Na cestě pomoci s Florence Nightingale

Výkonná rada Světové zdravotnické organizace [WHO] označila letošní rok za „Rok sestry a porodní asistentky“. A možná i proto, že letos v květnu uplyne 200 let od narození Florence Nightingale. Ženy, která se vzdala pohodlného a bezstarostného života, aby zlepšila úroveň péče o nemocné a churavé.

Kdo byla Florence Nightingale? Narodila se 12. 5. 1820 v italské Florencii jako mladší ze dvou dcer do zámožné rodiny. Její otec absolvoval prestižní univerzitu v Cambridge. Matka nepracovala a věnovala se společenskému životu, jak se na tehdejší bohatou rodinu slušelo.

Florence i její sestra Parthenope získaly všeobecné vzdělání v domácím prostředí od svého otce. Rodina od dívek očekávala, že se brzy vdají a budou vést stejně spokojený rodinný život. V 19. století totiž nebylo běžné, aby ženy a dívky z „lepší“ společnosti pracovaly. A to samé se proto očekávalo i od Florence… Ale to se všichni spletli.

Jaká byla Florence Nightingale? V první řadě byla vzdělaná. Pak měla silné sociální cítění, jež je nepostradatelné pro ošetřovatelství. Ovládala cizí jazyky, zajímala se o matematiku a statistiku. Což se jí později velice hodilo v její kariéře, kdy musela přesvědčovat úředníky, politiky a další významné osobnosti o nutnosti pomoci pro potřebné a chudé.

Florence Nightingale na cestách

I když rodina Florence trávila dost času na cestách, jejím domovem zůstávala Anglie. Ta se v té době stávala díky průmyslové revoluci mocnou a bohatou zemí. Doma i na cestách spolu s rodinou, jak tomu velel tehdejší úzus, Florence navštěvovala nemocné a choré v jejich domovech a nemocničních zařízeních. V nich si Florence povšimla odvrácených stránek tehdejší na první pohled úspěšné doby. Jendou z nich byla i tehdy docela běžná dětská práce v továrnách v děsivých podmínkách. Nebylo ničím výjimečným, když děti pracovaly i déle než dvanáct hodin.

„Mnoho rodin běžně žilo v kritických hygienických podmínkách starých vlhkých domů. S plísní, bez pravidelné stravy a přístupu k základní zdravotní péči,“ vzpomínala Florence.

Dodávala, že mnohokrát viděla, jak lidé plni bolesti a bez pomoci umírají v těžké nemoci. A to bylo dle jejích slov to, co ji aktivizovalo. V tom jim začít pomáhat. Rozhodnuto pak bylo, když ji k tomuto úkolu navíc v březnu roku 1837 povolal Bůh.

Své první profesionální zkušenosti Florence získávala v Londýnské a Edinburské nemocnici. V té době už měla rozpracovaný vlastní koncept o ošetřovatelské péči v nemocnicích. Ve své práci měla podporu Elisabeth Fryové. To byla sociální pracovnice, která se zasloužila o zlepšení sociálního postavení vyloučených žen ve vězení, prostitutek a samoživitelek. A také měla podporu tehdejšího prezidenta organizace za práva chudých Charlese Villiersea.

Florence změnila ošetřovatelství v Anglii

Florence se začala naplno věnovat kariéře zdravotní sestry a ošetřovatelky. V roce 1851 navštěvovala nemocnici faráře Theodora Fliednera a pracovala tři měsíce na diakonii v Kaiserswerthu nedaleko Düsseldorfu v Německu. O tři roky později pracovala v nemocnici u Milosrdných sester v Paříži. V srpnu 1853 nastoupila na post superintendantky Institutu péče o nemocné dámy v Londýně, kde zůstala až do října 1854.

V polovině 19. století se stala veřejně respektovanou osobou. Ženou, která usilovala o zlepšení dostupnosti zdravotní péče a bojovala za práva chudých. V roce 1860 Florence otevřela první ošetřovatelskou školu na světě při Nemocnici sv. Tomáše v Londýně.

V roce 1865 Florence založila první ošetřovatelskou službu v rodinách v anglickém městě Liverpool. Tím dala základ terénnímu ošetřovatelství. Na žádost tehdejšího britského ministra války Sydneyho Herberta Florence vypracovala koncepci ošetřovatelství v Indii.

Krymská válka přinesla Florence uznání

Další zlom pro Florence přišel při ozbrojeném konfliktu mezi carským Ruskem a Osmanskou říší v druhé polovině 19. století. Při Krymské válce, která si vyžádala smrt statisíců vojáků, a při níž další tisícovky vojáků umírali následkem nedostatečné hygieny. Na choleru, tyfus a krvavé průjmy. A to bylo to, co zasáhlo Florence. Byly to informace o žalostných podmínkách v tureckých lazaretech, které se dostaly až do Anglie. Florence nečekala. S pověřením tehdejšího ministra války Herberta odjela společně s dalšími 38 zdravotními sestrami do nemocnice Barrack ve Scutari v Turecku, která patřila spojencům Británie a Francie válčícím proti Rusku.

I přes prvotní odmítavý postoj tamních lékařů v tomto lazaretu prosadila principy sanitární vědy v péči o raněné a nemocné. Zavedla pravidelnou výměnu ložního prádla, pravidelné větrání, dostatek denního světla, pravidelnou a zdravější stravu. Mimoto se snažila podporovat i aktivitu samotných pacientů. Zasloužila se ale i o zlepšení přísunu léků k nemocným. Během necelého roku působení se jí tak s pomocí dalších zdravotních sester podařilo snížit tamní úmrtnost o 40 až 60 procent. A to celkem jistě. Florence si totiž pečlivě evidovala a statisticky vyhodnocovala úmrtnost v nemocnici.

Florence Nightingale a zdravé ošetření

Cílem Florence v její ošetřovatelské péči bylo především zajistit přežití nemocného, zmírnit jeho utrpení nebo ulehčit umírání. Zastávala názor, že ošetřování spočívá v poskytování nemocnému co nejvhodnějších podmínek pro jeho přirozenou léčbu. Podle jejích slov nejde pouze o léčebnou činnost, ale o zdravé ošetření.

Za nezbytnou podmínku pro udržení zdraví nemocného považovala zdravé prostředí, především čistý vzduch, světlo, vodu, funkční kanalizaci, složení stravy, ale i klid, ticho a polohu nemocného. Medicínu označovala jako cestu k nápravě nemocné části organismu. Nemoc jako reakci na nesprávné podmínky a nesprávný způsob života.

I proto při přípravě zdravotních sester na  kladla vždy důraz na získání teoretických vědomostí i praktických dovedností po celou dobu studia. A k tomu vydala i knihu Poznámky k ošetřovatelství [Notes on Nursing]. Sestra musela podle ní umět ovlivňovat prostředí pacienta, umět pozorovat, mít dostatek vědomostí a být zručná v ošetřování nemocných.

V roce 1883 byla Florence vyznamenána Královským červeným křížem, v roce 1907 získala Řád za zásluhy. Florence Nightingale zemřela 13.8. 1910 v Londýně ve věku 90 let.

Veronika Táchová