Autoři projektu MERRPS, podpořeného z Operačního programu Zaměstnanost, ohlásili splnění svého hlavního cíle. Tím byla příprava ucelené metodiky pro sledování efektivity psychiatrické péče. Mimo jiné zjistili, že psychiatrické nemocnice jsou příliš drahé na to, aby suplovaly sociální zařízení.
Projekt „Metodika pro Evidenci Respektující Rozvoj Psychiatrických Služeb“ [MERRPS] vedl Národní ústav duševního zdraví [NUDZ] ve spolupráci s dalšími klíčovými subjekty. Například s Psychiatrickou společností ČLS JEP, Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR], vybranými uživatelskými a rodičovskými organizace a poskytovateli psychiatrických služeb. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření komplexní metodiky pro evidenci rozvoje psychiatrické péče v ČR. Hlavní cíl obsahoval devět podcílů.
Na co přišel MERRPS
Podle zástupců NUDZ už nyní systém péče o duševní zdraví v České republice prodělává zásadní transformaci. Doposud však chyběla metodika pro sledování nákladové efektivity poskytovaných služeb a systematické hodnocení systému psychiatrické péče jako takové. A právě tato metodika byla nově vyvinuta v rámci projektu MERRPS.
„Je to jako v běžném životě, když chcete jít na večeři, díváte se, kolik za ni můžete utratit a podle toho volíte restauraci. Nikdo nechce utratit moc peněz za nekvalitní jídlo v ošklivém prostředí, protože by se tak připravil o užitek. Tento jednoduchý princip je ale třeba uplatňovat i v tak složitých záležitostech jako je péče o duševní zdraví,“ říká vedoucí projektu MERRPS Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.
Podle něj je přitom hodnocení nákladové efektivity služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a státního rozpočtu absolutní nezbytnost.
„Pokud bychom to nedělali, s velkou pravděpodobností připravujeme obyvatelstvo o zdraví,“ upřesňuje Winkler.
Navíc za situace, jak uvádí NUDZ, kdy nově vznikají Centra duševního zdraví. Testují se nové služby včasné detekce a včasné intervence pro lidi ohrožené rozvojem závažného duševního onemocnění i pro další skupiny obyvatel. Transformují se psychiatrické nemocnice. Vzniká Rada vlády pro duševní zdraví. Prosazují se Národní akční plány pro duševní zdraví, prevenci sebevražd i demence. Destigmatizují se duševní onemocnění, rozšiřuje se osvěta v oblasti duševního zdraví. I se zkoumají psychiatrické nemocnice z hlediska jejich kvality.
Jak vypadá nová metodika
Vzniklá metodika má dvě hlavní části. První se soustředí na hodnocení systému psychiatrické péče jako celku. Sleduje rozmanité ukazatele, od financování systému péče o duševní zdraví, přes strukturu dostupných služeb, až po počet lidí, kteří se neléčí pro duševní onemocnění.
Druhá část se soustředí právě na nákladovou efektivitu poskytovaných služeb a zavádí do praxe systematické hodnocení zdravotně-sociálních změn, které člověku poskytované služby přináší. Zaměřuje se i na psychiatrické nemocnice.
„Díky této metodice se již například podařilo prokázat, že přibližně čtvrtina lidí se závažným duševním onemocněním hospitalizovaných v psychiatrických nemocnicích zde pobývá nikoli kvůli svému špatnému psychickému a sociálnímu fungování, ale prostě proto, že komunitní služby pro ně nejsou dostupné, popřípadě nemají kam jít,“ vysvětluje místopředsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP Simona Papežová.
Podle ní jsou toto ale zejména sociální, nikoli zdravotní problémy. Problémy, které navíc kapacitně i finančně zatěžují zdravotní systém. Péče o jednoho takového pacienta, který by mohl být v komunitních službách, ale z nějakého, zpravidla sociálního, důvodu ho k hospitalizace přijmou psychiatrické nemocnice, vyjde zhruba na 350 000 korun za rok.
„Z hlediska nákladové efektivity tak nedává žádný smysl, aby tito lidé byli hospitalizováni v psychiatrických nemocnicích,“ upřesňuje.
Podle jejího kolegy Petr Winklera navíc za situace, kdy je znatelně podfinancovaná psychiatrická péče.
O projektu MERRPS
Projekt MERRPS byl realizován od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2019. Podpořený byl Operačním programem Zaměstnanost [OPZ] z Prioritní osy 3 – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce. Celkové výdaje na něj činily 18 720 091 Kč, z unijního rozpočtu šlo 17 009 636 korun, z českého státního rozpočtu pak 1 710 454 Kč. Příjemcem podpory byl NUDZ.
Autoři aktuálně uvedli, že v závěrečné fázi projektu se v Praze setkají experti z ČR spolu se svými kolegy z Anglie, Kanady a Nizozemí. Jedním z důvodů je i to, že tam je hodnocení nákladové efektivity již skutečně stabilní a nedílnou součástí rozhodování o financování a dalším rozvoji systému péče o duševní zdraví.
–RED–
