Astma je zánětlivé onemocnění průdušek, kterým u nás trpí více než 750 tisíc lidí. Léčba astmatu je důležitá. I když ji mnozí podceňují. Lékaři mnohdy váhají s nasazením účinné preventivní léčby, pacienti již nasazenou léčbu často svévolně vysazují nebo jen prostě zapomínají užívat.
Na astma se stále ještě umírá. Statistiky Globální iniciativy pro astma [GINA] ukazují, že riziko úmrtnosti nesouvisí s výskytem nemoci, ale spíše s kvalitou a dostupností zdravotní péče. Vysoká úmrtnost zaznamenává Čína a země bývalého Sovětského svazu. Jakkoli je celková prevalence astmatu v těchto zemích relativně nízká.
Léčba astmatu má několik úrovní
Léky užívané v léčbě astmatu se rozlišují na preventivní [kontrolující] a úlevové [záchranné]. Úlevová léčba pomáhá otevřít průdušky při akutních potížích, nedovede ale ovlivnit zánět. Podává se jen ojediněle, při potížích nebo při akutním záchvatu. Pokud je astma pod kontrolou, úlevová léčba není vůbec potřeba, anebo jen výjimečně. Oproti tomu preventivní léčba potlačuje zánět v průduškách, podává se pravidelně a dlouhodobě. A to i v době, kdy pacient nemá žádné příznaky ani potíže.
Podle aktuálního doporučení GINA se v roce 2019 mění léčba astmatu. Dříve se v prvním kroku léčby nasazovala pouze úlevová léčba. Nyní však GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali zároveň i preventivní léčbu.
Desetina astmatiků je obtížně léčitelná
Zhruba desetina pacientů s astmatem je obtížně léčitelná a základní léky jim ke zmírnění průběhu zánětu průdušek nepomůžou. Ani přes individuálně určenou kombinaci antiastmatik podle pacientova fenotypu astmatu [souboru pozorovatelných vlastností a znaků astmatu]. Léčbě astmatu si pak vyžádá biologickou léčbu. Ta může pacienty s těžkým astmatem vrátit zpět do aktivního života. Biologickou léčbu u nás astmatikům zajišťují odborníci v 17 centrech.
Záchranná a uvolňující léčba astmatu
Záchranná nebo také uvolňující léčba se podává v akutních případech, kdy není astma u pacienta pod kontrolou. Záchranné léky se podávají astmatikovi většinou inhalačně a jen výjimečně v tabletové nebo injekční formě. Inhalační forma působí nejrychleji přímo na místě, kde k problémům s dýcháním dochází. Záchranné/uvolňující léky se podávají při stavu pacienta, kdy dojde k nadměrnému zúžení průdušek a tím i průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Podáním léků dochází k uvolnění křeče svaloviny ve stěně průdušek. Což zvětší průchodnost dýchacích cest. K záchvatům dušnosti může u pacienta dojít i náhle, proto je potřeba, aby svůj lék nosil stále u sebe a uměl ho správně použít.
Kortikosteroidy jsou účinné i bezpečné
Pouze preventivní opatření ale u většiny nemocných ke zklidnění nestačí. U většiny pacientů musí být zánět potlačen současně i léky – kortikosteroidy. Jde o látky odvozené od lidských hormonů vytvářených v nadledvinách.
„Kortikosteroidy jsou vysoce protizánětlivě účinné látky, které se široce využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění. V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich odvozeniny, které se dají podávat v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek,“ říká Petr Pohunek z Dětské pneumologie, Pediatrické kliniky FN Motol v Praze.
Dodává, že tato léčba snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků do té míry, že se mohou tyto léky bez rizika podávat i po mnoho let. Je prokázáno, že jsou bezpečné i pro nejmenší děti.
Vysazením léčby lze obnovit zánět
Inhalační kortikosteroidy působí na zánět dlouhodobě, proto nejsou určeny k okamžité úlevě při obtížích. Zároveň musí být podávány skutečně dlouhodobě, u mnoha lidí dokonce i celoživotně. Je to proto, že dosud věda nedokázala najít způsob, jak astma úplně vyléčit. I po úplném zklidnění nemoci přetrvává, byť jen minimální reakce v průduškách a může kdykoliv vzplanout. K udržení této reakce v klidu většinou stačí zcela minimální dávka inhalační léčby. Pokud se však léčba vysadí, může se po nějaké době zánět zase postupně aktivovat.
„Zrádné na tom je právě to, že vzplanutí zánětu je pomalé, takže mnozí nemocní mohou mít vcelku dlouho pocit, že po vysazení léčby se nic neděje a utvrzuje je to v domnění, že žádnou léčbu nepotřebují. Když pak přijde akutní záchvat dušnosti, často je třeba léčit vysokými dávkami léků, které v souhrnu vysoce převyšují dávky, které pacient užíval inhalačně,“ vysvětluje Petr Pohunek.
Léčba astmatu: Inhalace je nejlepší volba
Lékaři při léčbě astmatu jak u dětí, tak i dospělých doporučují podávání léků formou inhalace [vdechováním]. Léky se tak dostávají přímo do dýchacích cest, kde mají velký léčebný účinek a minimální nebo žádné riziko nežádoucích účinků. Inhalační cestou jsou podávány léky preventivní dlouhodobé i léky úlevové neboli záchranné, které astmatik užívá při náhlém zhoršení nemoci.
K dosažení úspěšné léčby je potřeba individuálně posoudit, jaký lék i inhalační systém je pro pacienta ten nejvhodnější. Dalším krokem k úspěchu v léčbě astmatu je naučit nemocného s inhalační technikou správně zacházet.
Od doby, kdy se inhalační kortikosteroidy zavedly do léčby astmatu, výrazně ubylo těžkých stavů způsobených astmatem, dramaticky poklesl počet astmatiků, kteří by potřebovali intenzivní péči s podpůrným dýcháním a obecně poklesly i počty hospitalizací.
„Dnes jsou tyto léky k dispozici v nejrůznějších provedeních i inhalačních systémech, takže se dá pro každého nemocného najít nejpříjemnější způsob podání,“ dodává Petr Pohunek.
Jaké jsou inhalační systémy
- Aerosolové dávkovače: Aerosolové dávkovače využívají bezfreonové hnací plyny. Na výběr je aerosolový dávkovač s inhalačním nástavcem, aerosolové dávkovače se zabudovanými inhalačními nástavci a dechem aktivovaný aerosolový dávkovač.
- Inhalátory pro práškovou formu léku: Jednodávkové inhalátory pro inhalaci prášku z kapslí [i se zásobníkem na kapsle], mnohodávkové s vyměnitelnou kartridží nebo s dávkovacím páskem.
- Nebulizátory kompresorové event. výkonné ultrazvukové: Ty produkují vlhký aerosol a používají se nejčastěji k inhalaci úlevových léků. Léky k nebulizaci se ředí fyziologickým roztokem či Vincentkou. Pacienti je užívají i v domácím prostředí.
Důležitá je i prevence vzniku akutního zánětu
Akutní dýchací potíže v důsledku zúžení průdušek způsobují nahromaděné buňky zánětu ve sliznici dýchacích cest. A tak je důležité, aby pacient ve svém životě dbal i na prevenci akutních záchvatů a docházelo k léčbě alergického průduškového zánětu.
Průduškový zánět vzniká nejčastěji jako reakce munitního systému nemocného na některé látky [alergeny] z jeho prostředí. Součástí prevence akutních zánětů je omezení kontaktu nemocného s alergeny. To platí hlavně při alergii na roztoče nebo pyly. Podstatné je snížit výskyt roztočových alergenů v domácnosti, především pak v lůžku. To samé platí i u astmatika s výraznou přecitlivělostí na pyly. Ten by se pak neměl zbytečně vystavovat místům s jejich vysokou koncentrací hlavně v době plné pylové sezony.
–VRN–
