení stomatologického vyšetření.
Jinak se vyhodnocují rizika do dalšího života, která vyplývají z rodinné a osobní anamnézy. Lékař navíc má v určitém věku dítě poučit o zdravotních rizicích a důsledcích souvisejících se sexuálním životem včetně poučení o chráněném sexu. Dívkám, pokud ještě nemenstruují, doporučí návštěvu u gynekologa.
Prohlídky se liší i v komunikaci s pacienty. Lékař probírá s dospívajícím pacientem i pracovní a případně studijní zaměření. S dětmi a mládeží se zdravotním handicapem jejich konkrétní omezení přípravy na pracovní uplatnění, mluví s nimi o jejich pracovních schopnostech.
Při poslední preventivní prohlídce pak lékař pro děti a dorost komplexně zhodnotí celkový zdravotní stav pojištěnce a předá informace praktickému lékaři pro dospělé. Závěrečnou prohlídku dětští lékaři provádějí nejpozději přede dnem dovršení 19 let pojištěnce.
Zdravotní pojišťovny prohlídky nerozlišují
Tuzemské zdravotní pojišťovny nemají z hlediska úhrad za zdravotní péči registrovaných osob starších 14 let u praktického lékaře pro dospělé v podstatě žádný problém. Veškeré úkony i kapitační platby jsou propláceny stejně jako by byly registrovaní u lékaře pro děti a dorost až do dosažení 19 let věku pojištěnce.
Na závěr je nutné znovu zopakovat, že podle lékařů není dobré, aby se o dětské pacienty starali jiní než dětští lékaři. A nejenom lékaři, ale i zdravotní sestry. Průzkumy odkazují přitom na příklady některých zemí, ve kterých nemají zajištěnou dětskou péči. V nich je pak jasně zřetelné, že mají vyšší míru jejich hospitalizací i další problémy.
–VRN–
