Úhradová vyhláška 2020: Ministr zdravotnictví podepsal a Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] odeslalo v pátek 18.10. po několikatýdenních tahanicích, jichž se aktivně účastnil i premiér Andrej Babiš, konečnou verzi úhradové vyhlášky za zdravotní péči do Sbírky zákonů.
Důvodem zdržení byl ostrý souboj o peníze mezi takzvaným krizovým štábem ve zdravotnictví [9 proti kolapsu zdravotnictví – 9PKZ], ministerstvem zdravotnictví a premiérem Andrejem Babišem. Do jednání zasahovali a k jednání se vyjadřovali jak zástupci koaličních politických stran, tak zástupci stran, které tolerují vládu Andreje Babiše. Třeba KSČM. Výsledek byl kompromisní. Do zdravotnictví půjde více peněz, než původně navrhly zdravotní pojišťovny a schválilo MZ ČR, ale ne zas tolik, kolik požadovaly odbory, zástupci regionálních nemocnic a další vybraní poskytovatelé zdravotní péče.
Úhradová vyhláška 2020: 350 mld. Kč
Dohodnutá a schválená úhradová vyhláška 2020 vychází z odhadovaného růstu příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění. Příjmy jsou očekávány ve výši 350 miliard korun. Což by mělo být o 19 miliard korun více než letos. V praxi to bude znamenat, že do zdravotnictví tak půjde všech 350 miliard korun, které stát očekává na zdravotním pojištění vybrat. V konečném vyjádření tak půjde na zdravotnictví o 35 miliard korun více než letos.
I tak ale nakonec došlo k dodatečnému navýšení peněz v rámci i mimo původně dohodnutou podobu úhradové vyhlášky. A to do všech segmentů zdravotní péče v celkové výši jedenácti miliard korun. Z takto navýšené částky půjde 4,9 miliardy korun na navýšení platů ve zdravotnictví. Šest miliard korun pak na zajištění zdravotní péče v nejvíce ohrožených regionech [z hlediska financování]. Jako je například nemocnice v Rumburku, Šumperku, Jeseníku. Obě sumy půjdou z rozpočtů zdravotních pojišťoven.
4,9 mld. korun skrz úhradovou vyhlášku
Na dodatečném navýšení finančních prostředků o 4,9 miliard korun se dohodli zástupci poskytovatelů s premiérem a ministrem zdravotnictví. Poskytovatelé zdravotní péče argumentovali dalším navýšením tabulkových platů ve veřejné sféře o 1 500 korun, ke kterému došlo po dohodovacím řízení, a dotýkalo se zejména nemocnic.
„Dodatečných 4,9 miliardy jsme rozdělili napříč všemi segmenty proporcionálně. Tedy tak, aby byl i nadále respektován výsledek dohodovacího řízení. To znamená další nárůst úhrad pro všechny segmenty v průměru o 1,5 procenta,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
Výjimkou je domácí péče, která byla zvýhodněna již v původním návrhu vyhlášky, protože byla v minulosti nejvíce opomíjena.
„Segment domácí péče byl v katastrofálním stavu, a tak je logické vyšší navýšení,“ přivítal dohodu prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek.
Domácí péče si tak v příštím roce podle úhradové vyhlášky kromě původních 340 milionů korun polepší o dalších 330 milionů. Peníze navíc půjdou především na navýšení mzdových indexů až o 35 procent. V celkovém součtu, i s penězi ze zůstatků zdravotních pojišťoven, jde v příštím roce do domácí péče téměř 1 miliarda korun navíc.
6 mld. korun mimo úhradovou vyhlášku
Další peníze mají jít do zdravotnictví mimo úhradovou vyhlášku. Jde o již zmíněných šest miliard korun. Způsob uvolnění peněz kritizují jak odboráři, tak lékaři prostřednictvím prezidenta České lékařské komory [ČLK] Milana Kubka. Ten vyjádřil pochybnosti o budoucím transparentním rozdělení šesti miliard. Důvod je jejich neukotvení v úhradové vyhlášce. Problém vidí v tom, že peníze budou rozdělovány bez blíže určených kritérií.
Naopak podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na tomto mechanismu není nic netransparentního.
„Úhradová vyhláška je pouze základní dokument, který řeší věci plošně. Pokud ale chceme řešit problémy skutečně, tak je musíme řešit cíleně a konkrétně. Například nemocnice v příhraničních oblastech. To nejsme schopni v úhradové vyhlášce definovat,“ vysvětlil ministr Adam Vojtěch s tím, že bude přesně zveřejněno, kam ty peníze a na co půjdou.
Odboráři spokojení nejsou
Se systémem rozdělení dodatečných šesti miliard korun, které budou na zajištění zdravotní péče čerpány mimo úhradovou vyhlášku, ale vyjadřují nesouhlas i odboráři.
„My jsme požadovali, aby ty peníze šly přes úhradovou vyhlášku. Navrhovali jsme posílit ty nejhůře hrazené nemocnice navýšením základní sazby a snížení regulací. To ministerstvo neakceptovalo a pan premiér se dohodl se zdravotními pojišťovnami, že to bude mimo úhradovou vyhlášku, což my považujeme za velmi nešťastné,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Dodává, že šest miliard korun mělo být původně určeno pouze pro nemocnice, nikoli pro všechny. Nelíbí se jí, že nemocnice z částky dostanou zhruba jen tři miliardy korun. Za pozitivní ale považuje, že informace o rozdělení peněz budou zveřejněné.
Dle jejích slov jednání o penězích na zdravotní péči v příštím roce ale ještě nekončí. Upozorňuje na to, že navýšení peněz do nemocnic, které bude kolem 17 mld. korun, zůstává nedostatečné.
„Původně jsme totiž požadovaly nad úhradovou vyhlášku čerpat dalších 25 mld. korun, což se nám nepodařilo v jednáních prosadit. Také ale předpokládáme, že jednání ještě nejsou uzavřené. Kde je vůle, je i cesta,“ říká Dagmar Žitníková, která uvádí příklad z roku 2017, kdy byla udělena jednorázová dotace na navýšení platů zdravotním sestrám.
Více peněz pro všechny
V rámci celkových výdajů na zdravotnictví by si měly v příštím roce polepšit všechny segmenty zdravotní péče. Nejvíce pak segment domácí péče, kde kritici upozorňovali na dlouhodobě podhodnocené platy a mzdy. Polepší si ale i stomatologové, praktičtí lékaři a další segmenty. Na straně druhé zůstávají segmenty, jež nejsou spokojeny.
Hlasitými kritiky zůstávají například lékárníci. Ti prostřednictvím představenstva České lékárnické komory upozorňují na to, že pokud má být dle slov ministra zdravotnictví navýšení z dodatečně navýšených uvolněných peněz proporcionální, je nutné zvýšení platby za signální výkon, která je jediným přímým příjmem lékárny. Představenstvo tak požaduje, aby byla úhrada za signální výkon č. 09552 navýšena o tři koruny na 18 korun, což zajistí prostředky pro navýšení mezd jako v ostatních zdravotnických segmentech.
Stejně tak se po dodatečném navýšení peněz do zdravotnictví začínají ozývat další segmenty, které upozorňují na to, že v jejich případě nedošlo k takovému navýšení peněz, jak by bylo potřeba. Naopak Ministerstvo zdravotnictví ČR stejně jako zdravotní pojišťovny upozorňují na to, že je třeba se ve svých finančních požadavcích mírnit, protože v příštím roce už nelze počítat s takovými nadvýběry ze zdravotního pojištění, jak tomu bylo v posledních letech i letos.
–VRN–
