Život v Británii už není tak pohodlný jako spíše drahý

Šestačtyřicetiletá Britka Lucy vydělává jako ředitelka jednoho z úseků britské banky hodně peněz. Její mzda je v šestimístných číslech. I když Lucy patří mezi pět procent nejlépe placených zaměstnanců v zemi, tak ale počítá každou penci.

„Můj životní styl není takový, jaký by si mohli lidé při pohledu na můj plat představovat,“ říká Lucy, samoživitelka s jednou dcerou.

„Letos na dovolenou nepojedu a v zahraničí jsem nebyla už pět let. Obnošené šatstvo prodávám na Vinted. Když jedeme na výlet, připravujeme si sendviče. Nakupovat potraviny ve Waitrose mě ani nenapadne,“ popisuje své hospodaření Britka.

Waitrose je supermarket, který nabízí zboží nejvyšší kvality. Vína, lihoviny a potraviny dodává i na britský královský dvůr.

„Pravda je, že peníze už nejsou to, co kdysi bývaly,“ pokračuje Lucy a dodává, že banka, pro kterou pracuje, všem zmrazila mzdy i přes rostoucí inflaci.

Domácí rozpočet Lucy přitom nenapínají spotřebitelské úvěry, gamblerství nebo snad přílišné utrácení a rozhazování. Příčinou jejího napnutého rozpočtu je britský systém daní a benefitů. Jelikož ročně vydělává více než 100 000 liber [cca 2,9 mil. Kč], má právo třeba jen na 15 hodin bezplatné péče o dceru namísto 30, a také přichází o daňovou úlevu.

„Za mateřskou školu pro dceru platím 18 000 liber,“ říká Lucy.

V přepočtu platí za předškolní zařízení téměř 550 tisíc korun za rok. To je bezmála 46 tisíc korun měsíčně. Trudný život dobře vydělávajících zaměstnanců v Británii popisuje v článku “How high-tax Britain destroyed what it means to be rich“ britský list The Telegraph.

Život v Británii: Vysoké výdělky, ale ještě vyšší výdaje

Lucy, která odmítla uvést své pravé jméno kvůli citlivé pozici ve firmě, říká, že se její roční plat pohybuje mezi 130 000 až 145 000 liber. To je v přepočtu asi 3,8 milionu korun až 4,2 milionu korun. Podle ní je to dost. Problém ale vidí v tom, že jejímu příjmu a pracovnímu nasazení neodpovídá její životní styl.

Největší finanční zátěží jsou pro ni náklady na cestování z předměstí do centra Londýna a hypotéka. Ta ji nyní stoupla o 500 liber [cca 14 600 Kč] měsíčně [britský list neuvádí, kolik činí její celková měsíční splátka].

„Co se týče nákladů na dopravu, musím vydělat 45 000 liber ročně [cca 1,311 mil. Kč], abych se vůbec dostala do práce,“ popisuje Lucy a dodává: „Co je snad ale vůbec nejhorší, že z toho, co vydělám, státu odvedu skoro 50% daň. To je strašné, protože když se na to kouknu, pomyslím si, jak to asi dělají ostatní lidé.“

V Británii čekají lidé na operaci kyčlí roky. A nejen na ni  

Tvrdí, že ji boj s penězi vyčerpává. Tvrdě pracuje, i tak ale šetří každou penci. A jsou to jen špatné zprávy bez konce, říká.

Lucyiny starosti ale nejsou v Británii nijak ojedinělé, dodává The Telegraph. Podle něj se daňová zátěž vysoce výdělečných lidí v posledních letech stále zvyšuje a považovat se za boháče v Británii je tak dost těžké.

Lucy v tom není sama. Britské daně pociťují i mnozí další

„Konzervativci a koalice podstatně zvýšili bohatým lidem daně,“ říká Stuart Adam z Institutu fiskálních studií [IFS].

Od roku 2010 podle něj ve srovnání s průměrnými příjmy v zemi znatelně zpomalil růst nejvyšších příjmů, daňová zátěž ale dopadala hlavně na ty nejvíce vydělávající.

„Naše data ukazují, že ten, kdo vydělává 200 000 liber [cca 5,8 mil. Kč], nyní platí na daních přinejmenším o 10 000 liber [cca 291 tis. Kč.] více než v roce 2009. Naopak ti, kteří vydělávají méně, platí nižší daně než v roce 2010 i po skrytém růstu daní v důsledku pandemie,“ vysvětluje Stuart Adam.

Vývoj počtu daňových poplatníků s nejvyšší daňovou sazbou ve Velké Británii [v %]

[Zdroj: HMRC, HSBC]

Podle něj daňové inkaso od bohatých lidí rostlo i v desetiletích před finanční krizí [2008, pozn. red.], ale nebylo to kvůli vyšším daním, byl to důsledek zvyšujících se příjmů. Od roku 2010 mají bohatí lidé vyšší daně, zatímco mzdy a platy stagnují. Podle IFS deseti procentům nejbohatších daňových poplatníků příjem od finanční krize vzrostl jen o 1,5 procenta.

„Na to ale nikdo nebral ohledy. Vyšší daně se vztáhly na větší počet dobře vydělávajících lidí a mnoho daňových úlev se v jejich případě zrušilo. Byla tu prostě jen zřetelná snaha dostat od majetných co nejvíc peněz, i když jim nerostly příjmy,“ shrnuje daňovou politiku v Británii v posledních letech.

Výsledek je, že lidé, jako je Lucy, nyní platí ze svých příjmů zhruba 50% daň. Nejméně vydělávající lidé ale platí daň ve výši 9,5 procenta. Ještě v roce 2010 přitom bohatí lidé platili daň z příjmů ve výši 43 procent. A zatímco ještě v roce 2010 nejvyšší sazbu daně platilo 9,8 procenta daňových poplatníků, letos nejvyšší sazbu daně platí už 15,6 procenta daňových poplatníků.

Nejde jen o britské daně, ale také o náklady

S vyššími daněmi pro bohaté souvisí i vyšší náklady na život pro všechny. V Británii zdražily hypotéky, školné a potraviny. Zkrátka stejně jako například v Česku i jinde – všechno. Avšak ve Spojeném království toto zdražení opět pociťují více ti, kteří více vydělávají.

„Jejich životní náklady jsou o pět procent vyšší než loni v březnu, zatímco domácností s nejnižšími příjmy jen o 3,9 procenta,“ cituje The Telegraph finančního poradce Olly Chenga ze společnosti Saunderson House, mezi jehož klienty patří movití lidé.

Volby v Irsku rozhodne „Bydlení pro všechny“, píše Politico

Jeho klienty jsou obchodníci nebo lidé zastávající vysoké funkce v londýnské City. A jak říká Cheng, zejména ti, kteří nechtějí slevit ze svého životního standardu, znatelně trpí.

„Lidé s vysokými příjmy mají vysoké výdaje. Ty rostou plíživě. Když začnete víc vydělávat, pošlete děti do soukromých škol a začnete víc utrácet v luxusních obchodech,“ vysvětluje.

„Mnoho lidí, kteří jsou považováni za bohaté, zažívá tlak z mnoha stran,“ dodává s tím, že daňová zátěž pro lidi s příjmem nad 100 000 liber [cca 2,9 mil. Kč] je nelítostná. Stejně jako to, že je stát vyřazuje z pobírání různých benefitů.

Vysoké daně v Británii vyhánějí bohaté ze země

The Telegraph píše: I když jsou nejvyšší daně ve Velké Británii stále nižší než nejvyšší daně v jiných zemích, v Německu a ve Francii, daňová pásma způsobují, že mnohem více lidí nyní platí daně ve výši 40 procent.

Podle něj 16 procent všech daňových poplatníků platí o deset procent vyšší daně než na přelomu milénia. Avšak na počátku tohoto období lidé, kteří platili vyšší daně, měli plat o 70 procent vyšší než dělník. Dnes je to jen 45 procent. A zatímco vláda aktuálně hovoří o snížení daní, tak to se týká jen nepřímých daní, jako jsou odvody na sociální pojištění [odvody na sociální pojištění patří v ČR k nejvyšším na světě, konsolidační balíček pak letos nově odvody zvýšil o odvody na nemocenské pojištění, pozn. red.] nebo některých spotřebních daní [viz odkaz níže, pozn. red.]

Anglie omezí hormony pro nedospělé transgender osoby

Podle britského listu toto zmenšující se rozpětí zvýrazňuje zákeřný efekt do roku 2028 zmrazených daňových pásem. Jak stoupají mzdy v závislosti na inflaci, stále více lidí musí platit vyšší daně, i když jejich mzdy nejsou podstatně vyšší než průměrné.

„Zatímco sazby daní vypadají hezky a přijatelně, realita je odlišná,“ cituje list analytika HSBC.

Slovo dává i daňovému poradci Simonu Goldringovi, který se loni sbalil a z Británie se přestěhoval do Dubaje. Uvedl, že tam ušetří mnohem více peněz.

„Když jsem pracoval v Británii, ročně jsem na daních platil šestimístnou cifru,“ vysvětluje.

V Dubaji platí daň z příjmů fyzických osob ve výši devět procent namísto britských 25 procent. A nehrozí mu tam ani dědická daň.

„Přestěhoval jsem se a totéž poradil dalším lidem. Jsou lidé, kteří opravdu pilně pracují a doplatí na to tím, že o polovinu příjmů přijdou, a to si nezaslouží,“ uzavírá daňový poradce, který nyní místo v Británii žije v Dubaji.

Michal Achremenko