Součástí aktuálních změn ve financování zdravotní péče v ČR má být i reforma fungování zdravotních pojišťoven. Respektive nový věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách. Podle posledních zpráv Ministerstvo zdravotnictví slevilo ze svých plánů a místo do letošního června plánuje nový věcný záměr zákona předložit do konce letošního roku.
O potřebě změnit fungování zdravotních pojišťoven se hovoří dlouhodobě. Premiér Andrej Babiš ji zmínil například loni na konferenci Zdravotnictví 2019. Tam mimo jiné řekl, že cílem jeho vlády bude nahradit zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně [VZP] a zákon o rezortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách.
„Začali jsme také diskutovat téma pojišťoven, jak je to s těmi pojišťovnami a tak dále. Podíváme se na to, jak fungují a jestli jich tady musí být sedm, nebo bude stačit jenom jedna. Těch věcí je hodně,“ řekl.
Jak je to doopravdy
V ČR funguje sedm zdravotních pojišťoven, největší VZP pojišťuje zhruba 60 % obyvatel. Čemuž odpovídá i 4,4 milionů klientů, které obhospodařuje zbývajících šest zdravotních pojišťoven.
„Můžeme potvrdit, že Ministerstvo zdravotnictví připravuje věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, který bude reformovat jejich fungování,“ uvedla pro Zdravezpravy.cz mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová.
Záměr zákona má dle jejích slov například sjednotit několik neodůvodněných rozdílů mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami.
„Tím máme na mysli například odlišnou tvorbu fondů, společné činnosti vykonávané jen jednou pojišťovnou a tak dále,“ vysvětluje Gabriela Štěpanyová.
Zdůrazňuje, že cílem právní úpravy není řešit počet zdravotních pojišťoven, ale nastavit jasný rámec jejich fungování. To kvituje i prezident Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR] Ladislav Friedrich: „Ano, to se vždy objeví ta myšlenka. Totiž, že by možná stačila jedna zdravotní pojišťovna, když jde o stále jeden počet klientů a stále jedny prostředky. Že je jedno, jestli rohlíky prodáváte v jednom nebo ve třech obchodech. Ale tak jednoduché to není,“ říká. / Více v rozhovoru: SZP ČR: Raději přidat další zdroj příjmů než devastovat české zdravotnictví
Jak to vidí odborníci
Podle odborníků je téma zdravotních pojišťoven z hlediska financování zdravotní péče v ČR klíčové.
„Já si klidně připlatím za to, když mi pojišťovna zaplatí drahou operaci, ale zákon pojišťovnám ani neumožňuje konkurenci. A když tedy řekneme, dobře, žádná konkurence, tak tady klidně může být jedna pojišťovna, jestliže nad ní bude kontrola,“ říká nejmenovaný profesionál z oblasti zdravotnictví.
Dodává: „Němečtí pacienti mají všechno… U nás už by bylo jen zajímavé zjistit, jak jsou na tom jednotlivé pojistné kmeny pojišťoven z hlediska zdravotní kondice. Třeba včasné diagnostiky.“
Jako hlavní problém ve fungování zdravotních pojišťoven označuje, že pro plošné financování úhrad nelze ani dost dobže sledovat tok peněz za jednoho konkrétního pacienta.
„Přitom ty pojišťovny by měly být schopny posílat peníze přímo na toho jednoho pacienta, jak je ošetřován. Při zachování toho současného systému, to ale není možné. A dokud se toto nezmění, tak zdravotní pojištění u nás fungovat nebude,“ je přesvědčen.
Kdo a kde bude sedět
Aktuálním tématem souvisejícím se zdravotními pojišťovnami je i novela zákona 280/1992 o zaměstnaneckých pojišťovnách. Ta upravuje část o složení orgánů zdravotních pojišťoven. Tu loni zrušil Ústavní soud a ministerstvu dal roční lhůtu k přijetí nové právní úpravy. Novela upravuje, kdo a za jakých podmínek bude vykonávat funkce ve vrcholných orgánech zdravotních pojišťoven.
Jak lze číst z vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nová úprava by mohla otevřít vedení pojišťoven pojištěných na úkor dosazovaných expertů na základě politického uspořádání [nejčastěji před nebo po volbách].
„Model zachovává současný počet členů ve správních a dozorčích radách pojišťoven. Tedy patnáct ve správní radě a devět v dozorčí radě. Přičemž jedna třetina z nich budou i nadále zástupci státu. Zejména z rezortů zdravotnictví a financí. Dvě třetiny, tedy deset a šest členů těchto rad, by se ale měly nově obsazovat tak, že pasivní volební právo, tedy právo být volen do těchto rad, bude mít jakýkoli pojištěnec dané pojišťovny. Pokud doloží minimálně 50 podpisů od pojištěnců této pojišťovny,“ vysvětlil ministr v Lidových novinách letos 18. února.
