Premiér Andrej Babiš pro Zdravezpravy.cz na konferenci Zdravotnictví 2020 řekl, že jeho vstup do jednání o navýšení mezd a platů v nemocnicích pro příští rok, byl správný krok. Zároveň uvedl, že nerozumí otázce, proč by mělo být nešťastné jeho vložení se do věci poté, co už bylo uzavřeno dohodovací řízení.
„Považuji můj vstup po dohodovacím řízení za šťastný. Dokázal jsem vyjednat dohodu a shodu. Uspokojili jsme poskytovatele zdravotní péče. Dostali jsme pro ně další peníze ze zdravotních pojišťoven. Nerozumím, proč by toto mělo být nešťastné,“ odpověděl premiér Andrej Babiš na otázku pro Zdravezpravy.cz.
Dodal, že věc si stojí i tak, že když Vláda ČR přidala i ostatním skupinám 1 500 korun na odměnách, bylo správné to samé přidat i lékařům a lidem pracujícím ve zdravotnictví.
1 500 Kč sem a 1 500 Kč tam
„Nárůst odměn v nemocnicích ve výši 1 500 korun na hlavu je pro nemocnice problém. A ne jeden. Ta částka není na doktora, kterých je nedostatek, ale na každého zaměstnance. A další problém je, že to nebude 1 500 korun na hlavu. Naopak s dalšími náklady, jako jsou přesčasy, odměny, odvody, to bude podle našich propočtů 2 150 korun na hlavu. A to znamená, že to není nárůst personálních nákladů ve výši tří procent. Je to nárůst přes čtyři procenta. A možná ještě více,“ uvedl na konferenci Zdravotnictví 2020 Aleš Herman, předseda představenstva společnosti AGEL. Ta jen v Česku provozuje dvanáct nemocnic.
Tím ale podle něj problém nekončí.
„Další problém je, že když dnes přidáte lékařům 1 100 čistého, tak při jejich současných vysokých odměnách, dost dobře nechápu, čeho se tím docílí. Jako, že se s tím doma pochlubí manželce jako s dobrou zprávou? To asi ne,“ řekl.
Podle něj toto přidání pocítí v nemocnicích například technický personál, údržbáři, kuchaři atd. Ale ne lékaři, kterých je nedostatek. Ti totiž dle jeho slov dnes běžně berou 100 000 korun a více měsíčně. A nepocítí to podle něj ani mnohé zdravotní sestry, kterých je také nedostatek. A dnes na těch nejvyšších úrovních berou i 60 tisíc korun měsíčně.
Politika v nemocnicích
Navýšení odměn ve zdravotnictví o 1 500 korun hodnotí jako nesystémové i ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. Podle něj jde čistě o politické rozhodnutí.
„Ano těch 1 500 korun na hlavu si dokáží běžní lidé dost dobře představit. Zejména pak ty nízkopříjmové skupiny. Ale u lékařů je takové přidání pod inflací. A navíc je to plošné přidání. Tedy vedení nemocnice musí ty peníze dát všem, ale ne tam, kam hlavně potřebuje. To znamená, že se klidně můžeme dočkat toho, že nám lékaři začnou v příštím roce vypovídat souhlasy,“ uvedl.
Zároveň zmínil, že to se bude dít za situace, kdy už nyní nemocnice kanibalizují. Tedy přeplácejí lékaře, aby zajistili chod nemocnice.
„V praxi to znamená 100 000 měsíčně za osmihodinovou pracovní dobu pro lékaře,“ uvedl.
Dodal, že to je navíc za situace, kdy lékáře potřebují všechny nemocnice. Jako příklad uvedl svou nemocnici. Ve Fakultní nemocnici Motol je sice plný stav lékařů, ale i tak jimi nepokryje všechny služby.
„Zvýšení odměn o 1 500 korun stabilizuje nízkopříjmové skupiny personálu, u nichž navíc ministerstvo tlačí na jejich snižování stavů, ale problém u lékařů a sester zůstane. Ti za navýšení o 1 500 korun nebudou chtít pracovat navíc,“ řekl s tím, že lékaři nad 60 let služby navíc brát nebudou a mladí lékaři mají za to, že sto tisíc měsíčně je za osmihodinovou pracovní dobu.
V nemocnicích je to 1 500 Kč +
Miloslav Ludvík se vyjádřil i k nákladům nemocnic. Podle něj krok předsedy Andreje Babiše zvrátit rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR na odměnách nepřidávat, přijde na více než Alešem Hermanem uváděných 2 500 korun.
„Nově také došlo ke zrušení té nejnižší platové tabulky. To znamená, že ti zaměstnanci ze zrušené tabulky jdou do tabulky vyšší. Tedy víceméně do tabulky státních zaměstnanců. A to znamená, že celkové navýšení odměn pro zaměstnance nebude čtyři procenta, ale bude to tak 3 500 korun na hlavu, to znamená 6,5 až 7 procent, jak já to odhaduji,“ řekl Ludvík.
V praxi to podle něj povede k tomu, že po odečtení inflace a zaplacení personálních nákladů, většině z nemocnic znovu nezbyde ani na ty nejzákladnější investice. Přičemž, jak dodal, nikdo neví, kolik nákladů spolknou ještě náklady na centrové léky, na paragraf 16 aj.
Konkrétní příklad z Plzně
To, že nemluví do větru potvrzují i slova ředitele Fakultní nemocnice v Plzni, která je největším zdravotnickým zařízením jihozápadních Čech. Letos bude mít poprvé obrat přes sedm miliard korun. To je o 400 milionů korun více než loni.
„Alarmující je, že stoupají mzdové náklady a náklady na specializovaná centra, což jsou dvě položky, na něž nemocnice dává nejvíce,“ uvedl pro Českou tiskovou kancelář [ČTK] ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.
Podle něj se přitom již letos náklady na mzdy zvýšily meziročně o 350 milionů korun a dosahují téměř 50 procent z celého rozpočtu. V minulých letech se pohybovaly mezi 35 až 38 procenty.
Potvrzuje i to, že rostou náklady na specializovaná centra, onkologická i neonkologická, a na léky s nimi související. Nemocnice tak očekává rekordní obrat i v příštím roce. Podle Václava Šimánka to bude ale znovu jen kvůli zvýšení personálních nákladů a výdajů za léky.
Kolik berou lékaři
Obdobně situaci vnímá i Michal Čarváš: „Tak samozřejmě, že pro všechny nemocnice je problém, když ze sedmiprocentního růstu na úhradách dají cca pět procent na vyšší platy a mzdy. A zhruba dvě procenta jim sebere inflace. Když jim zbyde procento na rozvoj, moc se nerozvinou,“ uvedl.
Podle ředitele FN Brno Romana Krause, který tento měsíc po dvanácti letech na svou funkci rezignoval, dává smysl navyšovat peníze ve zdravotnictví. Nedává ale smysl je navyšovat v tabulkách odměn. Důvod je, že každá nemocnice je jiná. Podle něj plošné zvyšování platů a mezd bere vedením nemocnic možnost řešit své konkrétní personální problémy.
„Ono je to vždycky krásné. Přidáme v tabulkách, ale v těch náhradách je toho více. Když se přidá deset procent, tak v reálu je to pak 12 % a záleží také na přesčasech u lékařů i sester,“ vysvětluje.
[Pozn. red.: Ministerstvo zdravotnictví ČR nyní požádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí o převedení mzdový tabulek z MPSV na MZ ČR.]
Co se týče personálních kapacit uvádí, že ve FN Brno bývá ve službě 65 lékařů, a ještě takových cca 15 lékařů denně přijíždí kvůli nahodilým situacím. Také zmiňuje, že je problém najít řemeslné profese, jako jsou údržbáři či kuchaři, což třeba nemocnice v tom druhém případě řeší najímáním vězňů.
Podle Aleše Hermana se dnes průměrný plat lékařů v nemocnicích pohybuje kolem sta tisíc korun za čtyřtýdenní měsíční pracovní dobu. Problém ovšem je, že tito lékaři nechtějí sloužit přesčasy, i když nemocnice jejich služby potřebují. Což v praxi znamená, že nemocnice potřebují více lékařů na to, aby pokryly všechny služby.
Jeho slova následně doplnil Miloslav Ludvík, podle kterého existuje i ne nevýznamná skupina lékařů, jejichž plat činí 150 tisíc korun za třítýdenní pracovní týden.
Ambulantní specialisté
Podle zástupců nemocnic není problém jen to, že se do zdravotnictví na platy a mzdy přilévají peníze plošně, ale že se přilévají i do systému, který je v principu špatně nastaven. To se týká například současného systému vzdělávání lékařů, ale nejenom jeho.
Více: Mnoho českých nemocnic nepřežije, tvrdí jejich ředitelé
„Nemocnice jsou jako průtokové ohřívače. Vy vychováte lékaře nebo sestru, a ti když se trochu opeří, tak vám odejdou do ambulantní sféry. Stanou se z nich ambulantní specialisté. A já vůbec nechápu, jak je možné, že tento trend je u nás již několik let. Jak to, když nemocnice ambulance nezavírají, přesto nové a nové ambulance nacházejí místo na trhu,“ říká Aleš Herman.
Dodává, že chápe, že pojišťovny chtějí ambulantní specialisty pro své klienty, ale podle něj pojišťovny mají také nějaké správní rady, které by toto měly hlídat. To samé říká Miloslav Ludvík. Ten uvádí i zkušenost z doby, kdy byl ministr zdravotnictví.
„Svolal jsem si zástupce zdravotních pojišťoven a chtěl jsem po nich mapu jejich ambulantních specialistů v Česku. Řekli mi, že ji nemají,“ uvádí.
Jeho slova přitom potvrzuje i Michal Čarváš.
„Každý zná tu zkušenost, kdy mu z oddělení odešel atestovaný lékař. Nechal si vypsat na kraji výběrové řízení, pak našel alespoň jednu zdravotní pojišťovnu. Ta s ním uzavřela smlouvu. A on si otevřel vlastní ambulanci. S ním pak odešla i sestra.“
Vyjadřuje se v tom smyslu, že je dost zvláštní, že zdravotní pojišťovny stále mají dost peněz na to, aby specialistům dávaly nové úvazky.
Specialistům se není co divit
Podle Miloslava Ludvíka na vině ovšem nejsou lékaři, ale nastavení systému. Říká, že život ambulantního specialisty je docela jiný než život nemocničního lékaře.
„To máte tak. Šikovný ambulantní specialista má měsíc a půl dovolené. Lepší peníze než v nemocnici a pevnou pracovní dobu bez přesčasů,“ tvrdí.
Podle něj stejně jako podle Michala Čarváše je nepochopitelné, že pro ambulantní specialisty neplatí povinnost odsloužit si určitý počet služeb v nemocnicích.
To zdůrazňuje i Aleš Herman. Ten říká, že i proto prezidentovi České lékařské komory Kubkovi navrhne, aby ambulantní specialisté dostávali tři kreditní body. A to za to, že jeden den budou sloužit v jejich spádové nemocnici.
„Chci to navrhnout na sjezdu komory. Nemusí to přijmou sjezdy. Ale může to přijmout představenstvo. A také si myslím, že to je velice edukativní záležitost. Pro většinu doktorů,“ upřesnil.
Podle něj v Česku dále nelze udržet systém, který stojí na třech sloupech péče. To dle jeho slov znamená naddimenzovaní praktici, naddimenzovaní specialisté a nemocnice. U nichž navíc každý očekává, že budou sloužit do konce světa. Podle něj takto dál pokračovat nelze, protože je to drahé.
„A pokud to takto půjde dál, tak já mám za to, že to odnesou nemocnice. Ty to za současného stavu dál neutáhnou a budou ubývat,“ uvedl.
Špatná péče ze strany specialistů?
K situaci se vyjádřil i Roman Kraus.
„Já bych byl také strašně rád, když by se specialisté o své pacienty starali tak, jak mají. Což ale ne všichni dělají, takže nám jejich pacienti procházejí urgentními příjmy, jimiž by neměli vůbec projít,“ řekl.
Dodal, že nejhorší situace je o prázdninách. To jsou specialisté na dovolených a svoje pacienty více či méně rovnou posílají do nemocnic.
„A to teď budeme budovat další urgentní příjmy v nemocnicích. Tam už teď vidíme jezdit rodiče s dětmi s virózou, protože se o ně nikdo jinde nepostará, abychom jim slavnostně řekli, že mají dát dítěti paralen. A to jen proto, že praktici ani specialisté nefungují, jak by fungovat měli,“ uvedl.
Dodal, že v zahraničí je běžné, když se praktik o své pacienty postará třeba i o půlnoci.
Michal Čarváš jeho slova nerozporoval, přesto dodal, že urgentní příjem jako takový je současný trend, protože lidé jsou sto věci řešit nonstop. Stejně, jako jsou třeba zvyklí chodit nakupovat do nonstopů.
„Problém ovšem je v tom, že lidé i do nemocnice chodí jako do supermarketů. A to kvůli absenci regulačních poplatků. Ty, když by byly, tak si lidé rozmyslí, jestli budou jezdit na urgentní příjem pokaždé, když je píchne pod žebry. Nebo se nechají odvést ve chvíli, kdy je zásah lékaře skutečně neodkladný. To znamená, že pacient je zralý nebo alespoň potenciálně zralý na hospitalizaci,“ uzavřel.
–DNA–
