Zatímco privátní ICT sektor je v ČR na vzestupu, veřejný sektor v oblasti digitalizace v ČR dál předvádí žalostný výkon. eNeschopenka, která má vstoupit do praxe v lednu 2020, je toho výmluvným důkazem. Systém kritizují lékaři za nedotaženost a provázejí ho i spory o to, kdo lékařům za vystavení eNeschopenky zaplatí.
Na projektu eNeschopenka se pracuje déle než devět let. Hlavní cíl eNeschopenky přitom má být zjednodušení a zpřehlednění celého systému dokládání práce neschopnosti mezi lékaři, zaměstnanci, jejich zaměstnavateli a Českou správou sociálního zabezpečení.
Několik týdnů před spuštěním systému lékaři ale stále poukazují na nedotaženost projektu. Za absurdní označují například to, že systém zachovává ruční vyplňování některých tiskopisů i přes avizovanou elektronizaci.
„My nemáme v úmyslu nic bojkotovat. Podporujeme smysluplnou digitalizaci zdravotnictví. V případě eNeschopenky jde ale o polovičatou digitalizaci,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Lékařům se dále nelíbí i to, že doposud není známo, kdo jim za práci v novém systému, který jim dle jejich slov sám o sobě přinese náklady navíc, zaplatí. Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV], které je za systém zodpovědné, pro změnu argumentuje tím, že s eNeschopenkou nebudou mít lékaři žádnou práci. A proto není důvod jednat o úhradách.
Elektronizace ano, ale pouze částečná
Hlavní nedostatek v zaváděném systému eNeschopenka spatřují lékaři v pouze částečné elektronizaci. I přes převedení neschopenky do elektronické formy počítá nový systém s tiskem jedné její části [papír formátu A4]. Ošetřující lékař do něj bude ručně vypisovat návštěvy příštích kontrol, změny v době vycházek a další. Ty stejné údaje pak bude vyplňovat znovu elektronicky.
„Podle nás je to zbytečné. Hlavním smyslem elektronizace bylo snížit administrativní zátěž, což tento model nesplňuje. Kontrola, která navštíví nemocného, přece ví, že je v pracovní neschopnosti – jinak by za ním nešla – tak k čemu by měla chtít vidět ještě papírový doklad,“ upozorňuje předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] však argumentuje tím, že formulář bude nemocnému sloužit například při prokazování se kontrolám. A to i přesto, že původní návrh, který měl i podporu praktických lékařů, počítal s plnou elektronizací.
V jeho případě by pacient formou SMS dostal kód, který by mu umožnil přihlásit se do aplikace. Neschopenku by tak měl kdykoli k dispozici a informoval by takto i svého zaměstnavatele. Lékaři navíc očekávali, že se s novým systémem zbaví také potvrzování trvání dočasné pracovní neschopnosti [lístek na peníze], ale i ten nakonec zůstává.
„Nerozumím tomu, proč bychom se administrativního nešvaru v podobě lístku na peníze nemohli zbavit. Dokud nezadám do systému, že neschopenka skončila, je logické, že stále trvá. Původní smysl, který lístek na peníze měl, se s elektronizací vytrácí,“ krčí rameny Petr Šonka.
Návrh praktických lékařů u Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] však neprošel. A neprošel ani návrh na úhradu za vystavení eNeschopenky.
Spor o peníze za vystavení eNeschopenky
Se zaváděnou elektronizací dále lékaři upozorňují i na to, že čas strávený vypisováním neschopenek jim nikdo neplatí. Přitom jde o práci, kterou konají pro jiný rezort, tedy MPSV, a i proto požadují úhradu právě po MPSV.
„30 let děláme práci pro MPSV zdarma. Při jednání s ministryní jsme na to upozorňovali. Bylo nám řečeno, že žádnou práci s vedením neschopenky nemáme,“ říká praktický lékař Roman Houska.
Lékaři navíc dodávají, že současná situace je navíc tak vyhrocená, že s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou se už o věci nedá ani věcně jednat.
Požadavek lékařů na úhradu ve výši sto korun za vydání eNeschopenky v minulosti odmítl i premiér Andrej Babiš. Ten o požadavku jednal i s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem [za ANO] a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou [ČSSD]. Dospěli k závěru, že neschopenka hrazena nebude.
Lékaři trvají na úhradě
Lékaři ale setrvávají ve svém přesvědčení, že za vystavení eNeschopenky by jim mělo být zaplaceno.
„Když chce úředník papír, tak za něj musí zaplatit. To, co není čistě zdravotnické se musí tvrdě zaplatit a v reálných cenách,“ říká Svatopluk Býma.
Podle něj je to nefér už z toho důvodu, že MPSV ukládá lékařům povinnost eNeschopenku vyplňovat, ale jednat o úhradách za práci už s nimi zájem nemá.
„Přitom pokud lékař neschopenku nevypíše, hrozí mu pokuta. A to až do výše deset tisíc korun. Jde o nevolnický paradox. MPSV za práci neplatí, ale za nevykonanou práci nás může penalizovat,“ komentuje postup MPSV praktický lékař Cyril Mucha.
Zatímco MPSV se k této věci nevyjádřilo, na argument lékařů zareagoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten řekl, že jednou z možností, jak lékařům ulevit, je zavést období, kdy by jim nehrozily pokuty za nevyplnění nebo špatné vyplnění eNeschopenky.
Systém není prověřen
Lékaři dále upozorňují na to, že ani necelé tři týdny před spuštěním projektu, není systém řádně otestován v reálném provozu.
„Ten systém nikdo nevyzkoušel, takže mám za to, že fungovat nebude. Čekám, že dojde k tomu, že péči, kterou pacient očekává, nedostane,“ říká Svatopluk Býma.
Praktičtí lékaři upozorňují v závěru roku také na novinku, která pacienty s příchodem nového roku v ordinacích lékařů čeká. Jde o to, že neschopenky už nebudou vystavovat výhradně praktičtí lékaři, ale ti lékaři, kteří nemocného vyšetřují. Pro pacienty to bude znamenat, že nebudou už muset zbytečně navštěvovat kvůli vystavení neschopenky svého praktika.
„Praktiční lékaři vystavují za své kolegy zhruba 30 až 50 procent neschopenek. Jde tedy o statisíce ročně. 30 let se zákon porušoval, praktičtí lékaři sloužili specialistům jako servis, protože za ně neschopenky vystavovali,“ popisuje současnou praxi Petr Šonka.
Podle něj by i proto mohla být eNeschopenka ideální příležitostí, jak udělat konečně pořádek v neschopenkách. To by ale dle jeho slov musel být systém plně funkční a také by muselo být známo, kdo a jak za práci lékařům zaplatí.
–VRN–
