Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] loni v prosinci poslalo do připomínkového řízení novelu zákona o sociálních službách. Ta mění i financování každoročně deficitního systému sociálních služeb. Obcím a městům ukládá povinnost tyto služby financovat, aniž by ale mohly ovlivnit jejich rozsah a míru. Alespoň to tvrdí Svaz měst a obcí [SMO ČR].
Změny, které navrhuje novela, jsou komplexní. Jedná se o stanovení nových pravidel pro správu sítě sociálních služeb. To znamená nastavení jednotných standardů pro výpočet dotace a nákladů, nastavení personálního a materiálně-technického standardu nebo snížení administrativní zátěže sociálním službám. Novela cílí i na pečující osoby. A zejména pak zavádí změny v systému financování, který by měl mít víceletý rámec.
„Diskuze o sociálních službách je každoroční téma. A každý rok je to stejný problém. Chybí peníze. Proto musíme vytvořit dlouhodobý rámec, který dá poskytovatelům finanční jistotu, kterou potřebují a nastaví jasná pravidla pro všechny. Východiska našeho návrhu byla představena na dvou kulatých stolech. Teď je chceme do detailu probrat se všemi partnery, kteří jsou v sociálních službách zapojení,“ již dříve uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD].
K dokončení přípravy návrhu ustanovila ministryně Jana Maláčová odbornou pracovní skupinu. V ní byla například vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová [ANO], zástupci krajů, poskytovatelů sociálních služeb, odborů a dalších zainteresovaných stran.
Chaotická a nekoncepční
Členem skupiny byl i předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl. Ten ale novelu zákona o sociálních službách kritizuje a vyjadřuje i nespokojenost s aktuálním postupem MPSV. Podle něj to, že návrh novely ministerstvo zaslalo do meziresortního připomínkového řízení neplánovaně na konci loňského prosince jen ukazuje, že nekoncepční a chaotické řešení financování sociálních služeb bude pokračovat i letos.
Kvůli návrhu novely zákona o sociálních službách se sešla Komise pro sociální věci a zdravotnictví SMO ČR. Ta zveřejnila zásadní výhrady proti novele samotné. Některé body jejího návrhu jdou přímo proti tradiční roli obcí v péči o své občany. Zejména nově zmíněná povinnost obcí spolufinancovat sociální služby bez možnosti ovlivňovat jejich rozsah a míru poskytování. Podle SMO ČR jediný, kdo v této věci posiluje svou rozhodovací pravomoc je MPSV.
„Navrhované ustanovení zákona je podle nás v rozporu s Ústavou ČR, která říká, že stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem,“ vysvětluje František Lukl.
Financování ze státního rozpočtu
Podle SMO ČR současný roztříštěný systém financování a poskytování sociálních služeb je problematický. Obce a města musí mít ale možnost spolurozhodovat. Každá obec má právo rozhodnout, jak bude realizovat rozvoj sociální péče pro své občany.
Podle předsedy Komise pro sociální věci a zdravotnictví SMO ČR Jakuba Rychteckého už teď obce a města doplácejí zhruba polovinu nákladů na sociální služby ze svých rozpočtů. Zároveň vyjadřuje názor, že je třeba jasně definovat, jak budou sociální služby a zvýšené náklady na sociální práci financovány. SMO ČR se přitom přiklání k řešení financování jako mandatorního výdaje ze státního rozpočtu.
–DNA–
