V příštím roce půjde do českého zdravotnictví o šest miliard korun navíc, než bylo původně stanoveno. To je v meziročním srovnání o 30 miliard korun více než loni. Celkem pak 340 miliard korun. V pátek to uvedl premiér Andrej Babiš a následně potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Šest miliard korun nad rámec úhradové vyhlášky [do října ji má schválit legislativní rada vlády] uvolní zdravotní pojišťovny ze svých rezerv. Andrej Babiš [ANO], který se koncem minulého týdne sešel se zdravotními pojišťovnami, uvedl, že se rezervy, které pojišťovny uvolní, rozpustí mezi nemocnice. A to i přesto, jak řekl premiér Babiš, že pokud nemocnice nefunguje, tak je to problém managementu.
Informace o dalším přidání peněz do českého zdravotnictví z konce minulého týdne je v přímém rozporu se stanoviskem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] ze začátku minulého týdne. Ten uvedl, že do českého zdravotnictví jde pro příští rok rekordní množství peněz. Zároveň dodal, že tlak ze strany odborů na další plošné přilívání peněz je něco, co nehodlá akceptovat.
„To se jen odbory tváří, že to něco vyřeší. My samozřejmě potřebujeme navyšovat peníze do zdravotnictví, ale potřebujeme to dělat cíleně a ne plošně,“ zdůraznil.
Více: Úhradová vyhláška míří na Legislativní radu vlády
Ve stejném duchu se přitom vyjádřili zástupci všech zdravotních pojišťoven.
Částečný úspěch odborů
Přidání dalších šesti miliard korun na zdravotní péči v příštím roce je dobrou zprávou pro uskupení 9 proti kolapsu zdravotnictví [9PKZ], takzvaný krizový štáb. Ten původně požadoval rozpuštění všech rezerv zdravotních pojišťoven a 10% navýšení platů a mezd ve zdravotnictví. Následně ze svých požadavků slevil na uvolnění 14 miliard korun, z nichž má nyní tedy šest přislíbeno. O zbylých osm miliard stále usiluje.
„Mezi hlavní problémy současného zdravotnictví patří nabité čekárny, dlouhé čekací doby. A to i na životně nezbytná vyšetření a zákroky, podfinancovaná domácí péče i rušení lůžek i celých oddělení,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP ČR] Dagmar Žitníková.
Podle krizového štábu 9PKZ je české zdravotnictví dlouhodobě podfinancované a hrozí mu kolaps. Jeho zástupci uvádějí, že do systému směřuje necelých 7 % HPD, zatímco průměr EU dosahuje téměř 10 %. A upozorňují dále na to, že pojišťovny, ministr zdravotnictví ani premiér situaci nechtějí řešit.
Body navíc pro ČSSD
Krizový štáb v jeho snaze podporuje koaliční ČSSD. Ta uvedla, že kvůli podfinancování zdravotnictví je ohrožena kvalita péče.
„Analýzy ukazují prudký propad v hospodaření, i když se ministr zdravotnictví tváří, že je vše v pořádku. Není. Některé nemocnice, velké i regionální, jsou před kolapsem. Na účtech zdravotních pojišťoven přitom leží 55 miliard, které se dají využít. Ministerstvo zdravotnictví by mělo hájit zájmy pacientů, ne zdravotních pojišťoven,” uvedl předseda strany Jan Hamáček.
K situaci ve zdravotnictví se kriticky vyjadřují ale i zástupci dalších stran. Například ředitel Charity ČR Lukáš Curylo za KDU-ČSL.
Na prohlášení ČSSD reagoval předseda vlády Andrej Babiš slovy, že jde buď o pokus o vtip, nebo drzost. Na druhé straně obrat Andreje Babiše i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha o šest miliard korun z konce minulého týdne ukazuje na to, že premiér Babiš ustoupil tlaku 9PKZ a ČSSD.
9 proti kolapsu zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita Česká republika, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester – sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913 a Asociace samostatných odborů ČR.
Hlasy proti
Jakkoli rozhodnutí navýšit peníze do zdravotnictví některé ze subjektů přivítaly, ve zdravotnictví je i mnoho dalších subjektů, které akci 9PKZ podporovanou ČSSD chápou jako nátlakovou, nesolidní vůči ostatním a zejména pak nesystémovou.
V pátek se tak proti navyšování peněz do zdravotnictví oproti stanoveným dohodám vyjádřila Koalice soukromých lékařů [KSL], Sdružení soukromých gynekologů [SSG ČR], Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně [ČLS JEP] a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.
„Česká lékařská společnost JEP v tomto směru plně podporuje pozici Ministerstva zdravotnictví a respektuje uzavřené dohody účastníků dohodovacího řízení,“ uvedl například předseda ČLS JEP Štěpán Svačina pár hodin před vystoupením premiéra Andreje Babiše s informací o tom, že do zdravotnictví nakonec půjde o šest miliard korun navíc.
Jedním z důvodů podle místopředsedy ČLS JEP Petra Arenbergera, proč ČLS JEP podporuje [dřívější] stanovisko ministra zdravotnictví nepřistupovat na požadavky odborů, je i snaha reagovat na rétoriku odborů a ČSSD, totiž, že tuzemské zdravotnictví je před kolapsem.
„Lékaři u nás umí stále ještě léčit a pacienti dostanou lékařskou péči takovou jakou očekávají,“ uvedl Petr Arenberger.
Marný apel na premiéra
Zástupci ČLS JEP spolu s KSL a SSG ČR 11. září navíc poslali premiérovi Andreji Babišovi dopis na podporu ministra Adama Vojtěcha. V dopise ho oceňují za vytvoření spravedlivých podmínek , aby úhradová vyhláška vznikla na základě dohod v rámci dohodovacího řízení mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami, tedy bez politické vůle. V dopise zároveň žádali premiéra, aby nepodlehl tlaku krizového štábu.
„Snahy zdravotnických odborů rozbít tento cenný konsensus zásadně odmítáme a považujeme je za hazard s českým zdravotnictvím,“ uváděl v dopise například předseda ČLS JEP.
V tomto názoru přitom není zdaleka osamocený.
„Ty segmenty, které protestují, tak jsou to většinou ty segmenty, kam šlo nejvíce peněz. To ukazuje, že celý ten systém není zaměřen na toho pacienta, co si ho platí, ale je zaměřen na toho, kdo má největší politickou sílu. A to jsou většinou lidé, co za ten systém nemají odpovědnost,“ uvedl za Českou stomatologickou komoru [ČSK] její prezident Roman Šmucler.
Ve stejném duchu se přitom vyjadřují i zástupci praktických lékařů a dalších profesních sdružení ve zdravotnictví.
