Je vám méně než 40 let a cítíte se ráno strnule? Máte bolesti v oblasti páteře? A cítíte se takto už tři měsíce? Pokud ano, navštivte lékaře. Je totiž docela možné, že vás postihla Bechtěrevova nemoc. Choroba, kterou trpěl i Karel Čapek.
V minulosti znamenala diagnóza Bechtěrevovy nemoci jisté vyhlídky na brzkou invalidní penzi. Dnes už existují léky, které ji dokáží utlumit nebo i potlačit. I v případě této nemoci ale platí to, co platí u všech nemocí, včasná diagnostika.
„A právě to je u Bechtěrevovy nemoci často problém,“ říká revmatoložka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Leona Procházková.
V počátcích je nemoc podle ní nenápadná. Prvními příznaky jsou únava, zvýšená teplota, noční pocení a bolesti zad v okolí páteře. Dále také otoky velkých kloubů.
„Specifikem nemoci je bolest, která přichází na rozdíl od jiných bolestí, když je pacient v klidu, zejména v noci. Pacient se v noci budí bolestí a po rozhýbání se přichází úleva,“ dodává Leona Procházková.
Co je Bechtěrevova nemoc
Bechtěrevova nemoc [ankylozující spondylitida] je zánětlivé autoimunitní chronické revmatické onemocnění. Jeho určitou formou má trpět každý stý Čech. První kosterní nálezy potvrzují přítomnost choroby už v době egyptských faraonů.
„Choroba postihuje osový skelet – především páteř a křížovo-kyčelní skloubení. Časem dochází ke srůstu celé páteře. Pacienti trpí i kožním postižením, jako je rozvoj lupénky, respektive psoriózy,“ říká profesor a revmatolog Pavel Horák z III. interní kliniky fakultní nemocnice Olomouc.
Nemoc, která je pojmenovaná po ruském neurologovi Vladimiru Bechtěrevovi, byla dobře známa i spisovateli a novináři Karlu Čapkovi. Příznaky choroby ho zužovaly po celý jeho život. Byla i důvodem, proč zpočátku váhal se sňatkem s herečkou Olga Scheinpflugovou. Od přítomnosti prvních příznaků [ve 21 letech] se nikdy všudypřítomné bolesti až do své smrti nezbavil. Nemoc ho přivedla i k zahrádkaření, které mu bylo lékařem na zmírnění bolesti.
Zánětlivé onemocnění se úspěšně léčí
I když se Běchtěrevova nemoc dá léčit, i dnes může zkracovat lidem život v průměru o pět až sedm let. Každý pacient začíná v prvním kroku standardní, konvenční léčbou v podobě nesteroidních antirevmanik či opichů kloubů. Může se ale stát, že mu tato léčba nezabere.
„Příčinu nemoci nelze zcela odstranit, ale při včasné diagnóze a léčbě mohou žít pacienti plnohodnotný život. K léčbě jsou dostupné různé léky na bolest, jako třeba imunosupresiva, kortikoidy na zmírnění zánětu, na otoky nesteroidní antirevmatika,“ upřesňuje Pavel Horák.
Příčiny Bechtěrevovy nemoci nejsou známy. Ví se, že přítomnost faktoru HLA-B27 riziko onemocnění zvyšuje. Faktor HLA-B27 je přitom přítomen asi u 8 % běžné populace, ne všichni jeho nosiči ale Bechtěrevovou nemocí onemocní. Spouštěčem nemoci bývají jiné faktory, nejčastěji infekce.
ZdraveZpravy.cz doporučují
- Rehabilitační cviky dvakrát denně
- Dechová cvičení
- Správné držení těla, udržování pružnosti těla
- Správná poloha ve spánku
- Cvičení ve vodě – snížená zátěž na přetížené obratle a klouby, uvolnění svalů
- Lázeňská léčba
Pacienti s Bechtěrevovou nemocí jsou ovšem HLA-B27 pozitivní v 97 %. Její výskyt zvyšuje riziko i u další generace. U prvostupňových příbuzných je riziko vývoje nemoci okolo 10 %, při HLA-B27 pozitivně se riziko zvyšuje na 20 %.
Biologická léčba je účinná
„Až když konzervativní léčba selže, může přijít na řadu léčba biologická. Lékaři používají takovou léčbu, která vede k dosažení remise nebo nízké aktivity nemoci. Biologickou léčbou je v současné době léčeno zhruba 2 500 nemocných ve 29 centrech v České republice. Terapie se nasazuje podle jasně daných kritérií,“ doplňuje Leona Procházková.
Podle ní pozitivní výsledky, které tato metoda přináší, často ve finále vyrovnají její počáteční vysokou nákladovost. Poukazuje i na stále intenzivnější nástup levnějších biosimilars, které snižují náklady na léčbu.
To potvrzuje i Pavel Horák. Ale upozorňuje i na to, že léčba biologiky nebo biosimilars značí i zvýšené riziko vedlejších účinků. Nejčastěji náchylnost k infekci.
Problémy s porodem tady jsou
Nemoc je dvakrát až třikrát častěji diagnostikována u mužů než u žen. Průběh samotného onemocnění se u obou pohlaví liší. Laboratorní hodnoty zánětu bývají u mužů prokazatelně vyšší než u žen. Ale ženy zase udávají více bolesti a funkčních omezeních než muži.
„Porod dítěte jsem pečlivě plánovala s mou ošetřující lékařkou. Například jsem počkala, až mi v krvi klesnou hodnoty ukazatelů zánětu. Když mi bylo těhotenství potvrzeno, vysadila jsem biologickou léčbu,“ říká paní Nina z Brna.
Problém vyvstal ale už po třetím měsíci těhotenství, kdy se jí vrátily bolesti, kvůli kterým dokonce přestávala chodit.
„Vyšetření ukázalo zánět kyčelního kloubu, a to kousek od mého dítěte, které bylo už otočené hlavičkou dolů,“ vzpomíná.
A tak došlo opět na biologickou léčbu, stav se upravil a Nině se v termínu narodila dcerka. Ani po porodu nepřišel klid spíše naopak. Po šestinedělí byla Nina tak vyčerpaná, že dcerku převedla na umělou výživu. Dnes už je Nina díky opět správně nastavené léčbě v klidu a zbavena bolesti zad.
–VRN–
