Prvního června odstartoval pilotní provoz nově ustanovených paliativních týmů pro děti i dospělé na sedmi pracovištích v šesti českých nemocnicích. Týmy mají za úkol péči o pacienty, ale i v praxi ověřit již v rámci projektu navržené standardy paliativní péče v nemocničních podmínkách. A to včetně návrhu na výši nových úhrad za zdravotní výkony v paliativní péči ze zdravotního pojištění.
V českých nemocnicích ročně zemře cca 70 tisíc lidí. To je 70 % z více než 100 tisíců lidí, kteří zemřou v ČR každý rok. Cílem paliativní péče přitom je zmírnit bolest, tělesná i duševní strádání. Zachovat důstojnost a poskytnout podporu pacientovi s nevyléčitelnou nemocí i jeho blízkým. Součástí paliativní péče je tišení bolesti a dalších fyzických symptomů, stejně jako řešení problémů psychické, sociální a spirituální povahy. Tato péče je poskytována zároveň s kauzální léčbou dospělým i dětským pacientům se závažným onemocněním.
Sedm paliativních týmů
Ustanovení paliativních týmů a jejich nasazení do klinických podmínek po dobu 21 měsíců je součástí projektu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče financovaného“ z OP Zaměstnanost.
Dotaci na provoz paliativních týmů získaly [při vlastní finanční spoluúčasti] Všeobecná fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Olomouc, Krajské zdravotní a. s., Nemocnice Jihlava a Fakultní nemocnici v Motole. Ty splnily podmínky dotace i tím, že personálně zajistily paliativní týmy ve složení vedoucí lékař [0,5 úvazku] a lékař [0,5 úvazku], oba s ukončeným vzděláním v paliativní medicíně. Dále pak klinický psycholog [0,5 úvazku], zdravotní sestra [plný úvazek] a sociální pracovník [0,5 úvazku].
Co je cílem projektu
Povinností dotací podpořených specializovaných paliativních týmů bude poskytnout paliativní péči minimálně 350 pacientům ročně. To je celkem 2 450 pacientů. Cílem projektu není pouze ustanovení specializovaných týmů, ale i snaha prověřit již v rámci projektu vypracovanou metodiku implementace paliativní péče v českých nemocnicích.
Konečné standardy [Metodika implementace] by tak měly vycházet ze zjištění paliativních týmů a z konsenzuálního stanoviska odborných společností. Dále pak rešeršních analýz zahraničních standardů a indikátorů kvality nemocniční péče o pacienty v závěru života.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pilotní provoz například i ověří, zda je existence paliativních týmů efektivní. I jak se odrazí v datech o nákladovosti a kvalitě péče.
Na specializovaných paliativních týmech ale bude i nastavení a prověření úhradových mechanismů. Konkrétním výstupem komplexní výčet/soubor výkonů paliativní péče v nemocnicích k vykazování zdravotních služeb. Ten poslouží i pro stanovení nových úhrad za paliativní péči. Nejde ovšem jen o náklady. Shromážďována budou i data o vlivu paliativního programu na kvalitu a nákladovost péče v dané nemocnici.
Standardy paliativní péče v ČR
Podle odborníků má v USA 80 % nemocnic vlastní paliativní program. V ČR je to méně než pět procent. Většina lidí v ČR tak umírá v nemocnicích bez přístupu k paliativní péči. Už jen z toho vyplývá, že akutní a následná péče v lůžkových zařízeních není v ČR pro pacienty v závěru života adekvátní. Důvody podle autorů projektu leží zejména v malé schopnosti rozhodování o indikaci do paliativní péče či při tvorbě plánu péče. Dále pak v nedostatečné léčbě bolesti a dalších symptomů. Problém je i špatná komunikace s rodinou na vícelůžkových pokojích. Malá pozornost je věnována psychosociálním a spirituálním aspektům. Ostatně v samotném projektu podpořeném z evropských peněz stojí, že v České republice ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi zásadně chybí přístup k paliativní péči.
–RED–
