„Naši práci si můžete představit jako palubní desku auta, kde jednotlivé budíky ukazují počet návštěv pacientů, spotřebu léků i vytížení oddělení Bulovky,“ říká Jan Kubů, vedoucí nově vzniklého oddělení controllingu a analytiky Nemocnice Na Bulovce. Jeho úkolem je pomoci dostat Nemocnici Na Bulovce znovu do kondice.
Oddělení controllingu a analytiky vzniklo loni v říjnu. Proč?
Po výměně managementu bylo třeba dostat dění v nemocnici co nejrychleji pod kontrolu. Ono se to nezdá, ale jde o obrovskou instituci, s počtem zaměstnanců nebo obratem srovnatelným s velkými komerčními společnostmi. Proto pan ředitel Jan Kvaček sestavil tým lidí, kteří začali co nejrychleji získávat informace ze všech pracovišť Bulovky. Za úkol jsme dostali vytvořit centrální datové úložiště, v němž se scházejí a propojují všechny podstatné informace o nemocnici.
Jak se buduje datové úložiště v nemocnici?
Budování datového skladu vyžaduje analýzu stávajících počítačových systémů a komunikaci s jejich uživateli. Až potom můžeme navrhovat nové datové úložiště a reportovací nástroje. Díky této práci jsme poznali mnoho zdrojů dat a informací a také jsme se mohli zapojit do přípravy různých podkladů pro management nemocnice.
Co to přináší v praxi?
Vedení nemocnice získává okamžitý přehled o všem, co a kde se děje. A to formou živých a srozumitelných reportů. Můžete si to představit jako palubní desku auta, kde jednotlivé budíky ukazují počet návštěv pacientů, spotřebu léků nebo vytížení jednotlivých oddělení Bulovky. Součástí tohoto systému jsou i různé controllingové mechanismy, které automaticky sledují a vyhodnocují různé rizikové oblasti a případně rozsvítí varovnou kontrolku.
Z jakých odborností se skládá tým oddělení controllingu?
Jsme ve 21. století. V nemocnici je už většina procesů plně elektronická a poslední „papírová“ agenda se postupně také dostává do elektronické formy. Proto je u pracovníků našeho týmu nezbytná zejména IT zdatnost. Jsou mezi námi špičkoví datoví analytici a odborníci na budování datových skladů. Tým je ale velice pestrý. Třeba já jsem matfyzák, statistik, kolega je zase odborník na zdravotnický controlling. On ví, které oblasti mohou být ve specifickém prostředí nemocnice problematické, co je potřeba hlídat.
Jan Kubů: Ulehčit personálu
Na Bulovku jste přišel ze soukromého sektoru. Působil jste například ve financích. Jaký první dojem na vás udělala nemocnice typu Bulovky?
Na práci v Bulovce jsem se velmi těšil. Situaci jsem samozřejmě dopředu znal, přesto některé detaily poznáte až na místě. Překvapilo mne například, jak málo spolu některá oddělení komunikují. Každý si tak trochu hrál na svém písečku. Velice mě naopak potěšil obrovský zápal a osobní nadšení lékařů a sester. Péče o pacienty je sama o sobě nesmírně náročná a špatná ekonomická situace jejich práci ještě ztěžuje. Pochopil jsem, že naším úkolem je jim práci co nejvíce ulehčit.
Prostředí velké státní nemocnice je specifické. Co vás z tohoto pohledu nejvíce překvapilo?
Sešly se tu najednou hned tři věci, se kterými jsem se profesně potkal poprvé. Státní instituce je svázána mnoha předpisy a administrativními postupy. Ty je nutné dodržovat. Z toho plyne značná nepružnost a nižší efektivita organizace.
Tedy i nemocnici je třeba řídit „jako firmu“?
Všichni se jistě shodneme, že cílem nemocnice je zejména léčit lidi. To ale neznamená, že zde nefungují základní ekonomická pravidla. Všechno něco stojí a za svou práci si nemocnice také musí umět nechat zaplatit. Jsou to dva různé pohledy a v rámci nemocnice není vždy snadné najít společnou řeč. Bulovka byla navíc při mém nástupu ve skutečné ekonomické krizi. Což bylo na náladě samozřejmě znát. K tomu časté změny vedení za podivných okolností. To vše oprávněně vzbuzovalo značnou počáteční nedůvěru v naši práci, což se však daří postupně měnit.
Podfinancovaná nemocnice
Které oblasti byly z vašeho pohledu v Nemocnici Na Bulovce nejvíce zanedbané?
Bulovka má tu smůlu, že se ocitla ve skupině nemocnic, které jsou úhradově spíše podfinancované. Není v tom samozřejmě sama, ale její situace se začala velmi rapidně zhoršovat. V nemocnici byla dlouhodobě zanedbávána politika vyjednávání se zdravotními pojišťovnami. Z toho důvodu dostávala Bulovka za práci našich lékařů a sester mnohem méně peněz, než dostávaly jiné srovnatelné nemocnice. To jsme napravili, byť péče se u nás poskytuje skutečně velmi hospodárně. Neříkám, že není kde v nemocnici ušetřit, ale v mnoha věcech jsme už s náklady na hranici, za kterou již nelze jít.
Která data vaše oddělení hlavně sbírá?
Udělali jsme hodně práce v oblasti argumentace pro zvýšení úhrad zdravotních pojišťoven. Pracujeme na refinancování závazků nemocnice, dodáváme data pro personální audit, poskytujeme údaje obchodnímu oddělení. A tak bych mohl pokračovat. Protože mnoho z nás má předchozí zkušenosti z oblasti zdravotnictví, věnujeme se nejen předávání dat, ale i jejich interpretaci. Plníme tedy i funkci poradců pro management nemocnice.
Připravujete podklady pro vedení nemocnice. Ne vždy se ale takovými podklady vedení nemocnic, ale i státních institucí a firem řídí. Jak je to v případě Bulovky?
Pan ředitel je přímým nadřízeným našeho oddělení. I tak ale jde hlavně o zachování nezávislosti naší práce. Cílem controllingové činnosti je odhalovat slabá místa a přinášet návrhy nápravných opatření. Přestože je ředitel nemocnice odpovědný za celý její chod, není v silách jednoho člověka mít přehled o všem a vše kontrolovat. Scházíme se s ním tedy co nejčastěji.
S kým dál úzce spolupracujete?
Z podstaty práce v datovém skladu úzce spolupracujeme s oddělením informatiky a výpočetní techniky. Další příjemci naší práce jsou kromě pana ředitele lidé z obchodního oddělení, ekonomického oddělení, oddělení vedení projektů, oddělení PR a komunikace a samozřejmě také lékařská oddělení. Právě primářům bychom rádi co nejdříve představili nástroj, který jim umožní sledovat produkci jejich klinik, čerpání nákladů a další informace nutné k efektivnímu řízení oddělení. Jsou to přece také manažeři a ke své práci potřebují relevantní data.
Co konkrétně například?
Jako velké téma lékařského personálu vidím způsob tvorby limitů na spotřebu léků a materiálu. Ty jsou dnes striktně dány rozpočtem podle historických spotřeb. Víme, že tyto náklady lze změnit jen velmi omezeně. Nikdo neovlivní, jací přijdou pacienti a kdy. V dohledné době bychom rádi dosáhli toho, aby byl systém limitů flexibilní a reflektoval oprávněnost spotřeby v závislosti na produkci klinik. To však není možné udělat, pokud taková data nezískáme a nespočítáme. I to by měl být velký benefit naší práce pro lékařské provozy.
Padají vaše zjištění na úrodnou půdu?
Předáním dat práce nekončí. Málokdy je zadání natolik jasné, že stačí dodat jednoduchý graf nebo tabulku s čísly. Častěji má úkol povahu problému, který se snažíme pomoci vyřešit s využitím různých datových analýz. Tím, že pomáháme managementu dělat konkrétní rozhodnutí, získáváme mnohem lepší představu o tom, z jakého úhlu pohledu nahlížet na data. Které zdroje při analýze použít.
Nespravedlivé financování
Jak hodnotíte systém, v němž působí nemocnice typu Bulovky?
Každá nemocnice je jiná a také bych rád řekl, že naše zdravotnictví je velmi kvalitní a péče je dobře dostupná. Na druhé straně je systém jeho financování nastaven poměrně nespravedlivě.
Mohl byste to více vysvětlit?
Pokud bych měl hovořit za celý systém, problém vidím v tom, že se takřka nesleduje efektivita vynaložených prostředků. Proto není možné říci, kdo má úhrady příliš vysoké, kdo naopak nízké.
V čem je problém. Co si myslí Jan Kubů?
Protože je systém úhrad určován převážně státním rozhodnutím, neexistuje mezi poskytovateli zdravotní péče žádná férová soutěž o kvalitu a efektivitu poskytování péče. Financování zdravotnictví by podle mého názoru prospěl posun ke standardizaci péče a „tržnější“ způsob sjednávání úhrady. Nikdo neříká, že péče má stát všude stejně. Když ale budeme vědět, že na zlomenou ruku stačí dva rentgeny, ne čtyři, pak může každá nemocnice říci, za kolik je schopna takovou péči poskytnout. Zdravotní pojišťovna pak péči pro pojištěnce nakoupí, nebo nenakoupí. A je to povinnost zdravotní pojišťovny, aby zajistila péči o své pojištěnce. Na to od nich vybírá pojistné.
Nemocnice Na Bulovce zdědila z minulosti obrovské dluhy, bezmála miliardu korun. Kdy se podle vás dostane nemocnice do černých čísel?
To je moc hezká otázka. Máte pravdu, že dluhy bude potřeba zaplatit. Hospodářský výsledek ale záleží zejména na výsledku naší práce při vyjednávání úhrad za zdravotní péči. Pokud budeme v jednáních úspěšní, pak věřím, že další kroky, které plánujeme, budou stačit, aby byla Bulovka zisková. Aby platila své závazky a lidem se v ní lépe pracovalo. Ze všeho nejvíce si však změnu k lepšímu zaslouží naši pacienti. Nemohu být v tuto chvíli konkrétnější, ale blýská se na lepší časy.
—
Mgr. Jan Kubů získal vzdělání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkušenosti se zpracováním dat o zdravotním pojištění Jan Kubů sbíral ve společnosti KlinetPro a dále ve finančním sektoru. „Kombinace znalosti precizního světa čísel, manažerského řízení pomocí dat a zdravotnického prostředí mne přivedla až do Oddělení controllingu a analytiky Nemocnice Na Bulovce,“ říká Jan Kubů.
