Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy [ZZS HMP] loni řešila celkem 128 238 událostí. Téměř každé desáté události [9,5 %] se zúčastnila posádka s lékařem. Zhruba polovinu pacientů loni tvořili osoby starší 60 let. Dětí ošetřila pražská záchranka necelých deset tisíc.
Loňský počet událostí je o 759 nižší než v předloňském roce [128 997 událostí]. Za posledních nejméně 20 let jde o historicky první, byť mírný, meziroční pokles.
„Nejčastější příčinou výjezdů záchranné služby jsou dlouhodobě dýchací potíže. Nejinak tomu bylo loni, kdy jsme ošetřili dvanáct tisíců pacientů s těmito komplikacemi,“ uvádí mluvčí ZZS HMP Jana Poštová.
Následovaly bolesti na prsou [přes 5 000 případů] či kolapsy [4 800 případů]. Z úrazových příčin si zásah záchranné služby v Praze vyžádaly nejčastěji pády [13 700 událostí], úrazy následkem potyček [2 500 výzev] a dopravní nehody [2 153 událostí]. Přes tři tisíce výzev měly na svědomí otravy různými látkami.
Tisíc lidí zemřelo
Přímo na jednotky intenzivní péče transportovaly posádky ZZS HMP téměř šest tisíc pacientů. Dalších tisíc pacientů v kritickém stavu zemřelo na místě události nebo během transportu. Ve více než 2 300 případech zajistila pražská záchranka ohledání při ohlášeném úmrtí prostřednictvím služby svých koronerů.
Do nemocnic ZZS HMP převezla přes 500 pacientů s akutním infarktem myokardu a také téměř 1 500 pacientů s cévní mozkovou příhodou.
„V 682 případech museli záchranáři zahájit resuscitaci u pacientů ve stavu klinické smrti. U zhruba poloviny z nich se jim podařilo obnovit srdeční činnost a předat je do některé z pražských nemocnic,“ říká Jana Poštová.
Pražská záchranka zasahovala rovněž u 218 bezprostředně hrozících porodů v terénu. V šesti desítkách případů skutečně došlo k porodu ještě za asistence pražských záchranářů či operátorů a operátorek zdravotnického operačního střediska.
Loni se v Praze odehrálo 16 událostí, při nichž záchranáři ošetřovali pět a více zraněných či postižených. Nejvíce zraněných [19] si vyžádala nehoda autobusů 4. prosince na Chodově. Tehdy ZZS HMP aktivovala speciální režim, tzv. traumatologický plán.
209 tisíc volání
Podle Jany Poštové nelze opomenout práci dispečinku. Loni přijali dispečerky a dispečeři 209 tisíc volání na tísňové linky. To je v průměru cca 570 volání denně.
V 759 případech podle ní poskytli operátoři a operátorky ZZS HMP kritické instrukce k poskytnutí první pomoci. Zejména ve formě telefonicky asistované resuscitace a telefonicky asistovaného porodu.
„Zhruba dvě třetiny volání přicházejí během denní směny, třetina pak v noci. Nejvytíženější denní směny jsou z tohoto hlediska v pondělí, naopak nejnáročnější noční směny jsou z pátku na sobotu,“ vysvětluje Jana Poštová.
Zatížení zdravotnické služby kolísá i v průběhu roku, kdy nejvíce událostí se odehrává v zimních měsících. To potvrzuje i fakt, že všech šest dní, kdy počet zásahů v roce 2019 překročil 400 za 24 hodin, se odehrálo právě v zimě. Pomyslnou první příčku obsadil tradičně s náskokem 1. leden [493 událostí].
O ZZS HMP
Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy je příspěvková organizace zřizovaná hlavním městem Prahou. Páteří záchranné služby jsou dvě rovnocenné složky. Jednou z nich je zdravotnické operační středisko – tzv. dispečink [linka 155]. Druhým pilířem záchranné služby je výjezdová složka – tedy posádky v sanitních vozech. Tato služba je zajišťována posádkami Rychlé lékařské pomoci [tzv. RLP – rychlé osobní vozy s lékařem] a posádkami Rychlé zdravotnické pomoci [tzv. RZP – velké sanitní vozy s posádkou ve složení zdravotnický záchranář a řidič].
Od roku 1987 používá pražská záchranná služba ve svém provozu tzv. setkávací systém „rendez-vous“. K pacientovi ve vážném zdravotním stavu vyjíždí posádka RLP, která je v hustém pražském provozu rychlejší než „velká“ sanita a z jiného místa je k němu vyslána posádka RZP. Setkávají se u pacienta, kde jsou provedeny všechny potřebné zákroky a lékařské výkony. Pokud zdravotní stav nevyžaduje přítomnost lékaře, převáží ho do zdravotnického zařízení samotná posádka RZP. Lékař je uvolněn pro další případ. Zásahy posádek RZP tvoří přibližně 80 % celkového počtu výjezdů.
Letecká výjezdová skupina
Doplňkovou službou pozemních složek je Letecká výjezdová skupina [LVS]. Vrtulníky s posádkami pro pražské stanoviště LVS poskytuje tradičně Letecká služba Policie ČR. Posádka záchranářského vrtulníku poskytuje v nepřetržitém provozu přednemocniční neodkladnou péči pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje. V noci pak zasahuje prakticky na celém území České republiky. Téměř 95 % zásahů LVS Praha se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center. Celostátní průměr je kolem 50 % a ostatní pacienti se převážejí z místních nemocnic po primárním ošetření.
Existence Zdravotnické záchranné služba hl. m. Prahy se datuje od roku 1857. Pražská záchranka tak patří mezi nejstarší záchranné služby na světě. Denně zasahuje u průměrně 350 případů, z nichž cca 40 je vážným ohrožením života a vyžaduje urgentní zásah lékaře.
–RED–
