Urgentní příjem a pohotovosti posílí v krajích i okresech

Stát bude podle nové koncepce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] garantovat urgentní příjem v krajských i okresních městech. Součástí koncepce je i posílení lékařských pohotovostí pro děti a dospělé i lékárenských pohotovostí.

Koncepce počítá se vznikem 15 velkých urgentních příjmů na úrovni krajů a na úrovni okresů se vznikem cca 80 urgentních příjmů druhého typu. Urgentní příjmy budou zřizovány poskytovateli akutní lůžkové péče. A to minimálně jeden urgentní příjem prvního typu na kraj a jeden urgentní příjem druhého typu na okres. U každého urgentního příjmu bude lékařská pohotovostní služba. Cílem MZ ČR je zajistit péči o akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti 24/7.

„Pacient tak bude mít naprostou jistotu, že v těchto centrech najde plně dostupnou zdravotní službu a kvalifikované odborníky,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Urgentní příjem I. a II. typu

Urgentní příjem prvního typu zřizují poskytovatelé zdravotních služeb, kteří mají statut traumatologického centra. Případně další poskytovatelé akutní lůžkové péče, jež plní obdobnou roli na krajské úrovni, jako jsou Pardubice, Jihlava nebo Karlovy Vary.

Urgentní příjem I. typu ve vazbě na traumacentra s perspektivním rozšířením o Jihlavu, Karlovy Vary a Pardubice [FN Motol plní i úlohu dětského UP a FNKV popáleninového centra]

Urgentní příjem II. typu zřídí poskytovatelé zdravotních služeb, kteří disponují lůžky v odbornostech: vnitřní lékařství – interna, chirurgie, gynekologie a porodnictví, ARO a současně nepřetržitým provozem 24/7 v odbornosti klinická biochemie [odb. 801] a radiologie a zobrazovací metody [odb. 809].

Lékařská i lékárenská pohotovost

Součástí nového modelu urgentní péče bude také lékařská pohotovostní služba, která bude nově organizována při urgentních příjmech nemocnic. Tato všeobecná pohotovost bude fungovat od 16:00 do 22:00 a o víkendu od 9:00 do 16:00 respektive 22:00 hodin. Ordinační hodiny budou jednotné v celé ČR. Koncepce předpokládá, že službu zabezpečí praktičtí lékaři. Vyhláška definuje minimální standard personálního a věcného vybavení těchto ordinací. Po celou ordinační dobu lékařské pohotovostí služby bude k dispozici fungující pohotovostní lékárna.

Koncepce urgentní péče definuje také dětskou pohotovost, která by měla být zpravidla při dětském oddělení nemocnice. Službu vykonává buď kmenový dětský lékař nebo lékař ze spádových registrujících dětských lékařů [PLDD]. Stomatologickou pohotovost podle koncepce drží lékaři – stomatologové daného regionu. Obsazování služeb má v gesci Česká stomatologická komora. Službu vykonává lékař ve své ordinaci.

Peníze navíc

„Úhradová vyhláška pro příští rok počítá s významnou finanční injekcí pro urgentní příjmy. Zdravotní pojišťovny dají v příštím roce do urgentní péče téměř dvě miliardy korun,“ říká ministr Adam Vojtěch.

Poskytovatelé, kteří budou zajišťovat urgentní příjem budou ze strany zdravotních pojišťoven bonifikováni, a to urgentní příjem prvního typu paušální úhradou 30 milionů korun a urgentní příjem druhého typu paušální úhradou tři miliony korun.

„V nové úhradové vyhlášce také počítáme s bonifikací 1 000 korun pro poskytovatele za přijetí pacienta od zdravotnické záchranné služby. Tím předejdeme případům, kdy pacienta nechce přijmout žádná nemocnice v jeho okolí,“ dodává ministr.

Navýšení hodnoty výkony i dotace

Dochází také k navýšení hodnoty výkonu 09563 – ústavní pohotovostní služba z 200 na 350 korun. Kromě toho bude do Seznamu zdravotních výkonů nově zařazeno pět nových výkonů pro urgentní péči. Pro rok 2020 je pojišťovny nasmlouvají jako signální výkony, od roku 2021 pak začnou být hrazeny.

Ministerstvo zdravotnictví ČR navíc i plánuje finančně podpořit tvorbu urgentních příjmů prostřednictvím evropského investičního programu v programovém období 2021–2027. Předpokládaná výše dotace je 150–200 milionů korun na urgentní příjmy prvního typu a 20–30 milionů korun na urgentní příjmy druhého typu.