Podle aktuálních studií je výskyt neurovývojového onemocnění ADHD [Attention Deficit Hyperactivity Disorder] v dospělosti mezi 2 až 5 %. Což je srovnatelné třeba s počtem lidí trpících klinickou depresí. Převažují muži. Ale to může být i jen tím, že nejsou dostatečně diagnostikovány ženy.

Ukazuje se, že velice častým důvodem návštěvy dospělých pacientů u psychiatra je skutečnost, že ADHD bylo diagnostikováno jejich dítěti.

„ADHD v dospělosti je paradoxně pro mnoho psychiatrů nové téma. Téma je to navíc relativně stále kontroverzní. Nová diagnóza… Mnoho psychiatrů stále ještě nevěří, že ADHD existuje. Hovoří o tom, že jsou to poruchy osobnosti,“ vysvětluje primář kliniky Pavel Mohr z Národního ústavu duševního zdraví.

Dodává přitom, že se tento mýtus daří nabourávat a i ADHD u dospělých se stává stále více akceptovatelné.

Jádrové symptomy onemocnění ADHD

  • Nepozornost
  • Nadměrná aktivita
  • Impulzivita

Přidružené symptomy ADHD

  • Labilní nálada/emoční nevyrovnanost
  • Nízká frustrační tolerance
  • Nízké sebevědomí
  • Proměnlivá výkonnost

Klinický obraz v dospělosti

Typickým znakem pacienta s ADHD v dospělosti je dezorganizovanost. Pacient těžko plánuje dopředu nebo není schopen plánovat s předstihem vůbec. Dalším znakem je zapomnětlivost. Časté meškání schůzek v práci nebo s přáteli. Pacient s ADHD se může potýkat i se ztrácením osobních věcí.

Problémem bývá i prokrastinace. Tedy neustálé odkládaní úkolů nebo neschopnost jejich dotažení do konce. Velmi špatná organizace času. Jsou  ale i ukvapené změny činností. Rozptylování se. Impulzivní rozhodování. Například nesmyslné utrácení peněz nebo trestná činnost spojená s užíváním omamných látek. Výjimkou nejsou ani problémy v mezilidských vztazích a časté změny zaměstnání.

„U dětí to bývá ještě podchyceno, ale v dospělosti se nám ten pacient jako by ztrácí ze systému. Mnoho dospělých z toho ADHD dospěje, ale příznaky přetrvávají u cca 15 % nemocných. Je to onemocnění, které se ale dá léčit,“ upřesňuje Pavel Mohr.

Podle něj je velice časté, že rodiče přijdou s dítětem s ADHD za lékařem. Přitom si vzpomenou na sebe.  V zemích s vyšším příjmem bývá ADHD častěji diagnostikována u dospělých. V tuzemských podmínkách byl uskutečněn průzkum u 136 pacientů hospitalizovaných pro úzkostné poruchy. ADHD byla přitom častou diagnózou.

Neurovývojové onemocnění

Podle odborníků léčba onemocnění ADHD pomocí medikamentů je velmi úspěšná [90 %]. Správně nastavenou a pravidelnou léčbou se příznaky ADHD snižují. Dokonce i vymizí. Včasná diagnostika a léčba jsou zásadní.

„Může to vypadat paradoxně, že k léčbě jsou předepisovány stimulační léky, ale funguje to. Součástí léčby by přitom měla být i psychoterapie, ale v jejím případě scházejí proškolení terapeuti. Ale aby mohl pacient začít s psychoterapií, musí nejdříve užívat léky a pak teprve zahájit psychoterapii,“ uzavírá Pavel Mohr.

Návštěva odborného lékaře [psychiatra] zůstává nezbytná pro vyhodnocení podezření na ADHD a zároveň stanovení vhodné léčby.

Celosvětově je výskyt ADHD v dospělosti odhadován průměrně na 2,8 %

  • Země s vysokým příjmem jako je Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, USA, Španělsko, Portugalsko a Polsko mají výskyt kolem 3,6 %
  • Země se středně vysokým příjmem jako je Brazílie, Kolumbie (Medellin), Libanon, Mexiko, Rumunsko mají výskyt kolem 3,0 %
  • Země s nízkým/středně nízkým příjmem jako je Kolumbie, Irák, Peru a Čína mají kolem 1,4 %
  • Lidé s ADHD mají 3x větší pravděpodobnost, že budou propuštěni z práce než lidé bez ADHD
  • Pacienti s ADHD častěji mění zaměstnání
  • Pacienti s ADHD mají horší hodnocení pracovního výkonu než zaměstnanci bez ADHD
  • Je vyvíjeno 18 nových léčiv pro léčbu ADHD a 39 nových léčiv na depresi, která zasahuje až 6 % dospělých a cca 10 % adolescentů

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here