Průměrný věk ambulantních specialistů a praktických lékařů v České republice je 58 let. Průměrný věk zdravotní sestry 46 let. Česko zaspalo z hlediska výchovy nových lékařů a zdravotních sester minimálně 15 let vývoje.
Vyplynulo to ze semináře, který se uskutečnil 16.1. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
„Nedostatek zdravotnického personálu sužuje české zdravotnictví. Není to jen o lékařích, ale i o zdravotních sestrách, ale i mnoha dalších profesích ve zdravotnictví,“ uvedl odborný seminář Nedostatek zdravotnického personálu místopředseda Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Vít Kaňkovský [KDU-ČSL].
Současné problémy podle něj započaly před mnoha lety podceněním mnoha skutečností. Jednou z nich bylo i to, že populace stárne. A to platí i pro lékaře, zdravotní sestry a další zdravotníky. Česko podle něj zaspalo mnoho let ve výchově nových lékařů i sester.
Kde Česko zaspalo nejvíce
V českých nemocnicích chybí asi tři tisíce sester. V současné době je průměrná hrubá mzda zdravotní sestry kolem 36 000 korun a v některých větších nemocnicích i přes 40 000 korun.
„Problémy vidíme ve všech regionech. Co se týče nemocnic, máme nedostatek středního zdravotnického personálu. U nás na okrese Havlíčkův Brod nemáme žádného revmatologa. Na Vysočině je nedostatkovým zbožím. Pacienti musejí jezdit do velkých center,“ upřesnil Vít Kaňkovský.
Dodal, že je již dnes problém s dostupností primární péče [praktičtí lékaři, stomatologové a ambulantní specialisté] v regionech.
Co říká ministr Adam Vojtěch
Na semináři vystoupil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: „Nedostatek lékařů, zdravotních sester a dalšího personálu ve zdravotnictví patří k nejzásadnějším problémům českého zdravotnictví. Je to ale i celosvětový problém.“
Jako příklad použil aktuální vyjádření německého ministra zdravotnictví, který chce hledat cesty, jak bránit odchodu německých lékařů a sester do USA.
Na semináři zazněly i hlasy volající po úpravě podmínek studia na lékařských školách pro studenty ze Slovenska. Ti u nás v drtivé většině vystudují a pak odcházejí pracovat do zahraničí.
„Celosvětovým trendem je i to, že zájem o zdravotnické profese klesá a zároveň se zvyšuje tlak na tyto profese,“ pokračoval ministr.
Problém je i nepřiznivý demografický vývoj
Nedostatek lékařů je podle jeho slov hlavně v regionech, ale ne ve velkých městech. U sester je to naopak. Odkázal i na poměry na pracovním trhu, kde se lidí nedostává více oborům.
„I proto se snažíme řešit kredit a atraktivitu povolání zdravotníků. To navýšení mezd sester je zásadní. Ale není to určitě jen otázka peněz,“ uvedl ministr s tím, že jeho úřad vyhláškou o zdravotnické dokumentaci snižuje administraci na pracovištích.
Na navýšení mezd zdravotních sester později reagoval Vít Kaňkovský: „Zvýšit mzdy je ale potřeba i u sester, které jsou částečně ve směnném provozu, protože tam došlo hned k úbytku. Musí se pracovat se všemi pracovníky, aby se nepřelévali.“
Ministr zdravotnictví jako jednu z důležitých věcí pak vypíchl snahu samotných zdravotníků a lékařů na pracovištích. Apeloval zejména na nemocnice. Totiž, aby se aktivně snažily o dobré podmínky pro zaměstnance. Zástupci nemocnic uvádějí, že jejich problémem jsou ale finance.
Nemají prý dost na to, aby mohly ocenit dobrou práci zejména pak všeobecných sester a dalšího personálu. Podle některých je situace natolik vážná, že nemocnice limituje v žádostech o dotace kvůli nedostatku financí na potřebnou spoluúčast.
Jako součást řešení aktuálního nedostatku zdravotních sester i vybraných lékařů mimo jiných pobídek ministr uvedl navýšení finančních prostředků pro střední a vysoké zdravotnické školy. Ty mají zaručit rozšíření jejích kapacit o 15 % zájemců o studium.
V terénu máme lékaře i ve věku 80 let
„Hlavní problémy ve světle dostupných dat – Personální kapacity demografický vývoj populace zdravotníků,“ tak zněl název následujícího příspěvku ředitele Ústavu zdravotnických dat a statistiky ČR [ÚZIS] Ladislava Duška.
Ten na úvod socenil skutečnost, že již není v situaci a musel by skrývat dlouho známá data o chybějících sestrách a lékařích. Podle něj aktuálně mírně stoupá počet lékařů, ale trvale klesá počet všeobecných a praktických sester.
„Česko zaspalo z hlediska výchovy nových lékařů a zdravotních sester minimálně 15 let vývoje,“ uvedl.
U mnoha klíčových lékařských specializací v primární péči je průměrný věk lékařů 48 až 58 let. Nad 65 let je 20 % ambulantních lékařů. Stárnutí se týká i zdravotních sester. U nich je průměrný věk 46 let. Například sester, kterým je 60 a více let, je v ČR 15 456 [z 82 000].
„Průměrný věk ambulantních specialistů a praktických lékařů je 57 až 58 let. To je hrana penzijního věku. Letos a v roce 2020 skutečně dopadne krize na počty lékařů a citelně se propadne v těch nejdůležitějších oborech. Negativní trend už začal u praktických lékařů – v malých sídlech, kde se zavírají ordinace lékařů pro děti a dorost nebo stomatologů,“ řekl Ladislav Dušek.
Česko zaspalo, výsledek je práce pod tlakem
Posledním vystupujícím dopoledního bloku byla prezidentka České asociace psychologů práce a organizace Alena Sehnalová.
„Zdravotnictví není jenom zdravotní systém, ale i lidé,“ uvedla s dovětkem, že při své práci úzce komunikuje zejména s vrchními a staničními sestrami.
Zmínila vyčerpání, zejména pak pro náročnost komunikace s různými lidmi tak, jak mění společnost. Jako příklad uvedla agresivní pacienty při urgentním příjmu.
„Prosíme kandidátky na vrchní sestry, aby tyto pozice přijaly. Je to obrovská odpovědnost, ne zas tolik ohodnocena. Navíc mladší ročníky ne vždy akceptují práci takzvaně přesčas. Nechtějí svůj vlastní čas trávit v práci,“ apelovala do řad sester, aby se nevzdávaly odpovědnosti.
Vyjádřila se i na adresu pacientů: „Dříve byl lékař odborník, který pomohl. Teď je to partner a často ani to ne. Zvlášť, když si pacient něco přečte na internetu a něco si tam něco přečte i Mařenka. Tady je potřeba také udělat určitou osvětu.“
–DNA–
