Součástí Národního investičního plánu mají být i investice na moderní nemocnice. Jednou z možností, jak tyto investice realizovat, jsou i takzvané PPP projekty. To je, když do výstavby nových nemocničních zařízení [často dopravní infrastruktury aj.] investuje z velké části soukromý investor. Třeba nadnárodní investiční fond.
S ním se následně uzavře smlouva o užívání nemocnice, včetně úhrady nákladů a výnosu. Na základě takové smlouvy pak nemocnice funguje několik desítek let. V ČR doposud nebyl realizován žádný PPP projekt. Tématu se věnovala i Mezinárodní konference Soukromé financování veřejné infrastruktury pořádaná Asociací pro rozvoj infrastruktury.
„Můj názor je takový, že k PPP projektům nepanuje v České republice důvěra. Na různých úrovních veřejné správy se nespravují majetky, jak mají. Korupce, chyby apod. A odnášejí to všichni. Včetně PPP projektů, které v zásadě nemusejí být špatné,“ říká hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek [KDU-ČSL].
Dodává, že si nedovede raději ani představit, co by se dělo, když by oznámil jím prosazované nové krajské nemocnice ve Zlíně prostřednictvím PPP projektu, tedy ze soukromých peněz.
„Z toho by se mnozí mohli i zbláznit, jak by se namáhali zjistit, co za „tím“ je,“ upřesňuje.
Nová krajská moderní nemocnice
Nová krajská nemocnice Zlín budí vášně i tak. Aby ne, přijde na osm miliard korun. [Krajské nemocnice jsou ve správě krajů, které je až na výjimky pronajímají vlastním společnostem.]
Jiří Čunek pro Zdravezravy.cz popsal, jak se k výstavbě nové nemocnice dostal: „Když jsem nastoupil do funkce hejtmana, tak jsem měl připravené stavební povolení na rekonstrukci staré nemocnice. To stavební povolení bylo staré pět nebo šest let. Dále jsem měl vypracovaný projekt na rekonstrukci nemocnice, za který už bylo zaplaceno 26 milionů korun starou reprezentací. A pak tu byla nemocnice, která se propadala v majetku, ale především v tom, jak ten majetek vypadal.“
Dle jeho slov si tedy nechal spočítat náklady na již vypracovaný projekt, který byl v tomto ohledu neúplný, a došel k celkové sumě kolem deseti miliard korun. Když pak porovnal náklady na vybudování nové nemocnice, došel k rozdílu minimálně dvou miliard ve prospěch nové nemocnice.
- Stará nemocnice: 9,7 mld. Kč
- Nová nemocnice: 7,9 mld. Kč
„Začali jsme tedy zjišťovat, jak se staví nemocnice s cca tisícem jednolůžek. Vzhledem k tomu, že se tu 30 let žádná taková nová nemocnice nepostavila, nebylo kam jít. Zjistili jsme, že podobně jsou na tom i v jiných evropských zemích. Zjistili jsme ale i to, že v Michalovicích na Slovensku staví Penta Investments 335lůžkovou nemocnici a v Bratislavě pak 445lůžkovou nemocnici. A tak jsme se spojili a dali se do práce,“ tvrdí Jiří Čunek.
Naplánovat nemocnici
Podle Jiřího Čunka je to právě logistika nemocnice, která dnes hraje hlavní roli, jak se dívat na moderní nemocnici. Nejen ekonomizuje celý proces, ale racionalizuje i léčbu pacienta.
„Dneska je vybavení nemocnic u nás v zásadě stejné jako kdekoli jinde. Jde ovšem o to, jak ta nemocnice efektivně pracuje. I my jsme si nejdříve určili, co a jak chceme léčit, co je nejvíce potřeba, a tomu jsme přizpůsobili celý monoblok nemocnice,“ doplňuje Jiří Čunek.
Dodává, že nejhorší je, když převážíte pacienta s bolestmi po chodnících v areálu nemocnice.
„To jsem nyní zažil na vlastní kůži v rodině a nebylo to nic příjemného,“ vysvětluje Jiří Čunek.
Tvrdí, že do dvou měsíců by měli mít ve Zlíně územní rozhodnutí o stavbě nové nemocnice. Náklady na stavbu kraj plánuje: 2 300 000 000 Kč z vlastních rezerv, 20letý úvěr ideálně od EIB, který se bude splácet z nájmu nemocnice.
Švédský přístup
Zkušenosti se stavbou nové nemocnice na zelené louce má i neurochirurg profesor Lennart Persson. Ten se podílel na výstavbě a zavedení do provozu Karolinska University Hospital ve Stockholmu.
„Stavba budovy vycházela z potřeb pacientů a zdravotnického personálu. Pokud se staví nová budova nemocnice, je to obrovská příležitost zejména pro zlepšení logistiky v rámci nemocnice. Nemocnice jsou si svým způsobem velice podobné s letišti. I v nich musí být všechno dané, aby provoz běžel a nezadrhával,“ říká.
Podle něj je důležité v rámci nemocnice umožnit spolupráci různých specializací u jednoho pacienta. Doba, kdy jeden lékař dělal všechno, je pryč. A to platí i pro podobu nemocnic.
„Naše stará nemocnice byla na 22 hektarech půdy a z jednoho konce na druhý to byly dva kilometry. To nebylo pohodlné pro nikoho. Areál nové budovy s necelým tisícem jednolůžek je dnes 250 až 300 metrů z jednoho konce na druhý. Nemocnice automaticky pracuje s jednolůžkovými pokoji. Jednak je to pohodlné, za druhé to brání šíření infekcí,“ uzavírá profesor Lennart Persson.
–DNA–
