V Česku astma trápí až 800 tisíc dospělých. Velkou roli v tom hraje i kvalita životního prostředí. Českým odstrašujícím příkladem budiž například Moravskoslezský kraj, kde onemocněním dýchacích cest trpí děti i dospělí podstatně více než ve zbytku země.
Celosvětově bojuje s astma 300 milionů lidí. V ČR je to 800 tisíc dospělých [cca 8 % z celkové populace a 180 až 220 tisíc dětí [10 až 12 %]. Mezi astmatiky v ČR převažují nemocní s potenciálně lehce léčitelným astmatem, tj. intermitentní, lehké a středně těžké formy nemoci.
Pár slov o astma
Zdravotnické výdaje na léčbu astmatu jsou velmi vysoké. Podle statistik je astma hlavní příčinou školních a pracovních výpadků. Většina případů astmatu má původ a příčiny v dětství. Úspěch léčby astmatika závisí na včasné diagnóze, vhodné dlouhodobé protizánětlivé léčbě a na dobré spolupráci lékaře a nemocného.
„Pokud je astma léčeno správně, mají pacienti normální či téměř normální funkci plic, netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci. Mají významně snížené riziko astmatických záchvatů, potřebují pouze malé množství léků mírnících příznaky choroby, mají produktivní, fyzicky aktivní život,“ říká dětský plicní lékař na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN v Motole Petr Pohunek a ředitel České iniciativy pro astma [ČIPA].
Astma má většinou dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory částečně ano. Mezi rizikové faktory patří kouření, obezita či nadváha. Dále: znečištěné ovzduší i vnitřní a vnější prostředí. U části pacientů nemoc při správné léčbě odezní. Zdaleka ale ne u všech.
„Zhoršení astma je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest – obvykle virového původu a je zvlášť časté v zimě. U dospělých s alergickým astmatem jsou příznaky vyvolány vystavením příslušnému alergenu. Většinou alergenům v domácím prachu nebo ze zvířat. Astma mohou vyvolat i určité léky,“ upřesňuje Petr Pohunek.
Příznaky onemocnění
U dospělých se objevuje celé spektrum příznaků. Jejich závažnost se liší u různých pacientů i u stejného pacienta v průběhu času. K nejčastějším projevům astmatu patří opakující se sípání, svíravý pocit na hrudi, kašel a dušnost. Příznaky jsou často horší v noci nebo bezprostředně po probuzení.
„Většinou ustoupí spontánně, ale v některých případech se mohou zhoršit a vést k závažnějšímu ztížení průchodnosti dýchacích cest. Stav lze zmírnit pouze léky,“ tvrdí Petr Pohunek, podle kterého některé astmatické ataky mohou být život ohrožující.
Úlevové a protizánětlivé léky na astma
Astma je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. Primárními cíli léčby jsou: dosažení a udržení kontroly nad příznaky a prevence astmatických záchvatů.
Farmakologická léčba se skládá z pravidelné, dlouhodobé protizánětlivé terapie a takzvané úlevové léčby [SABA], která se užívá pro zmírnění příznaků nemoci. Řešením při léčbě astmatu není krátkodobé zmírnění akutních potíží používáním [či nadužíváním] úlevových prostředků. Ty řeší pouze následek, nikoliv příčinu. Nezbytná je důsledná léčba pomocí protizánětlivých léků.
„Pacienti často nadužívají úlevovou léčbu a mají ji za tu jedinou prospěšnou. Pacient při své nemoci nejvíce vnímá zúžení průdušek, a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu,“ tvrdí Petr Pohunek, podle kterého nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je dobrá léčba alergického průduškového zánětu.
Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Tyto látky, odvozené od lidských hormonů vytvářených v nadledvinách, jsou vysoce protizánětlivě účinné. V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich typy, které se dají podávat v inhalační formě. Tam, kde kortikosteroidy nezabírají, lékaři volí biologickou léčbu.
Výsledky léčby
Pokud je léčba dobře stanovena a pacientem správně užívána je u většiny pacientů dosahováno dobré nebo velmi dobré kontroly onemocnění. Tito pacienti jsou schopni vést normální život. Jen u malé skupiny pacientů [asi 10 %] přetrvávají příznaky i astmatické záchvaty i přesto, že užívají odpovídající léčbu. Ke zlepšení kontroly nad astmatem přispívá i vyhýbání se pasivnímu i aktivnímu kouření, vystavení vysokým úrovním vzdušných alergenů nebo znečištěnému životnímu prostředí.
Prevenci astmatu se věnuje celosvětová kampaň Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům, ke které se připojila i Česká iniciativa pro astma.
