Zdravotně postižení lidé si stěžují na nedostatečnou podporu od veřejných institucí. Podle šetření Českého statistického úřadu [ČSÚ] v České republice přitom žije 1 152 000 lidí se zdravotním postižením. Tedy omezením, které jim brání v běžných činnostech, nebo jejich zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý posoudil lékař. Celkem jde o 13 % populace.
Z šetření ČSÚ vyplývá, že bez pomoci jiné osoby se neobejde 103 680 tisíc lidí [9 %] se zdravotními problémy. To znamená, že tito zdravotně postižení lidé si nejsou schopni sami připravit jídlo nebo se dostat ven z domu a samostatně se pohybovat po okolí.
„Přestože více než polovina osob se zdravotním postižením má někoho, kdo jim pomáhá, ne vždy je tato pomoc dostatečná. Pomoc druhé osoby schází celkem 117 tisíc lidem,“ vysvětluje předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
Podle něj jsou pomáhající osoby v drtivé většině příbuzní. Ať už bydlí s člověkem se zdravotním postižením ve stejné domácnosti nebo za ním dochází.
„Poměrně často se v pomoci svému příbuznému se zdravotním postižením střídá více členů rodiny nebo pomoc zajišťuje zároveň i pečovatelská služba, sestra domácí péče a podobně,“ upřesňuje Marek Rojíček.
Zdravotně postižení a jejich problémy
Podle výsledků šetření omezuje zdravotní postižení většinu osob v možnostech vykonávat své záliby a volnočasové aktivity a 30 % z nich také v navazování a udržování vztahů s druhými lidmi, blízkými a rodinou. Téměř stejně, 27 % osob, pociťuje i omezení v zapojení se do společenských, kulturních či náboženských aktivit.
„Lidé se zdravotním postižením poměrně často [z 39 %] udávají, že jim nic výrazně nechybí, ať je to již dáno relativně méně závažným postižením nebo díky pozitivnímu životnímu postoji,“ upozorňuje vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská.
Jiným problémem je, že 31 % z počtu lidí se zdravotním postižením chybí finance a 23 % z nich chybí i dostupná zdravotní péče či vhodná léčba. Každý osmý [12,5 %] uvádí nedostatečnou podporu ze strany státu a veřejných institucí. Například jen zdravotní pomůcky chybí, jak uvádějí zdravotně postižení lidé, až 220 tisícům [19 %] z nich.
„Potřeby osob se zdravotním postižením se v různých věkových skupinách liší. Zatímco mladší pociťují palčivěji nedostatek peněz a pracovního uplatnění, starším více chybí bezbariérovost v domácím prostředí i ve veřejném prostoru. Dostupná zdravotní péče chybí oběma těmto skupinám stejnou měrou,“ upřesňuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Skupina osob se zdravotním postižením je velmi různorodá. To platí pro věk, rodinný stav, vzdělání, příčinu zdravotního postižení i jeho druh. Více než v celkové populaci jsou zde zastoupeni lidé svobodní, a častěji se jedná o osoby s nižším vzděláním. Tři čtvrtiny představují lidé starší 55 let a osoby nad 75 let tvoří 30 %. V tomto věku má přitom nějaké zdravotní postižení už 45 % lidí.
Týká se to i dětí
Významný je i počet dětí se zdravotním postižením. Těch má být cca 117 tisíc. To vyplývá z odhadu počtu a struktury administrativních dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o dětech se speciálními vzdělávacími potřebami. Převažují chlapci [68 %] nad dívkami [32 %].
Nejčastějším problémem jsou závažné vývojové poruchy bránící učení [7,7 % chlapci, 3,8 % dívky], závažné vývojové poruchu v chování [4,5 % chlapci, 1,3 % dívky]. Závažnou vadu řeči má 2,3 chlapců a 0,8 % dívek. Mentálním postižením trpí 2,3 % chlapců a 1,5 % dívek. Autismus je evidován u 1 % chlapců a 0,2 % dívek. Podle odborníků reálná data mohou být ale výrazně jiná u dívek, u nichž není dle jejich slov nemoc podchycena stejně často jako u chlapců. [Více o výsledcích šetření ČSÚ zde.]
