Selhání srdečního svalu si jako diagnózu vyslechne zhruba každý pátý člověk nad 40 let věku. Týká se jak žen, tak mužů. V České republice jde o cca 2 % populace. Odhady uvádějí 200 000 až 230 000 lidí. Celosvětově selháním srdečního svalu trpí bezmála 30 milionů lidí.
Selhání srdečního svalu lékaři rozdělují na akutní [vyžaduje okamžitý transport do nemocnice] a chronické. Prognóza selhání srdečního svalu je nepříznivá. U akutního srdečního selhání musí být téměř polovina pacientů do roka znovu hospitalizována. Do jednoho roku umírá až 40 % pacientů. U chronického srdečního selhávání umírá asi polovina pacientů do 5 až 8 let.
Selhání srdečního svalu a jeho příčiny
Příčinou srdečního selhání je většinou poškození srdečního svalu. Ten může být poškozen například v důsledku:
- infarktu
- vysokého krevního tlaku
- nevhodného životního stylu
Častá příčina selhání srdečního svalu je ateroskleróza věnčitých tepen [kornatění tepen]. Ta je často spojena s hypertenzí [vysokým krevním tlakem], obezitou, diabetem a poruchami metabolizmu cholesterolu. S aterosklerózou jsou spojeny i opakující se infarkty myokardu, cévní mozkové příhody [CMP] i ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie [srdeční arytmie].
Mezi rizikové faktory lze zařadit vše, co způsobuje takzvané civilizační nemoci. Jako je alkohol, stres, kouření, špatné stravovací návyky nebo málo pohybu. Rizikem pro zvýšení zatížení srdečního svalu je ale i nadměrná tělesná či psychická zátěž, anémie, těhotenství, infekční onemocnění.
Jaké jsou příznaky srdečního selhání
Pacienti se selháním srdečního svalu se potýkají s dušností, otoky dolních končetin a břicha, vyčerpáním, které není adekvátní vynaložené námaze, rychlým tlukotem srdce, častějším močením a náhlým nárůstem váhy.
„Charakter a nenápadnost příznaků vedou k tomu, že je lidé běžně ignorují. O svém onemocnění se často dozví až při první hospitalizaci. Přibližně čtvrtina pacientů je pak v průběhu tří měsíců od propuštění z nemocnice znovu hospitalizována,“ vysvětluje zástupce přednosty pro vědu a výzkum II. Interní kliniky kardiologie a angiologie, 1. LF UK a VFN Štěpán Havránek.
Pro srdeční selhání je typický příznak zvýšená náplň krčních žil, respektive centrální žilní tlak. Na chronické srdeční selhávání ukazují především příznaky jako dušnost, únava neadekvátní vynaložené námaze, typické poslechové nálezy na srdci a plicích. Běžná je vysoká dechová a srdeční frekvence, srdeční arytmie. Nemoc se projevuje zvětšenými játry [hepatomegalie] a otoky na dolních končetinách.
Co dělat, když selhává srdce
Pokud se objeví některé z uvedených potíží a příznaků, je zapotřebí navštívit lékaře.
„Včasná diagnostika, vhodná léčba a dodržování režimových opatření jsou zásadní pro zajištění kvality života pacienta. Lidé by proto neměli váhat a u svého lékaře se průběžně informovat o tom, co pro sebe mohou udělat a jaké jsou nové léčebné možnosti,“ tvrdí Štěpán Havránek.
Lékaři mají mnoho nástrojů, jak diagnostikovat srdeční nedostatečnost. Základem je rozbor anamnézy, provedení fyzikálního vyšetření, elektrokardiogramu [EKG], rentgenového snímku plic a odběr vzorku krve. Velmi prospěšné je echokardiografické [ultrazvukové] vyšetření. To podá důležité informace o velikosti jednotlivých oddílů srdce, funkci i stavu chlopní.
Pokud je žádoucí informace o věnčitých tepnách, lékař provádí selektivní koronarografii [katetrizační vyšetření, při kterém zobrazujeme tepny zásobující srdce přímým vstřikem kontrastní látky]. Tomuto vyšetření často předchází zátěžový test. Šlapání na bicyklovém ergometru při současném natáčení EKG umožňuje zjistit nedostatečné prokrvení některé části srdce při námaze.
Aktivní přístup pacienta
Štěpán Havránek upozorňuje na to, že jedním z důvodů opakovaných hospitalizací při selhání srdečního svalu je nedodržování doporučeného režimu. Přitom právě tato část léčby je plně v rukou pacientů, ale i jejich blízkých. To znamená, že pacienti by měli užívat léky dle domluvy s lékařem a také sledovat projevy svého onemocnění prostřednictvím pravidelného měření krevního tlaku, váhy, obvodu pasu i končetin.
„Po stanovení diagnózy v řadě případů pacient zůstává v domácí péči a je nutné, aby rozuměl všem režimovým opatřením včetně těch dietních,“ vysvětluje.
Podle něj platí, že přestože je srdeční selhání závažné onemocnění, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Po poradě s lékařem je možné stále provozovat některé fyzické aktivity. Je však třeba myslet i na odpočinek a další opatření, která mají významný vliv na kvalitu pacientova života.
–VRN–
