V Česku rychle přibývá lidí s Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence. Od roku 1990 se počet pacientů s demencí podle propočtů až zdvojnásobil. Loni těmito nemocemi trpělo na 167 000 lidí. Úmrtnost se pak za posledních deset let zvedla více než sedmkrát.
Vyplývá to z údajů České alzheimerovské společnosti [ČAS] a Českého statistického úřadu [ČSÚ]. Důvod je podle odborníků stárnutí společnosti. Problém ale je, že rozvoj služeb a specializovaných zařízení pro nemocné s tímto trendem nedrží krok. Sociální statistické ročenky ukázaly, že neúspěšných žádostí o péči je víc než těch uspokojených.
Přidávají se i náklady zdravotních pojišťoven. Roční náklady zdravotních pojišťoven na léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou atakují hranici dvou miliard korun a stále rostou. Zároveň s tím je nedostatek míst v domovech se zvláštním režimem.
„Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou a demencí obecně je na pomezí zdravotnictví a sociální péče. Na nemoc dosud není lék, lze pouze zpomalovat průběh a lidé s tímto onemocněním potřebují velkou míru asistence,“ vysvětluje prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislav Friedrich.
Dodává, že jen letos došlo v této věci k navýšení nákladů zdravotních pojišťoven o dalších 100 milionů korun.
Demence jako příčina úmrtí
Před deseti lety Alzheimerova choroba či jiná forma demence nepatřily ani do první desítky hlavních příčin úmrtí v Česku. Loni byly už sedmým nejčastějším důvodem. Mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže.
Zatímco v roce 2009 připadalo podle ČSÚ na 100 000 obyvatel zhruba šest zemřelých mužů a šest žen s Alzheimerovou chorobou a demencemi, loni to bylo už 42 mužů a 43 žen. Úmrtnost na Alzheimerovu chorobu a demence se tak u mužů mezi lety 2009 a 2018 zvedla o 724 procent, u žen o 737 procent. Celková úmrtnost přitom za desetiletí klesla o sedminu.
Podle propočtů České alzheimerovské společnosti žilo loni v Česku 167 000 lidí s demencemi. To je podle společnosti stejný počet, jako je počet obyvatel Plzně nebo počet Jaroslavů v ČR. Pro lepší představu je třeba uvést, že v roce 1960 to bylo 49 000, o třicet let později 79 000. V polovině 21. století by tak chorobu mohlo mít na 383 000 Čechů a Češek.
Mezi lidmi nad 65 let demencemi trpí každý třináctý, po osmdesátce každý pátý a po devadesátce každý druhý, spočítala ČAS.
Nedostatečné lůžkové kapacity
Společnost stárne, seniorů přibývá, život se prodlužuje. Podle demografů v příštích desetiletích poroste hlavně počet lidí ve velmi vysokém věku.
Loni v Česku podle statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí fungovalo 341 domovů se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi s 20 075 lůžky. Neuspokojených žádostí o pobyt zůstalo 24 198. V roce 2014 bylo těchto zařízení 263 a bylo v nich 14 354 lůžek. Neúspěšných žadatelů bylo 18 530. Potřeba jsou ale i odlehčovací a další služby.
Podle letošní analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb připadá na tisícovku lidí nad 80 let asi 36 míst v domovech se zvláštních režimem. Pokud by se kapacita nezvýšila, v polovině století by to bylo už jen zhruba 14 míst na tisícovku osmdesátníků a starších. Pro zachování nynější úrovně služby by se do poloviny století musel počet míst zdvojnásobit, a to na 38 536 lůžek, spočítali autoři. Největší nárůst kapacity bude podle nich nutno realizovat do roku 2035.
Nedostatečné personální kapacity
Potřeba bude zajistit dostatečnou kapacitu služeb a k ní také potřebný personál. Počet pracovníků by se měl v budoucích letech v domovech se zvláštním režimem víc než zdvojnásobit. Pro „odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb“ autoři doporučují zajistit dostatek peněz v rozpočtu na investice, změnit financování péče s ohledem na její rozvoj a pustit do systému i soukromé zdroje.
Podle analýzy Česko v dokumentech přípravu na stárnutí systémově neřeší. Naopak podniká spíše jen dílčí úpravy. Podle jejich autorů se tak Česká republika chová, jako by se jí evropské a národní prognózy o stárnutí netýkaly. A to je, jak stojí v analýze, nutné změnit.
Co je Alzheimerova choroba
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti. Postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
Onemocnění se projevuje mnoha typických příznaků v oblasti paměti. To je rychlé zapomínání, opakování stejných otázek, ztrácení předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, pokřivení paměti. Dále ubývání jazykových schopností. Jako je obtížné hledání správných slov, mezery v řeči, používání nesprávných slov či jednodušších slov pro složitější myšlenku. Příznakem jsou problémy v orientaci v prostoru [problém s nalezením cesty, ztrácení se], výkonných funkcích [nesprávná rozhodnutí, obtíže s plánováním relativně jednoduchých aktivit] a chování [apatie, deprese, úzkost, vznětlivost a bludy].
–ČTK/RED–
