Nemocnost akutními respiračními infekcemi [ARI] včetně chřipky tento týden v Česku vzrostla o 28,4 %. Celková nemocnost se dostala na úroveň 1 865 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Chřipková epidemie nastává při dosažení hranice 1 800 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
„Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem potvrzují, že probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně vir chřipky typu A,“ uvedla Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Nemocnost ARI v krajích na 100 000 obyvatel – 5. týden, rok 2020
„Doporučujeme občanům, pokud možno vyhýbat se větším uskupením lidí a zejména ve zvýšené míře dodržovat základní hygienická pravidla, jako kýchat do kapesníku či si po cestě hromadnou dopravou vždy umýt ruce. Pokud již nemocní jste, chovejte se zodpovědně, infekci nepodceňujte a nešiřte dál – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,“ upozorňuje Eva Gottvaldová.
Chřipková epidemie podle krajů
Nárůst nemocnosti je evidován ve všech věkových skupinách a ve všech krajích České republiky. Nejvyšší nemocnost je hlášena z krajů Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského. Například v Plzeňském kraji se počet lidí s akutními respiračním infekcemi a chřipkami ve srovnání s minulým týdnem zvýšil o 36 procent. Na 100 000 tisíc obyvatel tam vychází zhruba 1 600 nemocných. Dvě školy v Plzni už vyhlásily chřipkové prázdniny. Fakultní nemocnice Plzeň kvůli nemocnosti zakázala s platností od 2. února do odvolání návštěvy na hematoonkologickém oddělení a JIP.
Vysoký nárůst chřipky hlásí i další kraje. Například v Jihomoravském kraji připadá na 100 000 osob 1 711 nemocných a tamní nemocnice přistupují k preventivním opatřením jako je zákaz návštěv na některých odděleních. Moravskoslezský kraj hlásí 2 100 nemocných a Jihočeský 2 211 nemocných na 100 000 osob.
Chřipková epidemie zabíjí
Chřipková sezona eskaluje obvykle koncem ledna a počátkem února, a to nejenom u nás, ale v celé Evropě. I proto je vhodné si v tomto čase neplánovat dovolené a pracovní cesty snížit na minimum. Je totiž dost pravděpodobné, že cesta bude muset být z důvodu nemoci stornována a dalším vysokým rizikem je nákaza během cest.
V období chřipkové epidemie je lepší se vyhnout místům s vyšším počtem osob. Ve zvýšeném riziku jsou těhotné ženy, zejména pak ty v prvních třech měsících gravidity, senioři, malé děti, chronicky nemocné osoby. Chřipka nebo nachlazení však může mít nečekaně těžký průběh i u naprosto zdravého člověka, proto základní preventivní opatření platí pro každého a v průběhu celého roku.
Každý rok celosvětově onemocní chřipkou A nebo B okolo 5 % dospělých a 20 % dětí. V důsledku onemocnění chřipkou dochází na každých 10 milionů osob k hospitalizaci 7 000 – 16 000 osob. Na následky zemře 1 500 – 2 000 lidí [pro ČR počet zemřelých v souvislosti s chřipkou představuje dvojnásobek úmrtí na následky dopravních nehod].
Kapesníků není nikdy dost
V době zvýšené nemocnosti nesmí lidé zapomínat na posilování imunity a ochranu svého zdraví. I přes často nevlídné počasí posilují zdraví pravidelné procházky, pohybové aktivity, konzumace ovoce především pak toho s vysokým obsahem vitamínu C.
Dát si ruku před pusu při zakašlání nebo kýchnutí zvládají už i malé děti. Co však dnes neví ani někteří z dospělých je to, že infekce se jednoduše přenese z dlaně, do které si nemocný či nachlazený právě kýchl.
„Při odkašlávání není vhodné dávat si ruku před ústa, lepší je kašel tlumit kapesníkem, rukávem, šálou nebo předloktím. Nikdy ne do dlaně, kterou se pak dotýkáte předmětů nebo povrchů a můžete prostřednictvím nich infekci přenést na další jedince,“ vysvětluje lékárnice a tisková mluvčí ČLnK Michaela Bažantová.
Upozorňuje také na to, že podobné pravidlo platí i u kýchání. Rodiče by měli správnou techniku kašlání a kýchání naučit i své děti.
Dezinfekce nejsou podpultové zboží
V období zvýšené nemocnosti by měl mít každý u sebe alespoň cestovní dezinfekční gel. Příležitost k umytí si rukou totiž není na všech místech. Bakterie a viry se přitom hojně vyskytují na klikách, vypínačích, v MHD, na madlech, na nákupních vozících, zkrátka všude. Pravidelnou dezinfekční údržbu si vyžadují i mobilní telefony, klávesnice a PC myši. Viry chřipky přežívají na předmětech déle než 24 hodin. V sezóně akutních respiračních onemocnění je potřeba vybírat dezinfekční přípravky důkladně. Ne všechny přípravky jsou stejně účinné na bakterie, obalené viry i neobalené viry.
„Protože neobalené viry jsou odolnější vůči vnějším vlivům než obalené, jsou běžné lihové dezinfekce rukou neúčinné proti některým infekcím. Mezi obalené viry patří například HIV, viry chřipky, hepatitidy B nebo C. Mezi neobalené viry patří například rotaviry, rhinoviry a také virus hepatitidy A,“ vysvětluje viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Čisté ruce
Umýt si ruce zvládne každý. Ale správně si umýt ruce už tak jednoduché není. Naučit by se to měly především děti. Ty totiž tuto povinnost často považují za zbytečnou ztrátu času. Mají pocit, že jejich ruce jsou čisté, a tak se jejich ruce pod tekoucí vodou jen rychle proženou. Metodický návod ke správnému mechanickému mytí rukou dokonce podrobně zpracovává i Ministerstvo zdravotnictví ČR. Stručně tuto metodiku shrnuje prezident ČLnK Aleš Krebs.
„Ruce se nejprve zvlhčí vodou, poté se nanese mýdlo, které se dobře rozetře na rukou. S malým množstvím vody se přípravek napění. Vlastní mytí by mělo trvat alespoň 30 vteřin, přičemž je potřeba důkladně umýt všechny záhyby, konečky prstů i prostor mezi jednotlivými prsty. Následně ruce už jen opláchneme teplou tekoucí pitnou vodou a do sucha utřeme ručníkem,“ uzavírá.
–VRN–
