Záchvatovitý a suchý kašel. Rudnutí až modrání v obličeji. Krátké zástavy dechu. Zajíkavý a hlasitý nádech připomínající zakokrhání kohouta. To jsou pertuse, neboli černý kašel. Onemocnění, které se vrací do Česka a ohrožuje malé děti.
Černý kašel je vysoce nakažlivé onemocnění dýchacích cest, vyvolané látkami, které produkuje původce Bordetella pertussis. Toxiny [cizí látky] napadají a porušují sliznice dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek, a pronikají i do krve. Na černý kašel u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet, pokud kašel trvá déle než jeden týden.
Hlášená nemocnost černým kašlem [na 100 tisíc obyvatel]
[Zdroj: SZÚ]
„V posledních několika letech je nemocnost opět v řádu stovek případů. Varujícím signálem je stoupající počet nemocných ve skupině nejmenších dětí do jednoho roku života. Na svědomí ji má právě zejména vyvanutí imunity po očkování mezi dospělou populací,“ varuje Kateřina Fabiánová z oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu [SZÚ] v Praze.
Jak se černý kašel projevuje
Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji. Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta.
Záchvat kašle někdy končí vykašláním malého množství vazkého sputa nebo zvracením. Kašel se zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky, což ho odlišuje od respiračních viróz nebo alergických stavů. Příznaky neléčeného onemocnění mohou trvat tři měsíce i déle.
Černý kašel se vrací
Nemocnost na černý kašel [pertuse] u nás dosáhla svého maxima po 2. světové válce. Konkrétně v roce 1956 bylo nahlášeno rekordních 49 144 případů onemocnění, což odpovídá nemocnosti 520,5/100 000 obyvatel. V roce 1958 bylo zavedeno plošné očkování proti černému kašli a podařilo se výrazně snížit počty nemocných a umírajících především dětí. Od 70. let minulého století až do roku 1992 onemocnělo černým kašlem pět až 48 osob za rok. Od té doby [od roku 1993] nemocnost opět začala narůstat v pravidelně se opakujících cyklech v rozmezí dvou až pěti let.
I přesto, že je od roku 1958 vakcína proti černému kašli součástí povinného očkování, nemocných přibývá. Hlavní důvod je vyvanulá imunita po očkování v dospělé populaci.
Počet případů a nemocnost černým kašlem na 100 000 obyvatel podle věku
„Imunita proti černému kašli totiž není doživotní, i v dospělosti je třeba se nechat pravidelně přeočkovávat. Stejně jako samotné prodělání nemoci nevyvolá celoživotní imunitu, ani očkování v dětském věku nás proti černému kašli neochrání navždy,“ upozorňuje Kateřina Fabiánová.
Černý kašel se typicky dostavuje v cyklických epidemiích zhruba jednou za dva až pět let. Nejdůležitější je chránit děti a osoby z jejich blízkého okolí. Děti se totiž prokazatelně nejčastěji nakazí od svých nejbližších, zejména od rodičů. Vloni jím u nás onemocnělo 752 pacientů. Nejvíce ohroženy jsou děti do jednoho roku.
Černý kašel ohrožuje malé děti
Nejvíce ohroženy jsou čerstvě narozená miminka a kojenci. Důvod je, že ještě neabsolvovali očkování, nebo u nich nebylo dokončeno.
„Děti se u nás v současné době očkují takzvanou hexavakcínou. Ta se podává ve třech dávkách, ale ochrana přichází až několik měsíců po podání druhé dávky očkování. Do té doby jsou děti infekčními nemocemi ohroženy, včetně nákazy černým kašlem,“ upřesňuje Kateřina Fabiánová.
U dospělých je situace odlišná. V mnoha případech se u nich ani nemusí odhalit, že se nakazili černým kašlem. Příznaky jsou mírnější. I když je to nepříjemná nemoc, sama u dospělých většinou za pár týdnů bez významných komplikací odezní. Do té doby se ale nemocný dospělý nevědomky stává přenašečem a ohrožuje nejvíce malé děti, které ještě neprodělaly povinná očkování.
Nejlepší způsob ochrany nejmenších dětí před černým kašlem je očkování matek v těhotenství. Očkování v době gravidity zajistí přenos mateřských protilátek do těla plodu přibližně za dva týdny po očkování těhotné ženy. Nejlepší doba pro takové očkování v těhotenství je během třetího trimestru [poslední tři měsíce] a nejpozději pak dva týdny před termínem porodu. Novorozenec je tak chráněn protilátkami, které získal od své matky před závažným onemocněním v prvních dvou měsících života, kdy ještě nemůže být očkován.
Hexavakcína = ochrana proti šesti nemocem
Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která očkováním chrání novorozence proti šesti nemocem najednou. V jediné vakcíně jsou obsaženy očkovací látky proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b. Díky tomu se skládá povinný očkovací kalendář pro děti do dvou let pouze ze dvou očkovacích látek: hexavakcína a kombinovaná vakcína MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Rodiče také mohou alternativně zvolit tuto vakcínu rozšířenou navíc i proti planým neštovicím.
Očkování dětí se provádí od 9. týdne věku [2. měsíc], další dávka se podá za dva měsíce po první dávce [4. měsíc], přeočkování se provede v 11. – 13. měsíci života dítěte [schéma 2+1] očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a černému kašli – 5. – 6. rok věku dítěte očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně – 10. – 11. rok věku dítěte.
Očkování dospělých osob je doporučeno jako účinná prevence přenosu onemocnění na nejmenší děti. Výhodné je spojit termín očkování proti černému kašli s pravidelným očkováním proti tetanu kombinovanou vakcínou se sníženým množstvím antigenů, tedy současně i proti tetanu a záškrtu.
–VRN–
