Trojstrannou dohodu o duchovní péči ve zdravotnictví uzavřelo včera Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], Česká biskupská konference [ČBK] a Ekumenická rada církví v ČR [ERC]. Dohoda upravuje rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče ze strany církví.
Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví stanoví rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ze strany církví reprezentovaných ČBK a ERC. Duchovní péčí v nemocnicích se rozumí nezdravotní služba pacientům, jejich blízkým, ale i zdravotnickým pracovníkům. A to při řešení jejich osobních, existenciálních, spirituálních, etických a morálních otázek a potřeb.
„Duchovní péče v nemocnicích není určena jen pro těžce nemocné pacienty a seniory. Slouží i jejich rodinným příslušníkům, případně pozůstalým. A není ani nutné být věřící. Většina lidí v těžké životní situaci cítí potřebu se ze svých problémů vypovídat. Nebo i s někým důvěryhodným i jen diskutovat o tom, proč existují nevyléčitelné nemoci nebo co se s námi stane po smrti,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že dobrý psychický stav pacienta výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby.
Duchovní služby ze strany církví v českých nemocnicích poskytovány od roku 2007, ale až aktuální dohoda završuje celý proces. To potvrdil za Českou biskupskou konferenci kardinál Dominik Duka: „S radostí mohu konstatovat, že dlouholeté úsilí o spolupráci mezi Duchovní službou a Ministerstvem zdravotnictví, respektive se zdravotnickými zařízeními, došlo svého konce.“
Důchovní péče dle dohody
Dohoda stanovuje, že služba má důsledně neevangelizační charakter a její adresáti ji využívají dobrovolně a na základě svého svobodného rozhodnutí. Dále stanovuje, že duchovní péči mohou v nemocnicích poskytovat výhradně oprávněné osoby. Tedy nemocniční kaplani, muži nebo ženy pověřené církví reprezentovanou Českou biskupskou konferencí nebo Ekumenickou radou církví v ČR a i společně vyslané.
„Tato duchovní služba v nemocnicích probíhá na ekumenické bázi, jejím cílem není získávat nové věřící, ale poskytnout duchovní doprovázení každému, kdo o to požádá, nezávisle na jeho církevní příslušnosti nebo nepříslušnosti,“ upřesnil generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.
Dohoda rovněž upřesňuje statut, pověření a zásady činnosti nemocničního kaplana a stanoví kvalifikační požadavky pro osoby vykonávající tuto službu. Kromě dokončeného vysokoškolského vzdělání tak kandidát na nemocničního kaplana musí prokázat absolvování specializačního kurzu Nemocniční kaplan realizovaného na teologické fakultě.
Kaplan poskytuje duchovní péči na základě zejména pracovněprávního vztahu s poskytovatelem zdravotních služeb. Právní vztah musí být současně podmíněn trváním pověření ze strany pověřující církve a vysláním z ERC a ČBK.
Duchovní péče v Thomayerově nemocnici
V České republice existuje unikátní spolupráce mezi církvemi v oblastech duchovní služby pro lidi v nestandardních situacích. V armádě, ve vězení a v nemocnicích. Což potvrzuje i ředitel Thomayerovy nemocnice v Praze Zdeněk Beneš.
„Duchovní péči má u nás na starosti kaplan a kaplanka, kteří pomáhají pacientům, ale i jejich příbuzným či našemu personálu lépe zvládat a překonávat obtížné situace například v době nemoci, osamocení nebo při ztrátě někoho blízkého a snaží se je rovněž motivovat v jejich dalším životě,“ uvedl.
V současnosti působí asi sto čtyřicet kaplanů z deseti církví ve stovce českých nemocnic a hospiců. Nemocniční kaplanství jako duchovní služba pro kohokoliv v nemocnici [pacient, osoby blízké, personál], se v České republice začala formovat pod vedením MUDr. Evy Kalvínské ve FN Motol. Vloni v říjnu tamější nemocnice oslavila desáté výročí ustanovení Duchovní služby FN Motol a otevření prostoru ticha.
[Nemocnice se službou nemocničních kaplanů je možné vyhledat v mapě na stránkách Asociace nemocničních kaplanů www.nemocnicnikaplan.cz. Konkrétní kontakty na nemocniční kaplany jsou rovněž dohledatelné na stránkách Katolické asociace nemocničních kaplanů v ČR www.kaplan-nemocnice.cz.]
Rada pro duchovní péči
Kněží a faráři chodili do nemocnic odedávna. V druhé půlce devadesátých let se s rozvojem hospiců ukázala nezastupitelná role duchovních v paliativních týmech. MZ ČR před dvěma lety představilo Metodický pokyn o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb. Ten jako vůbec první dokument vydaný orgánem státní správy v dějinách naší republiky hovoří o nemocničním kaplanovi a pro rezort zdravotnictví jej autorizuje. Na základě tohoto pokynu byla zřízena Rada pro duchovní péči ve zdravotnictví. To je poradní orgán, v němž jsou zastoupení zástupci církví, asociací nemocnic a Ministerstva zdravotnictví ČR.
