Je pryč doba, kdy se u kojenců, u nichž se objevil nezhoubný dětský nádor, většinou jen řeklo: „Hm, to je hemangiom, s tím není nutné nic dělat.“ Dnes naopak lékaři upozorňují, že hemangiomy u kojenců je nutné léčit nejpozději do pátého měsíce života dítěte. Poté už nemusí léčba přinést kýžený efekt.
V České republice je 10 až 12 % kojenců a 20 až 30 % nedonošených a nezralých kojenců postiženo takzvanými hemangiomy. To jsou nezhoubné dětské nádory vzniklé z krevních cév. Hemangiomy trpí trojnásobně více dívek než chlapců. V 80 % případech po dosažení pátého měsíce věku dítěte tyto nádory začnou stagnovat a dále nerostou, ale u cca 20 % pacientů je třeba s jejich léčbou začít ihned.
Co jsou hemangiomy u kojenců
Infantilní hemangiomy se většinou objevují v prvním měsíci. Méně často pak v průběhu druhého až třetího měsíce života dítěte. Jakmile se objeví, velmi rychle rostou. V 80 % případech končí jejich růst na konci pátého měsíce věku dítěte. Pak už většinou nemění ani svůj tvar ani velikost. Po dosažení věku jednoho roku dochází k takzvané involuci [zmenšení vlivem přirozených změn]. U hemangiomu začne mizet červené zabarvení a pak může i zcela vymizet.
„Úplná involuce, tedy kompletní vymizení se však děje jen u menší části nemocných. Většina hemangiomů po sobě zanechá ztukovatělá nebo zvazivovatělá rezidua, přebytečnou, odlišně zbarvenou kůži nebo silně vinuté začervenalé cévy,“ říká Josef Mališ, dětský onkolog z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2.LF UK a FN Motol.
Dodává, že by rodiče neměli tyto nezhoubné nádory podceňovat. Ve 20 % je nutná léčba a 10 % dětí s hemangiomem vyžaduje okamžitou, intenzivní léčbu. To jsou hemangiomy, které se objeví například v mediastinu [mezihrudí], v hlubokých strukturách krku [brání dýchacím cestám], na očním víčku nebo v nosní dírce, v okolí úst a narušují funkce důležitých orgánů.
„Hemangiomy mohou postihovat i některé vnitřní orgány jako jsou játra, mediastinum, a to buď samostatně nebo jako součást mnohočetných kožních hemangiomů,“ vysvětluje Josef Mališ.
Jaké jsou typy hemangiomů
V úrovni kůže nebo nad jejím povrchem jsou takzvané superficiální hemangiomy. V podkoží se vyskytují hluboké hemangiomy a pak smíšené, které jsou přechodnou formou hlubokého a povrchového hemangiomu. Ten se vyskytuje na povrchu kůže a k tomu má ještě významnou složku v podkoží. Povrchové hemangiomy se nejčastěji vyskytují na hlavě a krku. Nejrizikovějšími místy jsou oči, uši a nos.
Téměř 90 % hemangiomů je na kosmeticky přijatelných místech. A i když jsou malinké, je velmi nutné především v prvních měsících života dítěte, sledovat jejich růst. Hemangiomy mají jasně červenou barvu, někdy také nazývanou jako „ferrari red“. Jsou teplejší na pohmat kvůli zvýšenému prokrvením. Některé hemangiomy postihují velkou část obličeje, trupu, končetin, některé jsou naopak srovnatelné s velikostí špendlíkové hlavičky. Jejich velikost není ničím omezená.
10 let úspěšné léčby
Léčba hemangiomů je v posledních letech velmi úspěšná. Přibývá pacientů, u kterých došlo k výraznému snížení nebo i vymizení hemangiomů. Pokrok lékaři zaznamenali v roce 2009. Tehdy byla ve FN Motol vůbec poprvé použita pro léčbu malé pacientky s rozsáhlými a mnohočetnými hemangiomy látka propranolol ze skupiny betablokátorů.
„A i když první pacientka má nyní ještě drobné jizvičky, lze tento výsledek v porovnání s předchozími postupy označit jednoznačně za velmi úspěšný,“ upřesňuje Josef Mališ.
Podle něj do roku 2008 v podstatě neexistovala účinná léčba. Používaly se kortikoidy, interferon, laser, ale výsledky nebyly příliš zřetelné. Dalším problémem v minulosti bylo, že při výskytu hemangiomů nebyly pediatrem často doporučeny další kroky. Tedy takové kroky, které by vedly k včasnému zahájení léčby.
