Průduškové astma je jedna z nejčastějších chronických nemocí. Na světě žije kolem 300 miliónů astmatiků. V Česku se jejich počet odhaduje na půl milionu. To jsou ti, kteří o svém astma vědí a léčí se. Odhady hovoří o dalším počtu Čechů, kteří trpí nějakou formou astmatu, ale nevědí o ní. A tak se ani neléčí.
Co přesně je průduškové astma? Astma je chronické onemocnění průdušek. Příčinou nemoci je zánětlivá reakce, ke které dochází v průduškové sliznici jako obranná odpověď na některé látky z okolí, které se do průdušek dostávají při dýchání. Jde o látky, které vyvolávají alergickou odpověď [alergeny].
Průduškové astma postihuje podle České iniciativy pro astma [ČIPA] více než pět procent populace. Astma může vzniknout v kterémkoliv věku. Zvýšené riziko vzniku astmatu je v rodinách, ve kterých některý z jejích členů trpí alergickým onemocněním jako je alergická rýma nebo ekzém. Vyšší výskyt astmatu lékaři zaznamenávají u dětí. Odborníci dokonce uvádí, že se astma vyskytuje až u každého sedmého dítěte na světě.
„Statistiky u dětí uvádějí pro Českou republiku výskyt astmatu v rozmezí 10 až 15 procent všech dětí. Znamená to, že v průměru by se v každé školní třídě mohly najít dvě až tři děti s nějakou formou astmatu,“ uvádí Petr Pohunek z Dětské pneumologie, Pediatrické kliniky FN Motol v Praze.
Průduškové astma je dobře léčitelné
S průduškovým astmatem se dá běžně žít a s pomocí lékaře a dodržováním správné medikace se nad ním dá dosáhnout i kontroly.
„Velmi přitom záleží na pacientovi, jakým způsobem a v jakém prostředí žije. Lékař pomůže nemocnému astmatem s nastavením vhodné medikace, ale výsledek záleží převážně na tom, jak bude pacient důsledný v dodržování doporučených pokynů k jejich podávání a další spolupráci,“ upozorňuje Petr Pohunek s tím, že čím více pacient rozumí své nemoci, tím lépe může být léčen.
Nedílnou součástí úspěšné léčby astmatu je totiž podle něj zodpovědnost. A zodpovědnost k vlastnímu zdraví v první řadě znamená, že o něm musíme něco vědět.
Astma je nemoc, která může být při včasné diagnóze a dobře vedené léčbě uvedena do úplného klidu. Pacient, jehož nemoc je pod úplnou kontrolou, nemusí o své nemoci prakticky vůbec vědět a může vést plnohodnotný život. Problémem je ale často nedostatek informací a mnohdy hrají roli i různé zkreslené informace, které se šíří nejen mezi pacienty, ale mohou občas ovlivňovat i postupy zdravotníků.
Na vině je většinou alergen
Alergen [drobná částice bílkovinného původu] vyvolává u lidí nenormální až prudkou reakci imunitního systému takzvanou alergickou reakci. Alergeny jsou například pylová zrna, výměšky roztočů, některé produkty zvířat nebo plísně. Při alergické reakci alergen rozpoznají některé buňky imunitního systému a tyto buňky uvolní ze svého nitra působící částečky, které spouštějí alergickou reakci v postiženém orgánu.
„Při reakci v kůži vzniká kopřivka, otoky, ekzém, při reakci v očích alergický zánět spojivek, při reakci v nose alergická rýma, při reakci v průduškách průduškové astma,“ vysvětluje Petr Pohunek.
Alergeny ale nepůsobí na každého člověka. K vyvolání reakce na alergen musí mít člověk vrozené vlohy [atopii]. Ale ani alergický člověk nemusí reagovat na všechny alergeny, ale jen na ty, na které je přecitlivělý.
Neznamená to ale, že všichni alergici jsou zároveň i astmatiky. Ke vzniku astmatu je třeba mít ještě některé další vlohy, které spolu s alergií nakonec vedou k nadměrné reakci průdušek. „Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a dovedou při styku s alergenem zareagovat otokem, zvýšenou tvorbou hlenu, stahem svaloviny ve své stěně,“ říká Petr Pohunek a dodává, že to vše vede nakonec ke zúžení průdušek, které nemocný pociťuje jako překážku při dýchání.
Co spouští astmatický záchvat
Astmatický záchvat je reakce na alergeny, při kterém dojde k většímu uzávěru průdušek a nemocný se kvůli jejich špatné průchodnosti dusí. Takové stavy ohrožují pacienty v některých případech i na životě. Podobnou reakci může ale spustit i virová infekce. Ta, na rozdíl od alergenů, sice většinou sama astma nevyvolává, ale u nadměrně reagujících průdušek může při viróze dojít ke spuštění obdobných potíží, jako při přítomnosti alergenu. Proto se mnozí astmatici horší v období chřipek a viróz.
Jak poznat, že jde právě o astma
Na průduškové astma je nutné myslet při stavech, které jsou spojeny s dechovými obtížemi. Při astmatu má nemocný při dýchání pocit určité překážky. Dušnost provází prodloužený výdech a k slyšení jsou méně hlasité pískoty při dýchání. V méně závažných stavech obstrukce [potíže s dýcháním] může nemocný pociťovat pouze dráždění ke kašli, může mít pocit zahlenění, někdy i tlaku či tíže na hrudi. Těžší stav obvykle brání nemocnému astmatem v běžných činnostech, kdy musí všeho nechat, zastavit se a věnovat se pouze svému dýchání. Při dalším rozvoji dušnosti může dojít až k projevům nedokysličení a promodrání sliznic a kůže.
Méně závažné stavy se obvykle projevují nočním kašlem [nejčastěji se nemocní budí mezi 1. a 3. hodinou ranní], anebo kašlem hned ráno po probuzení. Typická je pro nemocné astmatem i „pozátěžová“ reakce, která přichází po intenzivnější tělesné zátěži. Astmatická pozátěžová reakce se neprojevuje v průběhu zátěže, ale většinou až několik minut po jejím skončení. Tak se často přichází na astma u dětí, které mají kašel nebo dechové potíže při školní tělesné výchově.
Astma u kojenců a batolat lékaři těžko odhalují
U kojenců a batolat se astma projevuje většinou pouze opakovanými stavy zahlenění. Často i v souvislosti s virovými infekcemi dýchacích cest. U malých dětí navíc nebývají při těchto stavech zřetelné typické pískoty. I proto se mnohdy astma zaměňuje za infekci a děti se zbytečně léčí antibiotiky.
–VRN–
