Pacienti s migrénou, kteří trpí těžkými, chronickými ataky, se v příštím roce možná dočkají úhrady vysoce účinných léků z veřejného zdravotního pojištění. Tyto léky pacientům pomohou odvrátit bolest hlavy už ve chvíli, kdy cítí, že se blíží atak migrény. Ale mohou mít i nežádoucí účinky.
Migréna je třetí nejčastější chronické onemocnění v České republice. Trpí jí kolem 1 až 1,2 milionu lidí. Ataky migrény, kterými trpí více ženy než muž, mají různou intenzitu a frekvenci. Ty nejhorší průběhy migrény běžně vyřazují některé pacienty z běžného života i na několik dní v měsíci. Pacienti s migrénou nezvládají pracovní povinnosti, často nemohou řídit ani auto. Někteří navíc bolesti hlavy často ani neřeší. Neporadí se se svým lékařem a tlumí bolest analgetiky.
Indikace migrény:
- Jednostranná, dvojstranná i oboustranná bolest hlavy.
- Pulzující charakter bolesti.
- Narůstající intenzita bolesti. Až velmi silná.
- Zvracení, pocit na zvracení.
- Bolest narůstá s fyzickou aktivitou.
Co se zjistilo
Vědci zjistili, že migrenózní záchvaty způsobuje bílkovinová molekula neuropeptid CGRP [calcitonin gene-related peptide], který patří mezi molekuly umožňující vzájemnou komunikaci mezi neurony.
Podle Jakuba Dvořáčka z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] vyvinuly farmaceutické firmy díky nové znalosti v patogenezi migrény monoklonální protilátky proti CGRP nebo receptoru CGRP.
„Jde zatím o čtyři biologické léky, které v blízké budoucnosti přinesou kvalitativní skok v profylaktické léčbě migrény. Výsledky klinických studií prokázaly, že působí jak v léčbě, tak v prevenci migrény,“ říká Jakub Dvořáček.
Dodává, že poprvé bude možný přechod od léčby symptomů k léčbě kauzální. Nové výsledky odhadují, že bude možné snížit frekvenci i tíži ataků u těžkých pacientů s migrénou až o 50 procent.
Pacienti s migrénou, kteří trpí silnějšími stavy, užívají k tlumení bolesti takzvané triptany. Ty jsou v ČR dostupné v několika variantách. Je ale mnoho lidí, kteří je nesmí dostávat vůbec, a to kvůli kontraindikacím například po infarktu myokardu nebo pacienti s vysokým krevním tlakem.
Cca 10 000 Kč měsíčně
První léčivé přípravky už byly schváleny k použití v EU. U nás jsou momentálně dostupné jen při úhradě pacientem. Cena pro samoplátce se pohybuje kolem 10 tisíc korun měsíčně.
„Zatím nejsou hrazené ze zdravotního pojištění. Do běžné praxe s úhradou od pojišťovny se zřejmě tyto biologické léky dostanou v prvním kvartálu 2020,“ upřesňuje Jakub Dvořáček.
K tomu, aby mohl lékař nové léky pacientovi předepsat, se podle něj musí totiž dořešit ještě mnoho otázek. Například kdo bude léčbu předepisovat [neurolog, praktický lékař], komu bude léčba hrazena, jak dlouho bude pacient léčen novým lékem. Neznámé jsou i dopady užívání léků na možnost žen otěhotnět i jejich těhotenství. Stále chybí studie o bezpečnosti a etická pravidla nedovolují takové studie provést.
I proto je na místě, aby lidé při problémech s migrénou navštívili přímo neurologa anebo se nejdříve poradili se svým praktickým lékařem.
Migréna se dá léčit
To, že migréna se dá dnes účinně léčit, potvrzuje i vedoucí centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a primářka Neurologické kliniky 3. LF a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková, FEAN.
„Jde o chronickou nemoc, která se projevuje atakami pulzující bolestí hlavy – často jen na jedné straně. Běžné jsou nevolnosti, zvracení, světloplachost. Bolest může být skutečně velmi silná, paralyzující,“ říká Jolana Marková s tím, že se ve své praxi setkává i s pacienty, jejichž bolesti hlavy trvají i déle.
V tom případě jde pak už takzvaný status migrenosus. Ale pokračujem, migréna má různou intenzitu ataků v různých časových horizontech. Z toho také vychází nastavení léčby.
„Pokud život pacienta ovlivňují ataky migrény málo, lze bolest tlumit jednosložkovými analgetiky. Například paracetamolem nebo kyselinou acetylsalicylovou, kombinovanými analgetiky nebo nesteroidními analgetiky, jako je i ibuprofen,“ upozorňuje Jolana Marková.
Významnou roli v nastavení léčby je součinnost s ošetřujícím neurologem. Pacient totiž musí poznat nežádoucí účinky léčby na trávicí trakt, a to zejména při častém užití léků na migrénu. Primářka Marková také upozorňuje, že na některá účinná léčiva bohužel může vznikat i závislost.
Život s migrénou
Za těžkou formu migrény se označují silné, dlouhotrvající ataky s četností čtyř a více záchvatů do měsíce. Zároveň není možné bolest tlumit akutní léčbou nebo hrozí kontraindikace či intolerance. Závažnou formou migrény je i takzvaná hemiplegická migréna [migréna, která se přenáší autosomální dominantní dědičností a souvisí s odchylkami genu].
Pacienti s migrénou potvrzují, že neléčení bolesti hlavy negativně ovlivnilo jejich dosavadní uplatnění na trhu práce a snižovalo obecně jejich produktivitu jak v osobním, tak profesním životě. Pacienti jsou totiž i mimo ataky migrény v permanentním strachu a stresu z možnosti nečekaného příchodu záchvatu [to uvádí více než 80 procent pacientů]. Dalším problémem neléčené migrény jsou její ekonomické dopady. Odhady hovoří o 3,64 milionech ztracených pracovních dní, což by znamenalo, že průměrného pacienta nemoc vyřadí v průměru na 7,5 dne v roce.
Daniel Tácha
