Státní sociální podpora jsou přídavky, příspěvky i dávky

Jaké služby nabízí státní sociální podpora občanům ČR? Jsou to přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, sociální dávka v hmotné nouzi a mnoho dalšího. Zdravezpravy.cz přinášejí přehled tuzemské sociální podpory ze sociálního pojištění.

Státní sociální podpora znamená systém poskytování dávek osobám [většinou rodinným příslušníkům] v uznaných sociálních situacích. Stát tak částečně přebírá spoluzodpovědnost za nepříznivou sociální situaci. Jaké přídavky, příspěvky a jiné dávky stát přiznává?

Státní sociální podpora: Příspěvky, přídavky a dávky

• Přídavek na dítě
• Rodičovský příspěvek
• Příspěvek na bydlení
• Porodné
• Pohřebné
• Dávky v hmotné nouzi

Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je poskytován rodinám s dětmi. A má pomoci uhradit náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Je dávkou dlouhodobou. Nárok na dávku mají rodiny, jejichž rozhodný příjem je nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. [Do příjmu se zahrnuje i rodičovský příspěvek].

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV]

[Pozn. red.: Dávky pěstounské péče nejsou od 1.1.2013 dávkou státní sociální podpory. Spadají pod zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.]

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV]

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení pomáhá rodinám i jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy, pokrýt náklady na bydlení. Na příspěvek má nárok jak vlastník bytu, tak jeho nájemce. Osoba musí být v bytě hlášena k trvalému pobytu.

Na příspěvek má nárok každý, jehož náklady na bydlení přesahují částku součinu příjmu v rodině a koeficientu 0,3 [v Praze 0,35] a součin příjmů v rodině a koeficientu 0,3 [v Praze 0,35] nesmí být vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má rodič nárok na vyčerpání celkové částky 330 000 Kč.

Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Měnit tuto volbu může jedenkrát za tři měsíce, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby.

Podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky musí být splněna u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.

Porodné: 2x a dost

Porodné je stanoveno pevnou částkou 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. Porodné je jednorázová dávka a poskytnutí je závislé na výši příjmu rodiny. Dávka má rodině pomoci uhradit náklady souvisejících s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.

Nárok na porodné má rodina, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícímu kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, vykazuje příjem nižší než 2,7násobek životního minima. Do posuzovaného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.

Porodné náleží rodině pouze dvakrát. Buď na první nebo druhé živě narozené dítě nebo na první nebo druhé dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

Pohřebné: 1x a dost

Pohřebné je dávka jednorázová a stát tak přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou 5 000 Kč. Příjem rodiny se neposuzuje.

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba [s výjimkou mrtvě narozeného dítěte] měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Samostatnou kapitolou jsou pak dávky v hmotné nouzi. Co má dávka v hmotné nouzi řešit? Nárazové životní situace, kdy si osoba není schopna zajistit obživu nebo bydlení.

Smyslem poskytování některé z dávek v hmotné nouzi je pomoci osobám s nedostatečnými příjmy a zároveň je motivovat k aktivní snaze zajistit si vlastní prostředky. Zároveň se tím stát snaží předcházet sociálnímu vyloučení. Poskytnutí dávek vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:

• Příspěvek na živobytí
• Doplatek na bydlení
• Mimořádná okamžitá pomoc

Kdo je v hmotné nouzi

Osoba nebo rodina, která nemá dostatečné příjmy a její sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže zvýšit a vyřešit tak svoji situaci vlastním přičiněním.

Žádost o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na úřadech práce podle místa trvalého pobytu občana. Dávky upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Chcete vědět víc? Pak:

Odvody na sociální pojištění přinášejí státu nemalé příjmy a patří mezi nejvyšší [31,5 % ze mzdy] nepřímé zdanění v Evropě. Naopak třeba oproti zdravotnímu pojištění, které v ČR k nejvyšším zatím nepatří.

Jak zdravotní, tak i sociální pojištění patří ovšem k odvodům, jež odborníci nazývají nepřímé zdanění, které není v praxi zanedbatelné. Což v poslední době přiznávají i představitelé státu.

•  Více: Sociální pojištění v ČR patří k nejvyšším v Evropské unii

Na sociální pojištění odvádí zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy. Zaměstnavatel odvádí 25 % za zaměstnance. Jestliže odvody na sociální pojištění u nás tvoří 31,5 % ze mzdy, je na místě se ptát, co za tyto peníze sociální systém občanům nabízí.

[Pozn red.: Zaměstnanec ze své hrubé mzdy ještě odvádí 4,5 % na zdravotní pojištění, zaměstnavatel pak odvádí za zaměstnance 9 % na zdravotní pojištění.]

–RED–