Jsou situace, kdy plnění z komerčního připojištění pro závažné onemocnění zachrání rodinný rozpočet. Což platí i pro riziko rakoviny. Některé pojišťovny ale dokonce nabízejí i připojištění druhého lékařského názoru na diagnózu. Aebo léčbu v zahraničí na vybrané diagnózy.
Podle analytika životního pojištění společnosti Partners Pavla Krejčíka má ale třeba pojištění druhého názoru na diagnózu či léčba v zahraničí několik háčků.
„Zdravotnictví v ČR je na vysoké úrovni. Otázka tedy je, zda je třeba se jet léčit do zahraničí. Druhá věc k zamyšlení je, kolik lidí si reálně dokáže představit vycestovat za léčbou přes půl světa,“ říká.
Připojištění rizika závažného onemocnění i přesto doporučuje. Zdůrazňuje ale, že podmínkou plnění ze strany pojišťovny, musí být správně nastavená pojistná smlouva.
Jak často ve srovnání s ostatními riziky plní pojišťovny u rizika závažného onemocnění?
Tady asi nedokáži úplně relevantně odpovědět. Obecně záleží na rozsahu krytí a na nastavení pojistky jako celku. Závažné nemoci jsou jeden z dílků skládačky do dobře nastavené pojistky. Někdy může přijít plnění pouze ze závažných nemocí, někdy se může překrývat s pracovní neschopností, či dalšími připojištěními.
Připojištění rizika rakoviny
Co byste doporučil z hlediska krytí rizik souvisejících s vážným onemocněním?
Například u rizika rakoviny by správně nastavená pojistka mohla přinést plnění v dosti případech. V ČR je ročně diagnostikováno přibližně 80 000 případů rakoviny. Pojišťovny umí krýt až přibližně 60 000 případů. To podle závažnosti, ale cca 80 % případů. Otázka je, jestli je třeba krýt všechny stádia rakoviny. Tedy, zda je nutné krýt i méně vážné fáze rakoviny.
Co byste v tomto případě lidem doporučil?
Určitě dává smysl pojistit závažnější fáze rakoviny. Téměř všechny pojišťovny kryjí v obecných balíčcích stavy, které se dle tzv. TNM klasifikace označují T2N0M0, velká část z nich již od fáze T1N0M0. Písmenko „T“ označuje velikost nádoru, „N“ říká, jestli nádor začíná prorůstat do okolních tkání a „M“ se používá k označení toho, zda již došlo k šíření do vzdálených částí těla tzv. metastáz.
Proč je dobré toto znát?
V základních balíčcích bývají vyloučené počáteční fáze rakoviny například tzv. rakovina in situ (TisN0M0), či některé vybrané počáteční fáze konkrétních problémů, například rakovina prostaty do úrovně T1cN0M0, případně první stádium Hodgkinovy choroby, nebo nezhoubné nádory. Vyloučena bývá často rakovina kůže. Pojišťovny kryjí u rakoviny kůže agresivní melanomy či melanoblastomy. Některé z těchto problémů je možné připojistit ve speciálních balíčcích, které pojišťovny nabízejí.
Lze se pojistit konkrétně na jednu nemoc nebo skupin nemocí? Vybrat si?
Většina pojišťoven nabízí balíčky, kde je více diagnóz. Některé mají v nabídce jeden balíček, některé nabízí více balíčků. Ty se liší počtem diagnóz, či závažností nemocí. Skupiny a závažnost jednotlivých nemocí určuje pojišťovna. Jako příklad diagnóz můžeme vybrat třeba rakovinu, srdeční infarkt, mozková mrtvice, bypass srdečních tepen, selhání orgánů [ledvin, jater], transplantace vybraných orgánů, nezhoubný nádor mozku, hluchota, slepota, roztroušená skleróza apod.
Jak je to u rizika rakoviny?
Některé pojišťovny nabízí samostatný balíček na krytí rakoviny. A u několika pojišťoven si klient může vybrat z jednotlivých balíčků pro vybrané skupiny nemocí, tedy částečně si pojištění individuálně poskládat. Vždy je klíčové, aby se klient seznámil s pojistnými podmínkami, aby měl představu, na co všechno se pojistná smlouva vztahuje.
Kdy pojišťovny takzvaně plní při závažném onemocnění?
Pro plnění z připojištění závažných onemocnění mají pojišťovny několik podmínek. První podmínkou je, že konkrétní nemoc musí být definovaná v pojistných podmínkách. Dále musí u většiny pojišťoven klient přežít minimálně 30 dní od stanovení diagnózy. Další podmínkou pro plnění je, že nemoc musí dosáhnout určité definované závažnosti, či musí zanechat po určitou dobu neurologické omezení. Například většina pojišťoven plní za závažnou nemoc „ztráta končetin“ až v případě, že člověk přijde o dvě a více končetin. Za jednu končetinu plní zatím jen malá část z nich.
Výše pojistné částky
Pokud se někdo obává finančních problémů spojených s proděláním závažné nemoci, jak byste mu doporučil kalkulovat pojistnou částku?
Závažné nemoci osobně beru jako doplněk k dalším rizikům. Výši pojistné částky bych doporučil v rozmezí jednoho až pěti násobku ročního příjmu klienta. Není to určitě dogma, pokud by někdo chtěl vyšší pojistnou částku, určitě může být i vyšší. Ale pokud dostanu závažnou nemoc, tak buď ji v rozumném časovém rozmezí vyléčím a můžu dále pracovat, nebo zemřu, nebo mě pošle do invalidního důchodu. Je tedy dobré připojištění závažných nemocí vhodně zkombinovat s ostatními riziky.
Co z toho vyplývá?
Připojištění závažných nemocí má sloužit zejména na případné vícenáklady spojené s léčbou nemoci. Výpadek příjmu by mělo primárně krýt připojištění pracovní neschopnosti, případně finanční rezerva, pokud je dostatečně vysoká. Situaci, kdy je nemoc natolik vážná, že se díky ní člověk stane invalidní, by mělo řešit připojištění invalidity. Případy, kdy člověk zemře, by měly být řešeny správně nastavenou pojistnou částkou pro případ smrti.
Pavel Krejčík je pojistným analytikem ve společnosti Partners. Na této pozici působí od roku 2013. Je absolventem Mendelovy univerzity v Brně, fakulty Provozně ekonomické, kde studoval obor Finance. Je držitelem titulu €FATM [European Financial Advisor]. Do Partners přišel v roce 2008 jako finanční poradce. Rád sportuje, rekreačně hraje badminton. Vyhledává kvalitní kuchyni, četbu a televizní seriály. Odpočinek nachází při jízdě na motorce.
