Zdravotně pojistné plány letos pracují s výdaji v objemu 513 miliard korun a příjmy 502 miliard. Deficit letos naposledy vyrovnají z rezerv. To v situaci, kdy lékaři zvyšují své požadavky na odměňování, které se platí z pojistného.
Hospodaření zdravotních pojišťoven za letošní první půlrok odpovídá odhadům uvedeným ve zdravotně pojistných plánech. V nich zdravotní pojišťovny pomocí ekonomických ukazatelů vyčíslují předpokládané příjmy a výdaje na hrazenou zdravotní péče pro další kalendářní rok.
„Výsledkem mimo jiné je, že zůstatky základních fondů pojišťoven jsou na rekordně nízké úrovni 15 miliard již po 1. pololetí. Aktuálně je letos již deficit téměř 5 miliard korun, a to ještě nejsou doplaceny závazky z finančního vyrovnání nemocnic za rok 2023,“ nastiňuje finanční situaci zdravotních pojišťoven prezident Svazu zdravotních pojišťoven [SZP] Ladislav Friedrich.
Dodává, že se letošní záporné hospodaření zdravotních pojišťoven naposledy pokryje z peněz držených na rezervních fondech. Na ně prostředky pojišťovny ukládaly v letech hospodářského růstu, to je v době před pandemií covidu.
„Pro příští rok už rezervy na pokrytí schodků k dispozici nebudou,“ dodává Friedrich.
Fakultní nemocnice mají vyšší zůstatky než pojišťovny
Dále upozorňuje, že zatímco prostředky na účtech základního fondu se u zdravotních pojišťoven rychle ztenčují, zůstatky peněz na účtech fakultních a přímo řízených nemocnic se ke konci prvního čtvrtletí 2024 opět zvýšily, a to na 30 miliard korun.
„Tedy dvakrát více, než je zůstatek všech zdravotních pojišťoven dohromady. Tento stav není nadále udržitelný,” dodává šéf Svazu.
Stejně tak upozorňuje, že letošní výběry zdravotního pojištění, z nichž pojišťovny nakupují zdravotní péči pro své pojištěnce, odpovídají prognózám uvedeným ve zdravotně pojistných plánech. Na pojistném letos pojišťovny vyberou 502 miliard korun a na druhé straně zaplatí poskytovatelům zdravotní péče a za další položky, například za své provozy, v součtu 513 miliard korun.
„Pokud zaznívaly hlasy, že realita bude lepší díky vyššímu než předpokládanému výběru pojistného, tak se nyní ukázaly mylnými,“ připomíná Friedrich.
Problém ve financování zdravotnictví už připouští i ministerstva
Za celý loňský rok vykázala česká ekonomika podle revidovaných dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] pokles o 0,2 procenta. O něco lepší výsledky pak ukazují data ČSÚ za letošní první čtvrtletí, kdy hrubý domácí produkt [HDP] meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Nicméně stále jde o velmi vlažný růst. Za celý letošní rok odhadují ekonomové růst HDP v Česku kolem jednoho procenta. Z čehož nelze usuzovat, že by se trend nějak výrazně projevil ve výběrech na zdravotním pojištění.
Tlak na úhrady z pojistného se neúměrně stupňuje
Skutečný stav výběru pojistného i úhrad zdravotní péče tak věrně odpovídá propočtům a zdravotně pojistným plánům. K současnému stavu Ladislav Friedrich říká, že zdravotní pojišťovny loni vzhledem k hospodářské predikci pro letošek navrhovaly pro udržitelnost veřejného zdravotnictví nárůst úhrad v průměru o pět procent. Pak by letos nespadly do červených čísel.
„Ministerstvo zdravotnictví však nakonec stanovilo meziroční nárůst nákladů na 8,6 procenta s předpokládaným ročním schodkem 11 miliard,“ poznamenal.
Úhrady poskytovatelům zdravotní péče podle něj v posledních letech rostou neúměrným tempem k výkonu ekonomiky a rychleji než inflace. V příštím roce už ale skončí vyrovnávání deficitů hospodaření pojišťoven z jejich rezervních fondů, protože ty už budou na nule.
Podle zástupců svazových zdravotních pojišťoven situaci nevyřeší ani případné navýšení úhrad od státu za pasivní skupinu pojištěnců [senioři, děti, azylanti, aj.] nad valorizační nárůst. Stejně tak k udržitelnosti veřejného zdravotnictví nepovede ani navýšení sazeb na zdravotní pojištění. To správné řešení pojišťovny vidí především v tlaku na nákladovou efektivitu, o níž se sice hodně mluví, ale zatím se toho pro zlepšení fungování zdravotních služeb moc neudělalo.
Navíc za situace, kdy Česká lékařská komora [ČLK] navyšuje své požadavky na odměňování nemocničních lékařů. Tento týden [18.7.] má její prezident Milan Kubek jednat s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem [TOP 09]. A dotknout se mají i nového požadavku lékařů, aby se do jejich garantovaných platů nezahrnoval týdenní osmihodinový přesčas. Ministerstvo zdravotnictví změnu ale odmítá. Podle ministra zdravotnictví by takový krok vyšel pojišťovny na další desítky miliard korun. Zároveň v dopise prezidenta ČLK vyzval, aby tuto skutečnost bral v potaz a nežádal nesplnitelné.
65 000 až 130 000 Kč budou nová zákonná minima pro platy lékařů
Ze zdravotního pojištění už se lékařům po loňském prosincovém protestu zvýšily platy a mzdy v rozmezí od pěti do 15 tisíc korun podle dokončeného vzdělání. Odměny dalších zaměstnanců nemocnic podle dohody od ledna vzrostly o pět procent. Což vyšlo pojištěnce na 9,8 mld. korun. Rovněž se resort se zástupci odborů a ČLK již dohodl na zavedení garantovaných platů. Ty by se měly v základu pohybovat od 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v hospodářství podle stupně dosažené kvalifikace a délky praxe daného lékaře.
–VRN–
Léčit zdarma půl milionu Ukrajinců něco stojí. České zdravotnictví to přestává zvládat. Rychle bude navýšena min.mzda aby se více platilo na zdravotním pojištění. Co tak pane Fialo požádat Brusel o finanční pomoc na Ukrajince? Aha,Fiala si nechce rozhněvat Brusel,protože tam počítá do budoucna jak obsadí vysokou funkci.Tak to zaplatí kvůli ambicím pana Fialy zase Češi.Děkujeme!!!
Proč se platy lékařů a sester platí ze zdravotního pojištění občanů České republiky ?!! Nehorázné ! Vybrané pojistné má jít na zdravotní péči , operace, léky ,ošetření , zákroky , transplantace , atd !!