Rakovina prsu v Česku ročně postihne sedm tisíc žen. Šanci na úspěšnou léčbu ale mají především ty ženy, které neignorují screeningová vyšetření prsu. Tedy jim byla rakovina prsu odhalena včas. Ale takových žen je v ČR zhruba polovina.
Ročně je screeningem prsu vyšetřeno 700 tisíc žen a u zhruba čtyř tisíců z nich je odhalen karcinom v prsu. Tři čtvrtiny z pozitivních nálezů jsou diagnostikovány v raném stádiu. To znamená s velkou nadějí na úspěšnou léčbu. A je to právě prevence, která podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zachraňuje ženám jejich životy.
„Od roku 2002 u nás klesla úmrtnost na karcinom prsu o 30 %. ČR je mezi evropskými zeměmi na 30. až 34. místě v počtu žen, které této nemoci podlehnou,“ vysvětluje.
Problém ale je, že v ČR je stále necelá polovina žen, které se dobrovolně vzdávají šance na záchranu života. Jde zejména o ženy nad 45 let s odmítavým postojem ke screeningovému vyšetření svých prsů. A to i přesto, že jsou k vyšetření zvány zdravotními pojišťovnami a vyšetření je zdarma.
Rakovina prsu a výjimečný přístup ČR
Screening prsu je v České republice hrazen na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí už od 45 let věku ženy. Screening znamená plošné vyšetřování populace kvůli odhalení léčitelného nádorového onemocnění v jeho časných stadiích, kdy pacienti ještě nemají potíže a příznaky. Cílem screeningu je snížit morbiditu [nemocnost] i mortalitu [úmrtnost] u screeningovaného onemocnění. A je to právě screening, který přispívá k včasnějšímu záchytu onemocnění.
„To, že u nás máme screening zdarma od 45 let ženy do konce života, bereme jako úplnou samozřejmost. Bere se to jako norma a v Evropě se tomu diví. Přitom to bylo docela těžké prosadit,“ říká primářka a zakladatelka sítě Mamma center Miroslava Skovajsová.
Dodává, že od roku 2003 začal ten užší screening a od roku 2010 začal i screening pro seniorky. Podle ní ale mají české ženy i další výhodu. V ostatních [nejen] evropských zemích mají upravenou i horní hranici screeningového vyšetření prsů. A to většinou do 70 let věku ženy. Což je důležité, protože výskyt karcinomu je aktuální po celý život ženy, tedy i po dosažení 70 roku.
Hlavním přínosem screeningových testů je zlepšení prognózy onemocnění, méně radikální [zpravidla méně nákladná] a přitom účinnější léčba.
[Pozn. red.: V současné době v České republice probíhá screeningový program rakoviny děložního čípku, rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva a konečníku.]
- Více: Karcinomu děložního hrdla v ČR mnoho nebrání
- Více: Rakovina tlustého střeva ročně usmrtí 3 500 lidí
Kdo má šanci na léčbu
Podle lékařů mají šanci na úspěšnou léčbu pouze zodpovědné pacientky. To znamená, že neignorují výzvy zdravotních pojišťoven a každé dva roky nebo podle doporučení lékaře se objednají a dostaví na mamografické nebo ultrazvukové vyšetření. Bohužel i přesto, je u nás stále 40 % žen, které na vyšetření nechodí. Ty pak jsou podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové ve vysokém riziku výskytu nádoru prsu.
„Nálezům musíme stále předcházet pravidelným vyšetřením a také prevencí. Avšak bohužel v ČR stále ročně postihne rakovina prsu sedm tisíc žen,“ vysvětluje Alena Šteflová.
Podle ní se jedná o vysoké číslo, za které může podceňování pravidelného samovyšetření a pravidelných screeningových kontrol prsů. Doporučená hranice, kdy začít s pravidelným samovyšetřením, je přitom kolem 30 let věku ženy. Dobré je ale začít i dříve, protože se žena naučí dobře znát anatomii svých prsů. A pokud se v nich něco změní nebo něco přibyde, pak si toho rychleji všimne. Všechno, co si žena ve svých zdravých prsech najde je normální, a to tam patří.
Ženy, nebojte se na svá prsa sáhnout
Ženy mají často strach si na svá prsa sáhnout, protože v nich nachází všelijaké bulky. K tomu však není podle primářky a zakladatelky sítě Mamma center Miroslavy Skovajsové žádný důvod, právě naopak.
„Já ženám říkám. Ano, seznamte se se svými boulemi. Prsa jsou boulovitá hlavně u mladých žen. Boule jsou jednotlivé lalůčky žlázy. Seznamte se se svými bouličkami a kontrolujte, aby ty bouličky zůstaly stejné,“ říká.
Podle ní by se vyšetření prsů mělo stát běžnou součástí celého života každé ženy. Samovyšetření má žena provádět pravidelně každý měsíc v době po skončení menstruačního cyklu. V prvním kroku je důležitý pohled do zrcadla. Žena tak může zhodnotit výskyt anomálií na prsu. Jako je vpáčená bradavka, zarudlé místo, pomerančová kůže, dolíčky a jiné. Pokdu se objeví cokoli jen na jednom prsu, je to podezřelé.
Další část vyšetření se provádí v leže na zádech s rukou nad hlavou, kdy žena třemi prsty kroužením postupně prso vyšetřuje. Tímto způsobem je potřeba vyšetřit celé prso včetně podprsenkové rýhy a podpaží.
Zanedbaná prevence zvyšuje náklady na léčbu
Lékaři dále upozorňují, že zanedbávání pravidelných kontrol znamená pro zdravotnictví i zvýšené finanční náklady.
„Když přijde žena, kterou postihla rakovina prsu, a má takzvaně propásnutý nádor, tak od prvního dne je ta léčba velmi drahá. A hradí to i všechny ty ženy, které na ten screening poctivě chodí. To si musíme uvědomit. Lidé totiž stále žijí v pocitu, že zdravotnictví je zadarmo. A to není pravda, protože si ho platíme. Celý život si ho platíme,“ říká Miroslava Skovajsová.
Dodává, že peníze by měli jít pro ty, kteří přistupovali ke svému zdraví zodpovědně, anebo těm, kteří měli obrovskou smůlu. Ale ne dle jejích slov k těm, kteří čekali a říkali si, když mám umřít, tak ať umřu.
„A když začnou mít velké potíže s velkým nádorem, tak přijdou a žádají o pomoc a v tu chvíli denně tečou desítky tisíc,“ uzavírá Miroslava Skovajsová.
Veronika Táchová
