Rakovina plic – lékaři mohou pacientům s rakovinou plic nově předepsat léčbu imunoterapií, aniž by tito pacienti museli předtím absolvovat chemoterapii. Doposud bylo předepsaní imunoterapie pacientům s rakovinou plic podmíněno absolvováním chemoterapie.
Chemoterapie již nepodmiňuje předepsání imunoterapie. Do konce letošního roku by tak mělo nastoupit léčbu vlastní imunitou bez nutnosti absolvovat chemoterapii čtyřikrát více pacientů s rakovinou plic, než ji absolvovalo doteď. Týká se to pak zejména pacientů s metastatickým karcinomem plic, u kterých je imunoterapie vhodná již v první linii. Totiž okamžitě.
„Jde o jeden z největších posunů v úspěšnosti léčby vůbec. Pokud léčba zabere, trvá její účinek dlouhodobě.“ říká předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním [ČARO] Vítězslav Kolek.
Podle něj je léčba vlastní imunitou výrazně účinnější i pro pacienty v pokročilejším stadiu nemoci. Odvolává se i na výsledky letošní konference Americké společnosti klinické onkologie ASCO. Na ní bylo prezentováno, že dlouhodobé přežití pacientů léčených imunoterapií v první linii je cca pětinásobně vyšší ve srovnání s přežitím pacientů léčených chemoterapií.
Rakovina plic bez chemoterapie
V případě pacientů s rakovinou plic lékaři doposud museli čekat s nasazením imunoterapie do doby, než pacienti projdou chemoterapií. Vedlejší účinky chemoterapie přitom často zabraňovaly v pokračování léčby.
„Ve srovnání s chemoterapií, která se u většiny nemocných s pokročilým plicním karcinomem doposud ordinovala, je imunoterapie pacienty snášena mnohem lépe. Vedlejší účinky existují, ale většinou nejsou závažné. Dají se i snadno překonat. A hlavně. V přímém srovnání se ukazuje téměř trojnásobné prodloužení přežití,“ tvrdí Vítězslav Kolek.
Společně s imunoterapií pomáhají v boji s nemocí i cílené biologické preparáty. Ty působí na pochody v nádorové buňce. Biologika zvyšují délku přežití u nemalobuněčných a neoperabilních místně pokročilých metastatických nádorů. Přežití u této skupiny nemocných se dostalo daleko přes 20 měsíců, a to za zachování velmi dobré kvality života.
„V dnešní době jsou biologika u dané skupiny nemocných už standardní součástí léčby. Biologická léčba přitom slaví úspěchy především v oblasti nemalobuněčného karcinomu plic. Účinně pomůže 10 až 15 procent pacientů,“ upřesňuje Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU, FN Brno.
Do KOCe hned
Přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN v Praze Luboš Petruželka upozorňuje, že volbu vhodné léčby vždy určí typ a rozsah plicního nádoru.
„Molekulární diagnostika je čím dál náročnější. Pro rozeznání typu nádoru a stanovení adekvátní léčby je třeba zajistit kompletní morfologickou a genomickou diagnostiku v akreditovaných laboratořích. Ty jsou součástí komplexních onkologických center,“ vysvětluje Luboš Petruželka.
Dodává pak, že precizní onkologie vychází z precizní omické diagnostiky, včetně biomarkerové imunopredikce. I proto je třeba podle něj apelovat na menší plicní a onkologická zařízení, aby pacienty do Komplexních onkologických center [KOC] posílaly okamžitě po stanovení diagnózy.
„Je tu ale překážka a tou je nedostatečná spolupráce menších pneumologických a onkologických pracovišť s těmi velkými. Ne všichni pacienti se totiž dostanou do KOCů, kde je lékaři mohou otestovat a nabídnout tu nejúčinnější léčbu,“ dodává.
Pokud by se podle něj všichni pacienti s rakovinou plic dostali do onkologických center, počet pacientů léčených imunoterapií by se až zdvojnásobil. Mnohým pacientům by účinnější léčba prodloužila a zkvalitnila život zároveň.
Rakovina plic zabíjí
Celosvětově je rakovina plic nejčastější příčinou úmrtí u pacientů s rakovinou. Níže na grafu je vidět, že celosvětově nejčastější příčinou úmrtí u rakoviny je právě rakovina plic.
V České republice je ročně diagnostikováno rakovinou plic 4 480 mužů a 2 304 žen. Zatímco u mužů výskyt smrtelné nemoci v posledních letech mírně klesá, u žen roste.
Podle dat, které mapovaly výskyt nemoci v České republice od roku 1977 do roku 2016, klesl roční výskyt tohoto zhoubného onemocnění u mužů o 9,9 %. U žen za stejné období ale vzrostl o 32,8 %. Ve sledovaném období zemřelo také o 11,1 % méně mužů, zatímco žen o 28,1 % více.
„Ženy s kouřením začaly později než muži. V současnosti se tak dostávají do stadia, kdy si kouření vybírá svou daň, například v podobě karcinomu plic,“ vysvětluje důvody Jana Skřičková.
Česká republika je ve výskytu karcinomu plic na 13. místě v Evropě a 23. ve světě. Nejčastěji onemocní lidé ve věku 68 let, přibližně u 25 % se však objevuje rakovina plic již v produktivním věku. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS] se nejvíce lidí s karcinomem plic nachází v Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejméně na Zlínsku.
5 500 úmrtí ročně
Odborníci odhadují, že v roce 2019 najdou zhoubný nádor plic u necelých 7 000 lidí. Z toho absolutní většinu v neoperovatelném stadiu, kdy už se bojuje o co nejdelší přežití pacienta v co možná nejlepší kondici. Záludnost této nemoci tkví v tom, že se zpočátku nijak výrazně neprojevuje – „plíce nebolí“. I proto drtivou většinu případů rakoviny plic objeví lékaři až v pokročilém stadiu, kdy se objeví příznaky onemocnění. Rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí.
Aktivní i pasivní kouření je téměř v 90 % příčinou plicního karcinomu.
„Můžeme zdokonalovat diagnostiku i metody léčby, účinnější by ovšem bylo, kdyby lidé přestali kouřit,“ říká primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK Jiří Votruba.
Kouření nemá přitom dopad jenom na zdraví kuřáka, ale i na zdraví pasivních kuřáků a zbytečně zatěžuje zdravotnický systém.
„Nejsmutnější na rakovině je to, že příčinou většiny onemocnění je kouření. Mnoha úmrtím a onemocněním by se dalo předejít,“ doplňuje jeho slova předsedkyně Ligy proti rakovině Michaela Fridrichová.
Plicní lékaři v současné době jednají o možnosti zavedení plošného screeningu pomocí vyšetření nízkodávkovaného CT u rizikové populace těžkých kuřáků, který by podle nich mohl zachytit nádorové bujení v plicích včas. V České republice by se screening mohl týkat až 390 000 vysoce rizikových osob.
Veronika Táchová
