Zdravotnické odbory spolu s dalšími organizacemi přitvrdily v tlaku na zvýšení platů v nemocnicích. Den před vypršením lhůty pro případné změny v úhradové vyhlášce na příští rok uspořádaly tiskovou konferenci přímo před Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Ministr zdravotnictví jejich požadavky ale odmítl.
Podle odborářů a dalších organizací sdružující lékaře, seniory, postižené a pacienty nejsou peníze do zdravotnictví na příští rok rozděleny správně. Současnou situaci hodnotí jako krizovou, jenž hrozí kolapsem českého zdravotnictví. Trvají na zvýšení platů zdravotníků, vyšším financování dlouhodobé a domácí péče. Poukazují na podfinancování zejména menších nemocnic, ale i fakultních, u nichž je zřizovatelem MZ ČR. Podle nich by mělo ministerstvo prostřednictvím zdravotních pojišťoven poslat do nemocnic nikoli 19 miliard navíc, ale 45 miliard korun navíc.
„Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty. Práce není bezpečná pro zaměstnance,“ tvrdí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Dodává, že navýšení pro příští roce ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku.
„Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími,“ dodává Dagmar Žitníková, podle které celkově v českém zdravotnictví chybí sto miliard korun.
Nátlak na více peněz
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch požadavky odborů a zmíněných organizací kategoricky odmítl. Podle jeho názoru odbory svým postupem české zdravotnictví naopak poškozují a jdou i proti samotným pacientům. Ministr zdravotnicvtví se odvolává na výsledky letošního dohodovacího řízení, u nichž se – až na dvě výjimky – na výši úhrad dohodly všechny segmenty zdravotní péče. A to i přes častou kritiku uzavřených dohod, jaká třeba zaznívá ze strany lékárníků, kteří požadují úhradu ověřování pravosti léků. Dohodu se zdravotními pojišťovnami tak neuzavřel pouze segment akutní lůžkové péče [nemocnice] a domácí péče.
„Bohužel k podpisu dohody u nemocnic nedošlo kvůli jedinému vetu ze strany Asociace českých a moravských nemocnic. Ačkoliv s nabídkou pojišťoven souhlasilo 80 % nemocnic, a to včetně velkých fakultních a krajských. Podobně to bohužel bylo i s domácí péčí, kde dohodu zablokovala Charita ČR, zatímco ostatní poskytovatelé domácí péče s jejím postojem nesouhlasí a dohodu podporují,“ tvrdí ministr Adam Vojtěch.
Stanovisko AČMN
To ovšem napadá Asociace českých a moravských nemocnic [AČMN]. Podle jejího předsedy Eduarda Sohlicha je třeba situaci posuzovat z hlediska faktických dopadů.
„Úhradová vyhláška, kterou se chystá ministerstvo zdravotnictví vydat, rozhodně nezajistí pokrytí skutečně vynaložených nákladů na zdravotní péči v jednotlivých regionech. Ty budou kvůli tomu vystaveny nemalým problémům. Odpovědnost za ně ponese Ministerstvo zdravotnictví ČR,“ tvrdí Sohlich.
Upřesňuje, že sazby úhrad malých nemocnic jsou stále výrazně nižší a podhodnocené. A to i s ohledem na rozdíly mezi výší plateb Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] a svazovými zdravotními pojišťovnami.
„AČMN v dohodovacím řízení vždy a všude jasně deklarovala navýšení v akutní péči o 12 % meziročně, tedy nárůst o 17 % vůči roku 2018 a v následné péči o 1000 Kč na 1 ošetřovací den jako rozdíl mezi reálnými náklady a úhradami zdravotních pojišťoven v souladu s provedenými analýzami,“ uvádí.
Aktuální situaci pak označuje za kritickou. Proto žádá ministerstvo zdravotnictví, ale i premiéra republiky Andreje Babiše, aby začali okamžitě jednat se všemi dotčenými subjekty.
Argumenty ministra zdravotnictví
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přesto argumentuje tím, že úhradová vyhláška, kterou ministerstvo vydává, není direktiva, ale pouze právní nositel všech dohod, na kterých se shodlo samotné zdravotnictví. To znamená jednotlivé segmenty zdravotní péče spolu se zdravotními pojišťovnami.
„Jak může být úhradová vyhláška likvidační pro segmenty, které si ji samy takto nastavily, souhlasily s ní a tuto dohodu podepsaly,“ ptá se ministr zdravotnictví.
Dodává, že odbory stále nepochopily, že dohody jsou výsledkem kompromisu zdravotníků, a nikoliv vůle Ministerstva zdravotnictví ČR. Podle něj svými nynějšími nátlakovými akcemi navíc zpochybňují několikaměsíční práci těch zástupců zdravotní péče, kteří se snažili desítkami jednání najít se zdravotními pojišťovnami shodu tak, aby pro svůj segment vyjednali co nejlepší podmínky.
„Jakékoliv direktivní přidání peněz do úhradové vyhlášky ze strany ministerstva, které odbory požadují, by znamenalo porušení všech dohod a zahození poctivé práce, kterou jednotlivé segmenty odvedly. A to nikdy nedopustím,“ upřesňuje ministr.
Úhradová vyhláška je základ, nejedná se ale o konečný účet.
„Kromě toho jednotlivé zdravotní pojišťovny hradí poskytovatelům úhrady nad rámec úhradové vyhlášky,“ upřesňuje.
Soukromí lékaři podpořili ministra
Snahu odborů o navýšení peněz pro nemocnice a domácí péči odmítají i někteří ze zástupců těch segmentů zdravotní péče, které se v dohodovacím řízení dohodly se zdravotními pojišťovnami. To je například Koalice soukromých lékařů [KSL] a Sdružení soukromých gynekologů [SSG ČR]. Ty ve společném stanovisku odmítly současné aktivity zdravotnických odborů a dalších organizací, které považují současnou podobu úhradové vyhlášky za špatnou.
„Vyzýváme ministra zdravotnictví, aby tomuto tlaku nepodlehnul. ČR nemá státní zdravotnictví a není rolí ministerstva ani vlády, aby určovala výši platů a mezd v jednotlivých segmentech zdravotnictví. Opakované politické zásahy, o které odbory opět usilují, jsou jednou ze základních příčin současného neuspokojivého stavu, ve kterém se české zdravotnictví nachází,“ uvedli zástupci zmíněných organizací ve společném prohlášení.
V něm také upřesnili, že kolegům v nemocnicích přejí přiměřené ohodnocení jejich práce. Uvedli, že respektují i nezpochybnitelnou roli odborů snažit se vymoci svým členům co nejlepší mzdové podmínky. Jsou ale přesvědčeni o tom, že tak mají činit výhradně cestou kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli. Nikoliv napadáním úhradové vyhlášky, která je výsledkem legitimního dohodovacího řízení.
„Nelze připustit, aby segmenty, které se v dohodovacím řízení dohodnout nechtěly, získaly nyní politickým nátlakem a zastrašováním lepší ekonomické podmínky než ty, kteří se dohodly. Tento nebezpečný návrat ke starým pořádkům zásadně odmítáme,“ stojí v jejich prohlášení.
Potřeba systémových změn
Podle nich by navíc plošné navýšení platů v lůžkových zařízeních způsobilo pouze další pokřivení podmínek. Prohloubilo by nerovnováhu zdravotního systému, ale nevyřešilo jeho současné personální potíže. Stejný názor přitom mají i zdravotní pojišťovny.
Současné řešení problému dle oponentů odborů a AČMN může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče.
