Farmaceutický průmysl přichází s další revolucí. Po biologické léčbě nastupují další moderní terapie, jejichž využití zachraňuje nemocným lidem životy a i jim životy prodlužuje. Má to ovšem jeden háček. Moderní inovativní léčiva jsou drahá. Podle zástupců farmaceutických firem jsou ale drahá jen zdánlivě.
Zdánlivě proto, že moderní inovativní léčiva díky svým účinkům jsou sto ušetřit významné peníze nejen na zdravotní péči, ale i na invalidních penzích a sociálních výdajích. Ve chvíli, kdy pacienta vrátí do zaměstnaní se náklady na ně vrátí i v podobě daní a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Moderní inovativní léčiva jsou podle farmaceutických firem prostě natolik účinná, že je nelze ignorovat.
„To, co přichází, je obrovská změna, protože přichází to, čemu se říká cílená léčba. Jenom za loňský rok bylo ve světě schváleno 58 nových molekul. Z toho cca 50 procent na vzácná onemocnění. Já to považuji za obdobnou situaci, jako když nastupovala biologická léčba,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.
Pro příklad uvádí nové léky na roztroušenou sklerózu, které umožňují 75 procentům pacientů návrat do normálního života.
Podobně na věc nahlíží i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek: „Když centrové léky vstupovaly na trh, všichni se děsili, že rozbijí systém veřejného zdravotního pojištění. To se ale nestalo, naopak za dobu, než se plně prosadily, významně zlevnily,“ vysvětluje.
Pět miliard za sedm let u devíti nemocí
Přesto ani sebelíbeznější píseň nic nezmění na faktu, že moderní léčiva jsou drahá. Některé léky stojí i desítky milionů korun pro jednoho pacienta za rok. Důvodů je několik. Farmaceutické firmy si chtějí nechat zaplatit náklady na jejich vývoj. A většina z nich je navíc určena pro omezený počet pacientů. To jsou třeba ty na vzácná onemocnění, což znamená, že nejdou na trh pro desítky a stovky milionů lidí.
Podle Jakuba Dvořáčka ovšem nelze na moderní léčiva nahlížet pouze optikou jejich ceny. Naopak je třeba počítat i jejich celkový finanční přínos v podobě vyléčeného nebo alespoň běžného života schopného pacienta. Přitom se odvolává na aktuální studii AIFP.
„Z naší studie vyplývá, že moderní léčiva za sedm let jen u devíti nemocí z mnoha ušetřila státu téměř pět miliard korun na zdravotní a sociální péči. A to za situace, kdy k novým léčivům nemají přístup zdaleka všichni pacienti, kteří by je mohli užívat,“ vysvětluje Jakub Dvořáček.
Jak to chodí v praxi
Svými slovy míří na situaci, kdy se mnozí čeští pacienti dostanou prozatím k moderní léčbě často jen na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Na takzvaný paragraf 16. A to ani ne všichni, protože zdravotní pojišťovny neposkytují moderní inovativní léčiva pacientům automaticky. Ale třeba až tehdy, kdy jejich nemoc dosáhne takové fáze, že nezabírá konvenční léčba. V případě paragrafu 16 musí o nasazení moderních léků požádat lékař. Což v praxi lékaři také ne vždy udělají, protože vědí, že poskytovatelé zdravotní péče rádi šetří a žádost o moderní léčiva schválí pouze v těch nejnutnějších případech.
„Systém musí být přizpůsoben novému typu léčiv, která do něj vstupují. Nyní je schvalujeme ad hoc, což je v rozporu s tím, jak je u nás systém nastaven. Přitom více než třetina léků, u nichž pacienti žádají o úhradu na paragraf 16, je na vzácná onemocnění,“ tvrdí Jakub Dvořáček.
Dobrou zprávou tak v tomto ohledu podle něj je, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] připravuje zákon, který usnadní vstup inovativních léků pro malé skupiny pacientů na český trh a zejména pak do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění.
Moderní inovativní léčiva a devět nemocí
To, že moderní inovativní léčiva dávají smysl a vyplatí se veřejným rozpočtům, potvrzuje i studie AIFP. Ta zkoumala dopady moderních léků u devíti nemocí. Do úvahy vzala i včasný záchyt nemoci pomoci cílených preventivních programů, jež jsou samy o sobě často tou nejúčinnější léčbou. O jakých devět nemocí jde? A jaké jsou výsledky moderní léčby v jejich případě? Více v následujícím výčtu.
Diabetes II. typu
Česká republika patří v rámci Evropy k zemím s největším počtem nemocných. Nejčastějším typem je diabetes 2. typu, který v 85 % vzniká zpravidla v dospělosti. Diabetes 1. typu začíná v dětství a je ho nutné léčit inzulinem. Za posledních zhruba 13 let bylo schváleno a uvedeno na trh přes 20 nových léčiv.
Zavedení inzulínových pump [zatím jsou dostupné jen pro diabetiky 1. typu], respektive senzorů pro měření výšky glykemie, pacientům významně pomohlo s přesným monitorováním hladiny krevního cukru a dávkováním inzulínu.
Kombinace různých tříd léčiv do jedné pilulky značně zjednodušila dávkování, přispěla k důkladnějšímu dodržování léčebného režimu, a tím i k větší efektivitě léčby. Diabetici tak dnes mají dobu dožití srovnatelnou se zbytkem populace.
I přes vyšší prevalenci se daří snižovat počet hospitalizovaných a více než polovina pacientů se z nemocničního pobytu vrací dříve než za týden. Pacienti jsou schopni zůstat déle ekonomicky aktivní bez potřeby pobírat důchod. Kumulativní úspory na důchodech pro diabetes 2. typu činily v letech 2010 až 2018 171,7 milionu korun. Počet hospitalizovaných pacientů se za období 2010 až 2017 snížil o 28 tisíc. V roce 2030 by díky inovativním lékům mohl stát ušetřit až 40 milionů korun za rok na vyplacených invalidních důchodech diabetiků.
Karcinom prostaty
Rakovina prostaty je nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů. Objevuje se zhruba u jednoho z devíti mužů. Současná léčba nabízí kvalitnější život a šanci na úplné vyléčení. Je také odhaleno více nádorů než dříve. Navíc ve stadiu, kdy je rakovina kurabilní.
Moderní léčiva jsou schopné odhalit výskyt nádoru dříve, než dojde k jeho rozšíření. Onemocnění je tedy oproti minulosti častěji zachyceno ve stadiu, kdy je rakovina prostaty ještě vyléčitelná. Cílená hormonální léčba dokáže napomoci zpomalení vývoje rakoviny a představuje jen malý zásah do života pacienta. Pacienti tak tráví méně času v nemocnicích a mohou žít plnohodnotnější život.
I přes limitující možnosti hormonální léčby antiandrogeny je jejich aplikace u nemetastazujících forem rakoviny prostaty pro pacienta přínosem. Míra 5letého přežití od roku 1990 výrazně vzrostla, v prvním, druhém a třetím stadiu onemocnění dosahuje téměř 100 %, ve čtvrtém stadiu se blíží 50 %. Mezi lety 2006 a 2016 narostla doba dožití u 70letých pacientů o 25,1 %, u 60letých pak o 32,9 % a u 50letých dokonce o 44,6 %.
Většina hospitalizací je v současné době kratší než 1 týden. Ušetřené náklady na invalidních penzích v této oblasti dosahují jen mezi lety 2013–2017 minimálně 112 milionů korun.
Karcionom prsu
Nádor prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u českých žen. Ročně je u nás zjištěno přes 7 000 nových případů. Prevence, inovativní postupy a léky pomohly prodloužit život a zlepšit komfort pacientek.
Nové léky působící na specifické části [receptory] rakovinných buněk jsou účinnější a méně toxické. Nové způsoby terapie a cílená biologická léčba jsou pacientkami lépe snášeny. Nemají celkové příznaky dřívější chemoterapie. Dlouhodobě se rovněž zvyšuje doba přežití, u pacientek nad 65 let se přibližuje věku dožití běžné populace.
Prevence, inovativní postupy a inovativní léky pomohly v porovnání období 2002–2006 a 2012–2016 prodloužit život pacientek celkem o 16 103 let. Míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá u všech stadií onemocnění, a to včetně 4. [metastatického] stadia.
Pacientky také tráví méně času v nemocnicích. Rostoucí počet hospitalizací je kratší než jeden týden. Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou jednomu týdnu vzrostl z 56,8 % v období 2007–2010 na 79,9 % v období 2015–2018. K hospitalizaci dochází přibližně u každé 10. pacientky.
Jen od roku 2010 činily úspory na invalidních důchodech spojených s karcinomem prsu 1,52 miliardy korun. Díky včasné diagnóze nemusí ženy absolvovat náročnou a nákladnou léčbu a mohou vést plnohodnotný život.
Karcinom tlustého střeva a konečníku
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi druhé nejčastější nádorové onemocnění u mužů i žen v ČR. V Evropě se tak řadíme mezi země s jeho nejvyšším výskytem.
Díky pokroku ve výzkumu a dostupnosti moderních léčebných a diagnostických metod bývá nemoc odhalena dříve. Biologická léčba v kombinaci s chemoterapií významně posunula přežití pacientů s generalizovaným karcinomem. Přestože pokročilý kolorektální karcinom nadále není vyléčitelné onemocnění, lze ho nyní považovat za chronicky léčitelné.
Jakkoli počet nemocných stoupá, úmrtnost se snižuje – například v roce 2016 bylo v ČR více než 55 tisíc pacientů s tímto onemocněním, mortalita klesla na 3 400 případů. Klesá také počet pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci. V roce 2016 došlo až ke třetinovému poklesu ve srovnání s rokem 2009.
V letech 2010 až 2017 se u diagnózy zhoubného nádoru tlustého střeva a konečníku ušetřilo celkem 486 milionů korun vyplacených na invalidních důchodech.
Chronická myeloidní leukémie
V České republice je každoročně diagnostikováno 150 až 200 nových pacientů s chronickou myeloidní leukémií [CML]. Jde o vzácné maligní onemocnění způsobené poruchou kmenových buněk kostní dřeně projevující se neregulovaným růstem bílých krvinek. Zdravá kostní dřeň je postupně vytlačována a pokles tvorby zdravých krevních buněk vede až ke zhroucení systému krvetvorby.
Onemocnění bývá obvykle diagnostikováno zpravidla mezi 40. a 60. rokem věku. V terapii lze použít transplantaci kostní dřeně [není však vhodná pro všechny], chemoterapii a cílenou léčbu. Ta umožňuje lidem vést život téměř bez omezení. Procento hospitalizovaných pacientů znatelně pokleslo z 13,9 procenta v roce 2012 na 7,3 procenta v roce 2016.
V období 2009 až 2018 došlo ke snížení počtu hospitalizovaných pacientů o 160 a úspoře ve výši 20,9 milionů korun.
Chronická obstrukční plicní nemoc
V ČR žije přibližně 700 tisíc lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí [CHOPN], léčí se ale jen čtvrt milionu pacientů. To z CHOPN dělá jednu z „nejpoddiagnostikovanějších“ chorob, dříve dokonce považovanou za zcela nezvratnou. Moderní léky však přinesly změnu. Pacienti se přestávají potýkat s vleklou dušností a kvalita jejich života se zásadně zlepší.
Moderní léčba sice nedovede CHOPN vyléčit, dovede ale výrazně zmírnit potíže nemocných a zpomalit zhoršování nemoci. Společně s rozvojem efektivní a účelné farmakoterapie dochází ke zkracování doby hospitalizace i snižování počtu nárokovaných invalidních důchodů. Úspory tak vznikají nejen ve zdravotním, ale i v sociálním systému. Jen v letech 2010 až 2017 se ušetřené náklady vyšplhaly do výše 1,7 miliardy korun.
Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé [autoimunitní] onemocnění postihující pohybový aparát, zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce, nebo plíce. V České republice jí trpí přibližně 91 tisíc pacientů, převážně žen. Díky včasnému zahájení biologické terapie mohou žít plnohodnotný život a pracovat déle.
Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům. Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostanou i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci“. Na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů.
Přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů s revmatoidní artritidou lze pozorovat například v poklesu pracovní neschopnosti, konkrétně z 22 na 10 dní. Zároveň dochází ke zkrácení doby, kterou pacienti tráví v nemocnicích. A navzdory rostoucí prevalenci klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat. V roce 2018 hospitalizaci vyžadovalo méně než 1 % nemocných.
Kratší pobyty pacientů v nemocnicích a nižší počet invalidních důchodů vygeneroval jen v období 2010 až 2017 významnou úsporu ve výši 399 milionů korun.
Roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza [RS] je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění centrální nervové soustavy. Postihuje většinou mladé dospělé, častěji ženy. U nás se odhaduje počet nemocných zhruba na 17 tisíc.
Před příchodem prvních biologických léků na konci minulého století vedla RS u většiny nemocných různým tempem k invaliditě a předčasnému úmrtí. Nové léky pomáhají zpomalit progresi nemoci a mnoho pacientů může žít [téměř] normálním životem.
Moderní inovativní léčiva představují průlom v prognóze pacientů. Ve vývoji je aktuálně 40 léků, nejen pro primárně progresivní formu, ale i pro vyšší stadia choroby, a navíc jsou ve výzkumu léky, které mají „spravit“ poškozená nervová vlákna a jejich obaly.
S rostoucím počtem úspěšně léčených pacientů klesá počet a délka hospitalizací. Nárůst podílu hospitalizací, které jsou kratší než jeden týden, významně ulehčuje nemocnicím i zdravotnímu systému. Úspory za pobyty v nemocnici za období 2010 až 2017 činí 560 milionů korun.
Přestože léčba vysoce inovativními léčivými přípravky je drahá, vede k delší práceschopnosti nemocných. Odvody státu ze mzdy vydělané pacienty byly v roce 2018 o 640 milionů korun vyšší než v roce 2013. Celková mzda pacientů byla v roce 2018 o 2,4 miliardy korun vyšší než před 5 lety.
Chronické střevní záněty
Chronické střevní záněty, označované zkratkou IBD [z anglického Inflammatory Bowel Diseases] postihují ve vyspělých zemích čím dál více lidí. Nemocí navíc trpí stále mladší lidé, dokonce i kojenci. Počet nemocných s IBD v ČR v roce 2018 přesáhl 56 tisíc.
Významný pokrok přinesla biologická léčba umožňující vést nemocným [téměř] normální život. V posledních letech navíc vstoupila na trh celá škála nových molekul, která pacientům s idiopatickými střevními záněty výrazně pomáhá mírnit příznaky nemoci. Zároveň je nezatěžuje nežádoucími účinky, a to ani při dlouhodobém užívání.
Přesto se moderní biologickou léčbou u nás nyní léčí asi jen 15 % nemocných s IBD. Třeba ve Francii nebo Německu je to skoro čtvrtina. I tak se ale dostupnost léčby v ČR velmi zvýšila. Nastupující generifikace navíc snižuje jednotkové náklady léčby. Počet léčených nemocných vzrůstá rychleji než růst nákladů na jejich léčbu.
–DNA–
