Lupénka [psoriáza] je autoimunitní onemocnění, jímž v Česku trpí zhruba dvě procenta populace. U lehčích forem postačí k léčbě masti a krémy, těžší formy ale mohou ohrozit i život člověka. V těchto případech se pak stává nepostradatelnou léčba účinnými a dnes stále dostupnějšími biologiky.
Lupénka je nepřenosné chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje nejčastěji kůži. U 10 až 20 % nemocných nemoc postihuje klouby. V těchto případech je diagnostikována jako psoriatická artritida.
„Mezi systémové formy léčby patří i nejmodernější biologická léčba. Ta cíleně zasahuje do mechanismu vzniku zánětu. Podává se ve formě infuzí nebo podkožních injekcí,“ říká přednosta Kliniky chorob kožních a pohlavních FN Olomouc Martin Tichý.
Dodává, že biologická léčba může být efektivním řešením pro pacienty s těžkou psoriázou. Podmínkou ale je, že u nich nebyly účinné alespoň dvě předchozí metody konvenční systémové léčby.
Kožní lupénka se objevuje nejvíce na loktech, kolenou a hrudníku. Projevuje se ostře ohraničenými a začervenalými skvrnami, na jejichž povrchu jsou stříbřité šupinky, které se odlupují. Lupénkou se není možné nakazit a trpí jí muži stejně jako ženy.
Lupénka přichází nejčastěji s pubertou
Pro psoriatická ložiska je typické, že se objevují na stejných místech po těle. Například na levém i pravém předloktí. Výjimkou není ani její výskyt ve vlasaté části hlavy. První příznaky nemoci přicházejí nejčastěji s pubertou. Nemoc se ale může objevit v kterémkoliv věku. Většinou pak mezi 15 až 30 rokem. Obecné pravidlo přitom je, že čím později se nemoc objeví, tím má mírnější průběh. Chybou je, když při lehčích příznacích, lidé nevěnují onemocnění patřičnou pozornost.
„Je důležité, aby se pacienti nestali pasivní, neztráceli naději a šli léčbě lupénky naproti. Důležité je se svým lékařem spolupracovat, být otevřený možnostem dnešní léčby a nespokojit se s průměrným výsledkem. Medicína jde totiž dopředu neskutečně rychle“ vysvětluje Martin Tichý s tím, že praxe často ukazuje na pasivitu pacientů.
Podle něj lze nemoc velmi úspěšně potlačit. Lupénka už proto pacienta nemusí vyřazovat a omezovat v běžném životě, jako tomu bylo v minulých letech.
Druhy léčby
- Masti a gely jsou účinné pro mírnější projevy psoriázy. Nemocný si je sám aplikuje na postižená místa na těle. Vedlejší nežádoucí účinky jsou minimální. Masti a gely se aplikují pouze na napadená místa, a tak se nedostávají látky do celého organismu, ale pouze do místa určení.
- Systémová léčba je určena pro závažnější projevy psoriázy. Pacient užívá léky v tabletách nebo injekčně. Bohužel jsou u tohoto druhu léčby časté nežádoucí účinky, proto se léčba vysazuje a kombinuje s klasickou léčbou.
- Biologická léčba je pacientovi nasazována, pokud není úspěšná klasická nebo systémová léčba. Biologika účinkují tak, že tlumí zánět v časné fázi. Dojde k vyčištění kůže, která pak zůstává čistá. Biologická léčba zároveň tlumí i další k psoriáze často přidružené nemoci [zánět kloubů, deprese, únavu, kardiovaskulární onemocnění].
- Fototerapie nabízí léčbu prostřednictvím UVB složky. Ta je součástí ultrafialového záření, a to s pomocí speciálních UVB lamp.
Sociální izolace není nutná
Podle Martina Tichého je chyba, když pacienti nemoci podlehnou. Důvod je, že výskyt ložisek na nejvíce viditelných místech, tedy na obličeji a na rukou, u pacientů vyvolává stud a úzkost. Často pak vede i k nedobrovolné sociální izolaci. Podle lékařů pacienti s lupénkou prokazatelně častěji trpí depresemi a dalšími psychiatrickými obtížemi.
To potvrzují i výsledky průzkumu agentury GFK. V něm pacienti s lupénkou uvádějí, že pociťují hněv nebo bezmoc, a přiznávají častější úvahy o sebevraždě. A dále: Až 91 % pacientů v ČR zažilo kvůli lupénce diskriminaci nebo ponižování.
Každému druhému pacientovi s lupénkou zasahuje nemoc do pracovního života. Takřka polovina nemocných cítí, že psoriáza negativně ovlivňuje jejich partnerské vztahy. Podle průzkumu 37 % pacientů se kvůli nemoci rozešlo s partnerem. Třetina se ve vztahu cítí méněcenně a polovina pacientů se kvůli nemoci vyhýbá sexuálním nebo intimním vztahům.
Lupénka se nedědí
Psoriáza není přímo dědičná. Dědí se pouze náchylnost k ní. Na její výskyt a průběh má vliv nadměrný stres, kožní poranění nebo i přílišné slunění. Psoriázu mohou u určitých osob spustit i některé léky, jako jsou například beta-blokátory nebo biologika.
Prokazatelně třikrát častěji se psoriáza objevuje u HIV pozitivních pacientů. Průběh nemoci zhoršuje požívání alkoholu, tabáku a špatné stravování.
Pacient s psoriázou by proto měl zvážit i případnou změnu životní stylu a jídelníčku. To znamená pravidelně se hýbat. A ze svého jídelníčku vyřadit živočišné tuky, mléčné výrobky a rafinovaný cukr.
