V souvislosti s udržitelností veřejných rozpočtů jsou často diskutovány odvody na sociální pojištění a jejich zákonem určená výše. Sociální pojištění v ČR patří k nejvyšším v EU. Zdravezpravy.cz uvádí, co vše odvody na sociální pojištění zahrnují.

Začněme již několik let horkou aktualitou z oblasti odvodů sociálního [i zdravotního] zabezpečení. A tou je superhrubá mzda. Ta byla zavedena jako dočasné řešení. I přes politické proklamace o nutnosti jejího zrušení napříč politickým spektrem [nejintenzivnější jsou před volbami], to ovšem nevypadá, že by měla být zrušena. Důvod? Státu přináší nemalé příjmy. A to samé se dá říci o celém systému sociálního pojištění v ČR, které patří mezi nejvyšší nepřímé zdanění v Evropě [31,5 % ze mzdy].

Na sociální pojištění odvádí zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy. Zaměstnavatel odvádí 25 % za zaměstnance. Jestliže odvody na sociální pojištění tvoří v České republice 31,5 % ze mzdy, je na místě se ptát, co za tyto peníze sociální systém nabízí.

[Pozn red.: Zaměstnanec ze své hrubé mzdy ještě odvádí 4,5 % na zdravotní pojištění, zaměstnavatel pak odvádí za zaměstnance 9 % na zdravotní pojištění.]

Kolik a kam odvádíme

Peníze vybrané ze sociálního pojištění slouží z části k pokrytí nákladů na výplatu penzí [tzv. složka důchodového pojištění]. Z části na nemocenské pojištění a zčásti na státní politiku zaměstnanosti. Peníze jsou pak rozdělovány takto:

  • 21,5 % na důchodové pojištění
  • 2,3 % na nemocenské pojištění
  • 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti

Trošku jinak vypadají odvody u osob samostatně výdělečně činných [OSVČ]. Ti odvádí 29,2 % z vyměřovacího základu. Tj. 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. [Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné a činí 2,3 % z vyměřovacího základu [z nemocenského pojištění jsou vypláceny nemocenské dávky v případě nemoci].

Výše penzí

Z výše uvedeného je zřejmé, že odvody na sociální pojištění míří zejména do průběžného penzijního systému. Ten je stejně tak stabilní, jako je stabilní míra zaměstnanosti, vývoj ekonomiky a výše reálných mezd. Což ale i tak nestačí, protože dlouhodobě vykazuje ztráty v řádu desítek miliard korun ročně. A to za situace, kdy v České republice selhává seriózní snaha o reformu penzijního systému. A do budoucna lze podle výpočtu statistiků očekávat jen další nárůst seniorů.

Což ovšem v ČR nikoho příliš nevzrušuje. Klasickou ukázkou bylo zrušení II. pilíře penzijního spoření na penzi. Právě II. pilíř dával lidem možnost za určitých podmínek snížit odvod na sociální pojištění [v řádu nízkých jednotek procent, nesrovnatelně méně než v jiných zemích] a spořit si je na vlastním penzijním účtu. Tedy vzít si část z toho, co nyní dáváme státu.

  • I. pilíř – průběžný systém
  • III. pilíř – staré penzijní připojištění, nové doplňkové penzijní spoření
  • Více: Fintag.czPenzijní fondy

Nejenom penze

Nejenom penze se ovšem vyplácejí ze systému sociálního zabezpečení. Z odvodů na sociální pojištění se dále vyplácejí sociální dávky. Ty jsou financovány ze sociálního a nemocenského pojištění a ze státního rozpočtu formou dávek státní sociální podpory a sociální pomoci.

Dále se z odvodů na sociální pojištění platí sociální služby, jako je například příspěvek na péči a za daných podmínek i ambulantní péče. Poslední položkou, která je hrazena ze sociálního pojištění jsou náklady na pomoc z důvodu ekonomických, zdravotních nebo sociálních.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here