Evropská organizace pro molekulární biologii [EMBO] přidělila granty ve výši 1,2 milionu korun ročně devíti mladým vědcům z celé Evropy. Takzvaný instalační grant EMBO získal i Peter Dráber z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy [1. LF UK]. A to na výzkum komunikace buněk imunitního systému.
Organizace EMBO podporuje mladé talentované vědce, kteří mohou díky finanční podpoře založit vlastní výzkumnou skupinu a vyměňovat si vědecké znalosti s kolegy ze zahraničí. To proto, že se stanou součástí sítě mladých výzkumníků EMBO. Peter Dráber založil výzkumnou laboratoř v Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy ve Vestci [BIOCEV].
„Cílem našeho výzkumu bude studovat komunikaci buněk imunitního systému. Ten nás chrání před infekcemi a rakovinou, ale jeho chybná aktivace může způsobit autoimunitní onemocnění. Jako jsou psoriáza nebo revmatoidní artritida,“ vysvětluje Peter Dráber, čím se zabývá EMBO podpořený výzkum.
Podle něj k nastavení rovnováhy mezi imunitní odpovědí a tolerancí k vlastním tkáním je nezbytné, aby si buňky sdělovaly, jak postupovat v případě infekce. Stejně jako je důležité, kdy mají imunitní odpověď ukončit.
„Naše laboratoř bude detailně studovat, jakým způsobem spolu buňky komunikují na molekulární úrovni. Tyto poznatky chceme využít k identifikaci nových potenciálních terapeutických cílů pro regulaci imunitní odpovědi,“ vysvětluje.
Instalační grant EMBO na komunikaci buněk
U grantů EMBO se posuzují dva aspekty. Tím prvním je šance objevit něco zcela nového a dále riskantnost projektu. Letos udělila EMBO instalační granty mladým vědcům Estonska, Polska, Portugalska a Turecka. Každému z nich poskytla roční podporu ve výši 50 tisíc eur na tři až pět let. Což platí i pro Petera Drábera.
„Podařilo se mi přesvědčit hodnotící komisi, že zvolený experimentální přístup může vést k řadě zásadních poznatků o fungování imunitního systému a zároveň je metodicky realizovatelný,“ vysvětluje.
Podle něj pochopení zákonitostí komunikace buněk imunitního systému, zejména úloha cytokinů, je naprosto zásadní pro vývoj nových léčebných postupů. Díky nim je totiž možné imunitní odpověď ovlivňovat. Při pochopení zákonitostí imunitního systému lze získat nástroj pro posílení imunity během infekčních nebo nádorových onemocnění. Anebo naopak nástroj na potlačení imunity, aby zabránil autoimunitním chorobám.
Podle Petera Drábera imunitní systém totiž slouží jako obrana proti patogenům a infekcím, ale nekontrolovaná aktivace imunitní odpovědi může vést k mnoha autoimunitním poruchám. K aktivaci, propagaci a terminaci imunitní odpovědi je nezbytná komunikace mezi buňkami imunitního systému. K tomu slouží mnoho signálních molekul, z nichž hlavní roli mají cytokiny. A právě cílem výzkumu je identifikovat molekulární mechanismy. To znamená, jak různé cytokiny umožnují komunikaci imunitních buněk.
Co jsou cytokiny
Jedná se o relativně malé sekretované proteiny, které se váží na specifické receptory na povrchu cílových buněk a poté spouštějí buněčnou odpověď. Například cytokin TNF je sekretován buňkami po napadení organismu infekčními patogeny. Je nezbytný pro zahájení imunitní odpovědi. Rovněž se ale podílí na revmatoidní artritidě. Dalším příkladem je cytokin IL-17. Ten je zásadní pro obranu proti kvasinkovým infekcím, ale hraje významnou roli ve vývoji psoriázy.
- Více: Dítě s psoriázou může dělat vše, co dělají ostatní děti
- Více: Lupénka je nepříjemná, ale dá se léčit
V současné době je popsáno mnoho cytokinů, které jsou nezbytné v obraně proti infekcím a zároveň mohou způsobovat autoimunitu. Pochopení, jak přesně tyto cytokiny signalizují, je naprosto zásadní pro vývoj nových terapeutických přístupů. Tedy postupů, které by umožňovaly regulovat imunitní odpověď. Ať se jedná o posílení imunity v případě infekcí a nádorových onemocněních, nebo potlačení imunity v případě autoimunitních chorob.
Cíle vědeckého programu
Cíl vědeckého programu Petera Drábera je systematická analýza molekulárních mechanismů. Tedy to, jak již bylo řečeno, jakým způsobem signalizují vybrané klinicky relevantní cytokiny. K tomu bude tým Petera Drábera využívat analýzu signálních komplexů pomocí hmotnostní spektrometrie. To znamená, že budou připraveny buněčné linie deficientní ve vybraných signálních proteinech pomocí metody CRISPR/Cas9. Dále budou analyzovány signální dráhy pomocí biochemických a mikroskopických metod a pomocí průtokové cytometrie a RNA sekvenování. Proteiny, které jsou důležité pro signalizaci v rámci imunitního systému budou rovněž analyzovány in vivo v myších modelech.
–RED–
