Systém eNeschopenek netrápí jenom lékaře, ale i zaměstnavatele. Obě skupiny, které se systémem od nového roku musejí pracovat, si stěžují hlavně na technické výpadky eNeschopenky a dlouhé doby zpracování zadaných dat. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR [HK ČR].
Po dvou týdnech ostrého provozu systému eNeschopenka se k jejímu fungování vyjádřili prostřednictvím Hospodářské komory ČR i zaměstnavatelé. A to i přesto, že většina z nich zatím praktickou zkušenost s fungováním eNeschopenek nemá, protože v prvních lednových dnech neevidovali zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti [DPN]. I tak si ale mnozí z nich na přenos informací o DPN svých zaměstnanců stěžovali. Hospodářská komora ČR proto provedla k eNeschopence šetření mezi svými členy.
„Překvapuje mě, že ministryně práce a sociálních věcí první pracovní den v lednu pořádá tiskovou konferenci, na které se slávou oznamuje, že e-neschopenky fungují skvěle a stanou se dle jejích slov miláčkem lékařů, ale zaměstnavatelů ani lékařů se na jejich zkušenosti se systémem eNeschopenek ani nezeptala,“ uvedl předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč.
Dodal přitom, že na Hospodářskou komoru se kvůli nefunkčnosti systému hned první pracovní dny v lednu obraceli jak zaměstnavatelé, tak i samotní soukromí lékaři, které Hospodářská komora zastřešuje.
Výpadky eNeschopenky potvrdil i průzkum
Bleskové šetření se uskutečnilo ve dnech od 6. do 13. ledna. Na otázky odpovědělo celkem 107 firem různých velikostí, od mikro po velké firmy ze všech krajů ČR. Zhruba pětina firem hlásí potíže například se vstupem na ePortál České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Jiné firmy si zase stěžují na to, že nedostávají automatickou notifikaci nebo informace o eNeschopenkách přes kanál VREP [APEP]. A to i přesto, že si přes něj komunikaci s ČSSZ dohodly. Přibližně každá osmá firma uvedla, že informace dostává jen od samotných nemocných zaměstnanců stejně jako před spuštěním eNeschopenek. Podle HK ČR je ale nutné i dodat, že některé z dotazovaných firem přijaly systém eNeschopenka pozitivně a s jeho fungováním mají dobrou zkušenost.
Podle zástupců ČSSZ je u firem, které si na eNeschopenku stěžují, chyba na jejich straně. Byly totiž podle zástupců ČSSZ málo aktivní. A i když se mohly přihlásit do systému již v prosinci, zapojují se až nyní. Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] Kristýna Křupková navíc uvedla, že žádosti o notifikační služby, které není možné automatizovaně zpracovat, to jsou zejména papírové formuláře, jednotlivé okresní správy zpracovávají podle svých kapacitních možností. A to zpravidla ve lhůtách několika málo pracovních dnů. Upřesnila, že v systému jsou údaje 280 000 firem a institucí a 4,5 milionu zaměstnanců. eNeschopenku má přitom využívat 22 000 zdravotnických zařízení.
Praktici zvažují žalobu
Systém eNeschopenky dlouhodobě kritizují i praktičtí lékaři a Sdružení praktických lékařů [SPL] dokonce už pověřilo právníky přípravou žaloby na Českou správu sociálního zabezpečení [ČSSZ]. Praktikům se nelíbí doba zpracování údajů v systému, ruční vyplňování lístku na peníze ani to, že za práci s evidencí eNeschopenky nemají zaplaceno.
To však vyvrací v rozhovoru pro Zdravezpravy.cz politický náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík [ČSSD].
„Vystavení a ukončení rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti [DPN] je již nyní hrazeno ze zdravotního pojištění. A to podle vyhlášky MZd č. 134/1998 Sb., kdy se lékaři poskytuje úhrada hodnocená pěti body, což znamená odměnu pět korun. Není tedy pravda, že lékaři nedostávají za úkony spojené s DPN žádné úhrady,“ říká.
Za další z problémů elektronické neschopenky lékaři označují předávání pacienta od praktického lékaře ke specialistovi a naopak. Protože zpracování nově vystavené neschopenky podle nich trvá i několik hodin, pacienti dlouho zůstávají mimo systém.
„Není jasné, kdo se o pacienta stará, kam má přijít na kontrolu, kdo mu dá lístek na peníze a kdo ji ukončí. A zda dostane peníze v době nemoci,“ tvrdí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Projekt eNeschopenky je problém
Elektronické neschopenky měly být zavedeny již před rokem. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu ministryně Jany Maláčové [ČSSD] na MPSV byl ale projekt eNeschopenky obnoven, i když odložen o rok, tedy na letošní první leden.
–RED–
